Česko se prezentuje jako velký podporovatel Ukrajiny. Jak se konkrétně angažuje a co konkrétně již do Kyjeva poslalo? Redakce Euractiv.cz připravila přehled dodané pomoci.
Nálety ruské armády téměř vymazaly energetickou infrastrukturu Charkova z mapy. Nemocnice i domácnosti zůstaly bez proudu a tepla, město nyní závisí na dodávkách z jiných částí Ukrajiny. Obnova se stala prioritou Kyjeva i cílem mezinárodní pomoci.
Evropská lidová strana (EPP, česká zkratka ELS) na svém kongresu v Bukurešti schválila rezoluci, ve které požaduje zabavení zmražených ruských aktiv a jejich případné využití ve prospěch Ukrajiny. Za výzvou je česká stopa. Navrhl ji Ondřej Kolář z TOP 09.
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž dnes informovala Evropská komise.
Švédsko se chce během svého půlročního předsednického angažmá zaměřit na bezpečnost, konkurenceschopnost, energetickou transformaci a právní stát. Priority předsednictví v úterý europoslancům představil švédský premiér Ulf Kristersson.
Evropská unie do řešení uprchlické krize investovala spoustu peněz, a to, co dosud udělala, jde správným směrem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vasco Alves Cordeiro.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 5 miliard eur. Dohodli se na tom ministři financí EU na neformálním jednání v Praze. Reagovali tak na probíhající ruskou agresi na Ukrajině, která přímo dopadá i na ekonomiky členských států.
Česko by chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny, klíčové je zajistit na to celoevropské finance. Velvyslancům to při dnešní poradě v Černínském paláci řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
