Mandl: Putinovo Rusko tak či onak zanikne. To nové snad bude mírumilovné

Ačkoli je neutralita důležitým nástrojem rakouské „bezpečnostní sady nástrojů“, země diskutuje o budoucnosti své bezpečnosti a vždy reflektuje nové geopolitické okolnosti, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Lukas Mandl.Europoslanec Lukas Mandl je místopředseda europarlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu. Reprezentuje Rakouskou lidovou stranu (ÖVP) a na úrovni Evropského parlamentu frakci Evropské lidové strany (EPP). Rozhovor vznikl 24. února při příležitosti kulatého stolu nazvaného „Will Europe Defend Itself?“, kterou uspořádal Spolek pro evropskou politiku ve spolupráci s EURACTIV.cz a pražskou kanceláří nadace Hanns Seidel Stiftung.Když se podíváme na Ukrajinu, myslíte si, že Evropa čelí vleklému konfliktu?Existuje riziko, že půjde o vleklý konflikt. Nejdůležitější je být na takový scénář připraven. Musíme být také připraveni na hybridní válku a na vše ostatní, co se může stát po skončení tohoto současného konfliktu. V roce 2023 vidím impuls pro dosažení svobody a míru skrze to, že Ukrajina tuto válku vyhraje.Co musí EU udělat, aby v tomto ohledu uspěla?Evropa už pro řešení této války udělala hodně a musí v tom pokračovat. První rok reakce EU na tuto válku přinesl mnoho dobrých „začátků“, ale musíme pokračovat ve zvyšování našich obranných rozpočtů, musíme pokračovat ve výzkumu a vývoji v obranném sektoru, musíme pokračovat ve spolupráci s našimi stejně smýšlejícími spojenci. Bránit liberální demokracie a bránit naši civilizaci.Je reakce Evropy na válku taková, jakou by si přál Evropský parlament? Existují v této oblasti nějaké neshody mezi parlamentními politickými skupinami?Řekl bych, že nejen mezi členskými státy EU, ale mezi evropskými státy obecně panuje větší jednota než kdykoli předtím. Máme takzvané Evropské politické společenství, do kterého bych rád zahrnul i běloruské hnutí za svobodu, které v tuto chvíli zahrnuto není. Mezi státy stále existují určité obavy, ale tato jednota se odráží i v jednotě uvnitř Evropského parlamentu. Naprostá většina poslanců ze všech „středových“ politických skupin – od konzervativců, lidovců, sociálních demokratů, liberálů až po zelené – je skutečně podobně smýšlejících a stojí pevně za liberální demokracií a civilizací. Samozřejmě existují jako vždy také krajně pravicoví a krajně levicoví extremisté, kteří svým chováním a postoji vzbuzují obavy, ale Evropský parlament obecně v celém svém působení a vlivu je, řekl bych, hybnou silou. V dané situaci se skutečně silně staví za demokracii a svobodu.

Méně naivity, více zralosti

Jste místopředsedou europarlamentního podvýboru pro bezpečnost a obranu. Jak se podle Vašeho hodnocení za poslední rok změnila evropská bezpečnostní a obranná politika?Obecně se stala méně naivní a vyspělejší. Začíná se připravovat cesta k plné evropské bezpečnostní zralosti. To je mé stručné hodnocení letošního roku, přičemž bych mohl zmínit mnoho aspektů, jako jsou vstup Dánska do společné bezpečnostní a obranné politiky, Finsko a Švédsko hledající cestu do NATO nebo Irsko, které o této možnosti také diskutuje. Můžeme vidět, jak moje rodná země Rakousko a mnoho dalších zemí zvyšuje obranné rozpočty, můžeme vidět, jak se poprvé v historii využívá Evropský mírový nástroj na obranu proti skutečné vojenské agresi.

