Evropská unie se chce vyhnout další „čipové kalamitě“. V reakci na nedostatek této klíčové součástky přišla Evropská komise s novou legislativou – aktem o čipech. Očekávání jsou obrovská, Evropa by se díky ní mohla zařadit mezi hlavní světové čipové velmoci.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.Drtivá většina polovodičů, které se používají při výrobě čipů a dalších komponent, pocházejí především z východní části Asie. Podle různých žebříčků lze za největší producenty čipů považovat Jižní Koreu, Čínu, Tchaj-wan nebo třeba Singapur a Malajsii. A právě tyto země těžce nesly koronavirovou pandemii, uplatňovaly nejpřísnější opatření a uzavíraly celé továrny, což pak zásadně pocítil i evropský automobilový průmysl. Ten polovodiče využívá třeba na ovládání řízení a pohonu vozidel, osvětlení nebo v senzorech.
Přestože situace dnes není tak akutní jako v roce 2021, Evropská unie chce být připravena a podobným krizím předcházet. V polovině září 2021 proto předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyenová společně s eurokomisařem pro strategický výhled
Marošem Šefčovičem zaslali dopis tehdejšímu předsedovi Evropského parlamentu Davidu Sassolimu a slovinskému premiérovi
Janezovi Janšovi, který tehdy předsedal Radě EU.
Dopis detailně představoval plán, jak by se Evropa měla částečně osamostatnit v produkci čipů do roku 2030. Dnes se plánu říká Evropský akt o čipech (
v angličtině European Chips Act, označovaný zkratkou ECA) a má již podobu konkrétního nařízení.
Akt představuje komplexní nástroj Evropské komise, kterým chce vytvořit v EU nejmodernější ekosystém na produkci polovodičů. Zatímco dnes se EU na celosvětovém trhu polovodičů podílí z 10 procent, do roku 2030 chce EU zabírat alespoň 20procentní podíl.
Navýšení produkce bude samozřejmě vyžadovat peníze. Unijní exekutiva chce do roku 2030 mobilizovat veřejné i soukromé investice ve výši až 43 miliard eur. Peníze budou směřovat jak do výzkumu a vývoje, tak i do samotné výroby čipů.
Samotná Evropská komise by do podpory čipů chtěla investovat alespoň 3,3 miliardy eur z již existujících fondů – konkrétně z programu Horizont Evropa a Digitální Evropa. Evropský parlament ale tlačí na to, aby do čipové iniciativy nalila další peníze. Příležitost se nabízí v podobě revize evropského rozpočtu, která se má uskutečnit v průběhu letošního roku. Další peníze budou moci do čipů investovat členské státy ze svých vlastních rozpočtů.
Pravidla podpory se rozšíří
Diskuse se vedou mimo jiné o tom, kam konkrétně má podpora směřovat. Zástupci automobilového průmyslu upozornili, že původní návrh Komise by jim v řešení nedostatku polovodičů nijak nepomohl. Jak totiž píše ve své analýze Evropské sdružení výrobců automobilů, prvotní návrh aktu se zaměřoval na podporu výroby nejmenších a nejrychlejších čipů, které se ale do aut nepoužívají. Jedná se o tzv. state-of-the-art čipy o velikosti kolem 2 nanometrů, automobilový průmysl ale používá nejčastěji čipy o velikosti 14 až 28 nanometrů.
Návrh nicméně prochází úpravou, která by měla pravidla podpory čipů rozšířit. Akt totiž definuje podmínky, na jejichž základě mohou továrny získat podporu z veřejných zdrojů. Na finance by měly mít podle aktuální verze návrhu nárok nejen ta zařízení, která jsou tzv. první svého druhu, ale i ta která přispívají k odolnosti polovodičového ekosystému a k zavádění nových nebo inovativních prvků. Inovativní fabriky by také měly mít možnost získat povolení k výrobě v urychleném procesu.
Rozšíření definice v praxi znamená, že podpora z veřejných prostředků bude dostupnější. Redakci to potvrdilo Stálé zastoupení ČR v Bruselu, pozice členských států k aktu o čipech se totiž projednávala právě pod taktovkou ČR během českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022.
„Během dojednávání dohody mezi členskými státy se definice čipů, které bude ECA moci podporovat, zásadním způsobem rozšířila. Při zachování poměrně obecného požadavku inovativnosti – může se týkat nejen například výkonu samotného čipu, ale i procesu jeho výroby – se ECA vztahuje na v podstatě všechny dostupné čipy,“ vysvětlil redakci mluvčí Stálého zastoupení ČR
Dmitrij Černikov.
Legislativa zatím není hotová, už jsou ale jasné pozice jak Evropského parlamentu, tak i členských států. Nyní jsou proto na řadě tzv. trialogy, ve kterých se setkávají zástupci Evropské komise, členských států a europarlamentu.
„Chceme, aby evropský akt o čipech vytvořil z Evropy důležitého hráče na světovém poli polovodičů. Nejenže rozpočet musí odpovídat výzvám a musí být financován z nových peněz, ale chceme také zajistit, aby EU zaujímala vedoucí postavení v oblasti výzkumu a inovací, aby měla příznivé podnikatelské prostředí, rychlý povolovací proces a investovala do kvalifikované pracovní síly pro potřeby odvětví polovodičů,“ komentoval návrh zpravodaj v Evropského parlamentu,
Dan Nica ze sociálně demokratické frakce.
Nákladní auta na baterie či vodík by mohla brázdit silnice ve velkém už v roce 2040
Krizový mechanismus zřejmě pomůže i automobilkám
Akt přichází kromě cílené podpory také se záchranným systémem pro případ dalších výpadků a nedostatku čipů v Evropě. „Naším cílem je zajistit růst v Evropě, připravit se na budoucí výzvy a mít k dispozici správné mechanismy pro případ budoucích krizí,“ vysvětlil Nica.
Mechanismus by se měl opírat o sběr dat a informací o tom, jak situace na trhu vypadá. Pokud by pak došlo ke krizi – tedy vážnému a mimořádnému narušení dodavatelského řetězce polovodičů, které brání dodávkám, opravám nebo údržbě základních výrobků v rámci dodavatelského řetězce polovodičů – měl by se spustit zvláštní krizový mechanismus. Firmy čerpající zvýhodnění ze strany EU by v ten moment musely například začít vyrábět ten typ čipů, kterých je na trhu kritický nedostatek. To je samozřejmě politicky citlivé, legislativa by tak měla obsahovat záruky, že spuštění krizového mechanismu bude možné jen tehdy, bude-li kritičnost situace podložena spolehlivými důkazy.
Legislativa obsahuje i předem stanovený seznam ukazatelů, jejichž překročení může vést k vyhlášení krize. Spuštění mechanismu by měla v případě nouze navrhovat Evropská komise, následně by o rozhodnutí měly hlasovat členské státy kvalifikovanou většinou.
Návrh pak vymezuje i tzv. kritická odvětví, která by měla mít v případě nedostatku čipů přednost. Seznam zatím není kompletní, s jistotou však bude obsahovat například zdravotnictví či obranu. Zda bude jeho součástí i doprava, případně automobilový sektor, zatím není jasné. Stálé zastoupení v Bruselu nicméně předpokládá, že se během trialogů na seznam tzv. kritických sektorů dostane právě i automobilový průmysl. Rozhodnout by se mohlo ještě během první poloviny roku.
Nabíječky na auta budou na každém kroku, slibuje evropská regulace
Firmy potřebují „odpovídající motivaci“
Jak popisuje česká odnož nadnárodní společnosti onsemi, která je díky moderní továrně v Rožnově nejvýznamnějším tuzemských výrobcem čipů, přínosem aktu je zviditelnění polovodičové výroby a snaha o dosažení evropské soběstačnosti v této technologii. Podle jejich zástupců legislativa pomůže i automobilkám.
„V obecné rovině máme za to, že ECA dostatečně pokrývá problematiku polovodičů pro automobily, zásadní význam má nastavení implementace na národní úrovní a možnost účelného zapojení do evropského rámce dodávek pro automobilový průmysl,” popsal postoj společnosti onsemi její manažer výzkumu a vývoje
Michal Lorenc.
Pravidla podpory a určení inovativnosti dané výrobny čipů bude totiž do jisté míry záležet na tom, jak legislativu interpretuje konkrétní členský stát – tedy i Česká republika.
Podle Lorence může sektor výroby polovodičů pro automobilový průmysl ze současné podoby aktu těžit. Onsemi podle jeho slov zavedla v minulých letech výrobu desek karbidu křemíku, které jsou primárně určeny pro výrobu čipů pro nové generace automobilů a zejména elektromobilů. Potenciál vidí i pro další inovace, které ale vyžadují investice v řádech desítek miliard korun. Firmy tedy podle Lorence potřebují „odpovídající motivaci“.
Analýzu čipového trhu a specificky i automobilového průmyslu provedla i nadnárodní společnost Deloitte. Podle ní byla v roce 2021 průměrná světová cena jednoho čipu téměř 50 amerických centů. Prodalo se 1,15 bilionu čipů, čímž se hodnota tohoto průmyslu zastavila přibližně na 556 miliardách amerických dolarů. Nejdražší, již zmiňované state-of-the-art, čipy se prodávaly i s cenovkou 1000 dolarů.
V jednom automobilu se podle jejich analýzy nachází čipy zhruba v hodnotě 700 dolarů. V Evropské unii by se v nejbližších letech mohlo prodávat kolem 14 milionu aut, čímž by se potřeba čipů v automobilovém průmyslu mohla zastavit na zhruba 10 miliardách dolarů ročně. Význam a počet potřebných čipů přitom roste nejen v souvislosti s výrobou nových aut, ale zejména s jejich elektrifikací.
Podle Lorence akt přímo souvisí s investicemi, které může rožnovská výrobna čipů získat. „Jedná se především o využití vazeb na evropský automobilový průmysl. Pro rozhodnutí o strategické investici onsemi v Rožnově tak může mít ECA zcela zásadní význam. Potenciál pro navýšení dodávek pro automobilový průmysl pak přímo odpovídá rozsahu realizovaných investic – tj. pro nás reálně v miliardách korun za rok, až ve vyšších násobcích současných tržeb,“ uvedl manažer.
Evropský čipový akt může Česku podle Lorence pomoci i v návrhářské oblasti čipového segmentu. V současnosti je tuzemsku přibližně 1200 designérů čipů, z nichž zhruba 500 se specializuje na automobilový průmysl. To ale může relativně rychle nabobtnat.
ECA podle vyjádření rožnovské společnosti také reálně motivuje ke zvýšení zájmu o studium relevantních technických oborů. „Očekáváme systematickou podporu výuky polovodičů, výzkumu a vývoje. Zdůraznění si jistě zaslouží, že ČR je, také díky rozvinutému automobilovému průmyslu, poměrně silná v oblasti technicky kompetentních pracovníků, což je základní podmínka pro plánovaný rozvoj polovodičových technologií,” uzavřel Lorenc.