Evropa na svůj obranný průmysl roky nemyslela, teď po něm chce nemožné

Pokud se podíváme na institucionální úroveň, někteří analytici poukazují na to, že vzhledem k tomu, že EU musí jednat rychleji, není tolik času na konsensus mezi členskými státy, a Evropská komise proto získává větší moc při rozhodování. Sdílíte tento názor?Myslím, že Komise odvedla dobrou práci ve své roli koordinátora, moderátora a facilitátora. Evropský parlament a členské státy samozřejmě také hrají zásadní roli, nechtěl bych vybírat, která instituce má důležitější roli. Myslím, že EU je reprezentantem Evropy směrem dovnitř i navenek a reprezentantem Evropy zůstane. Oceňuji také již zmíněný přístup Evropského politického společenství, aby se skutečně vytvořil takříkajíc velký deštník pro všechny Evropany.Takže oceňujete roli Komise v tom, že tlačí na některé členské státy, které nejsou tak ochotné jednat?Rozhodně, od toho máme Evropskou komisi. Řekl bych, že Evropský parlament tlačí na Komisi a Komise tlačí na členské státy. Tak by to mělo být.

Nová geopolitická realita

Zdá se, že rakouská vláda vedená Vaší stranou odmítá debatu o neutralitě země. Myslíte si, že je to správné v situaci, kdy i dříve neutrální Švédsko a Finsko směřují do NATO, jak jste sám připomněl?Především chci konstatovat, že neutralita je důležitým nástrojem v naší „bezpečnostní sadě“. Za druhé, jako každá rozumná veřejnost, i rakouská veřejnost diskutuje o budoucnosti bezpečnosti a debatuje také o povaze neutrality. Tento týden (rozhovor se uskutečnil 24. února, pozn. red.) o tom dokonce debatoval rakouský Spolkový sněm. Kancléř Karl Nehammer jasně prohlásil, že vypracujeme novou bezpečnostní doktrínu, protože ta stávající je zastaralá – vznikla před deseti lety za zcela jiných geopolitických okolností. Dláždíme si tedy cestu k vlastní bezpečnosti a také hrajeme svou roli na evropském i globálním bezpečnostním poli. Například v Mali s výcvikovou misí, v Kosovu s NATO nebo v Bosně a Hercegovině s operací EUFOR. Svou roli jsme hráli a budeme hrát i nadále, a to i za různých okolností, které vždy reflektujeme.Mluvíte o geopolitických změnách. Podle průzkumu European Council on Foreign Relations sice ruská válka na Ukrajině sjednotila Západ, ale zároveň odhalila roztříštěnost globálního řádu, protože obyvatelé zemí jako Indie nebo Čína nevnímají válku stejně jako my. Vidíte v tom nějaké nebezpečí?Změna s sebou vždy nese určitá rizika, ale také příležitosti. V současné době musíme na denní bázi podporovat Ukrajinu proti vojenskému útoku a bránit se proti hybridní válce. Je jasné, že po této válce budeme čelit novému geopolitickému uspořádání a Putinovo Rusko tak či onak zmizí. Je jasné, že Putin je špatný vůdce, musíme znovu a znovu poukazovat na to, že Putin na rozdíl od vůdců jiných východoevropských zemí nedokázal vytvořit pro své lidi odpovídající životní podmínky. Stal se agresivním vůči zahraničí právě proto, že nebyl úspěšný v žádné ze svých domácích politik. Jeho éra bude považována za jednu z nejhorších částí ruských dějin. V novém geopolitickém uspořádání bude Rusko jistě hrát jinou roli, doufejme, že mírovou. Vždycky cituji předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která 1. března 2022 řekla, že bychom měli držet nataženou ruku k tomu, co nazvala „druhým Ruskem“. Tohoto „druhého Ruska“ se určitě dočkáme a doufejme, že bude mírumilovné. To se stane v dlouhodobé perspektivě, ale ve střednědobém horizontu ano, dojde ke změnám v geopolitické krajině, s tím souhlasím. K tomu je zapotřebí vyspělejší Evropa, která bude silnější a bude navenek podporovat všechny věci, které jsou pro Evropany důležité. Evropa může světu přispět v oblasti změny klimatu, budování míru nebo vnitřního trhu. Může přispět k prosperitě díky spolupráci, a nikoliv konfrontaci, o kterou usilují ostatní světové mocnosti. V novém světovém řádu tedy vidím příležitosti a my musíme udělat vše pro to, aby se rizika nestala skutečností. https://update-eu.cz/mir-bude-jen-bez-putina-rika-jediny-rusky-diplomat-ktery-kvuli-valce-rezignoval/