Polsko čekají v říjnu parlamentní volby. Předvolební souboj si vyžádal další řízení s Evropskou komisí kvůli kontroverznímu zákonu namířenému dle kritiků proti opozici. Tzv. „Lex Tusk“ mobilizoval s vládou nespokojenou veřejnost a ve vládní straně – Právo a spravedlnost – roste nervozita.
Spor Varšavy s Bruselem kvůli právnímu státu zaznamenal v době, kdy v Polsku zbývá už jen několik měsíců do parlamentních voleb, další vývoj. Kvůli kritizovanému zákonu přezdívanému Lex Tusk spustila Evropská komise s Polskem řízení pro porušení smlouvy. Další řízení se vedou ohledně nezávislosti polské justice.
Problémy, kvůli kterým je Polsko ve sporu s Evropskou unií, ale v předvolebním čase velkým tématem spíše nejsou. Polsko přitom kvůli porušování principů právního státu a neplacení pokut od Soudního dvora EU přišlo o peníze z evropského rozpočtu. Celkem jde o 35,4 miliardy eur z fondu obnovy a stovky milionů eur, které EU Polsku neproplatila, aby kompenzovala nezaplacené pokuty.
„Ve veřejném prostoru to přítomné je, mnohem důležitější jsou ale jiná témata, jako je Lex Tusk, práva žen či ekonomická situace,“ řekl redakci výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.
Na špatný stav vlády práva a zablokované evropské peníze sice v kampani upozorňuje opozice, podle Dostála to ale mezi Poláky nerezonuje.
„Jak říkají moji přátelé sociologové, cokoliv co je nad 10 milionů si lidé stejně neumí představit. V Polsku to trochu platí právě pro termín právní stát. Pro řadu Poláků je to velmi abstraktní záležitost a ve svých politických volbách se budou orientovat spíše podle jiných otázek. Mohou být i podobně abstraktní, ale musí vytvořit emoci. Právní stát emoci nevyvolal,“ popsal Dostál.
Na druhé straně se pak vládní politici, jak popsala redakci Jana Plaňavová-Latanowicz z Varšavské univerzity, snaží voliče přesvědčit, že spor s EU je sporem o suverenitu Polska a neuvolnění peněz z fondu obnovy nemá takový důsledek pro polskou ekonomiku, jak tvrdí opozice.
„Zdá se, že zmrazení peněz na veřejné mínění vliv nemá. Naopak, ovoce přináší rétorika vládních stran ukazující Evropskou unii jako subjekt omezující suverenitu polského národa,“ uvedla.
Ukazují to podle ní průzkumy veřejného mínění. Podle průzkumu CBOS z letošního dubna vzrostl počet lidí, kteří si myslí, že členství Polska v EU omezuje jeho suverenitu, a to o 12 procentních bodů z 33 % na 45 %.
„Za necelý rok se také snížil počet respondentů, kteří jsou názoru, že by ve věci reformy soudnictví měla polská vláda ustoupit tak, aby bylo možné odblokovat peníze z unijního fondu obnovy – ze 70 na 63 %,“ dodala Plaňavová-Latanowicz.
Podle Plaňavové-Latanowicz je právní stát sice klíčovým tématem voleb, ovšem právě v kontextu zmiňovaného zákonu Lex Tusk.
„Spor s EU ohledně vlády práva je, řekla bych, teprve na třetím místě po zákonu a zákazu umělého přerušení těhotenství,“ míní.
Dialog Komise a Polska o právním státu podle Jourové pokračuje správným směrem. Odborníci to vidí jinak
Kontroverzní zákon
Podle legislativy označované jménem lídra opoziční Občanské platformy a bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska má v Polsku vzniknout komise, která bude vyšetřovat vliv Ruska v polské politice v období let 2007 až 2022. Těm, kteří podle komise jednali pod ruským vlivem, by hrozil zákaz působení ve funkcích, ve kterých se nakládá s veřejnými financemi. Alespoň s tím počítal původní návrh legislativy.
Kritici upozorňují, že jde o snahu vyloučit před volbami opoziční hráče z politického pole a zabránit jim ve výkonu politických funkcí. Tyto obavy stojí i za spuštěním řízení ze strany unijní exekutivy.
„Podle Komise je nová legislativa přílišným zásahem do demokratického procesu. Činnost komise, jako je vyšetřování a slyšení, může způsobit závažnou reputační újmu kandidátům ve volbách a omezit efektivitu politických práv osob zvolených v demokratických volbách, pokud komise shledá, že taková osoba jednala pod ruským vlivem,“ argumentuje Evropská komise.
Podle Dostála ale hlavním cílem zákona není ani tak „odstavit Tuska od pozice premiéra nebo poslance“, jako jej spíše „zdiskreditovat v rámci předvolební kampaně“.
„Donald Tusk je vykreslován jako ‚člověk Bruselu‘ nebo ‚placený z Bruselu‘, který nedbá o dobro vlastního národa,“ doplnila Plaňavová-Latanowicz.
V případě, že komise pro vyšetřování ruského vlivu bude zřízena ještě před volbami, podle Plaňavové-Latanowicz nedojde k výsledku, který by mohl výsledek voleb „rozhodujícím způsobem ovlivnit“.
Spojené státy a EU kritizují polský „Lex Tusk“. Zákon o posuzování ruského vlivu může omezit opozici
Tuskovo momentum
Právě Lex Tusk vyvolal emoce a na protivládní protest svolaný Občanskou platformou přivedl stovky tisíc lidí. Ve Varšavě se jich sešlo až půl milionu.
„V určité chvíli se míra naštvanosti překlopila do silného veřejného protestu. Lidé vlastně protestovali proti vládě a svezlo se to s tématem Lex Tusk. Demonstrace byla vyhlášena ještě před tím než byl Lex Tusk prohlasován. Ten byl další kapkou, která mj. sjednotila jinak roztříštěnou opozici. Té pod tíhou schválení zákona více méně nezbylo nic jiného než podpořit Tuska,“ popsal vliv nového zákona Dostál.
Podle něj takovou mobilizaci veřejnosti vládní tábor neočekával, proto teď v kampani sází zejména na téma migrace a snaží se „vytlouct klín klínem“.
Předtím navíc prezident Andrzej Duda předložil novelu zákona, která některé kritizované prvky, jako je až 10letý zákaz výkonu funkce či členství v komisi lidí z řad poslanců a senátorů, zmírňuje.
Předvolební průzkumy po demonstraci ukazují, že podpora opoziční Občanské koalice roste.
Rozdíl mezi (Právem a spravedlností) a Občanskou koalicí už je v rámci statistické chyby. https://t.co/5aY9rnuq73
— Jan Škvrňák (@jan_skvrnak) June 25, 2023
Podle polských médií ve vládním táboře tak roste nervozita a situaci hodlá vzít pevně do rukou lídr Práva a spravedlnosti a hráč v pozadí polské politiky Jarosław Kaczyński. Ten se po roce vrací do vlády jako vicepremiér.
Jarosław Kaczyński se vrátil do vlády a je viditelnější než dřív. Nejen, že před jeho jmenování vicepremiérem rezignovali všichni místopředsedové vlády, a on je tudíž jediným, navíc má při jednání kabinetu nově místo v čele, hned vedle premiéra. To standardní nebývalo (viz 📷). pic.twitter.com/e8fWhi336U
— Filip Harzer (@HarzerF) June 27, 2023
Spor Bruselu s Varšavou o Lex Tusk se do voleb podle Plaňavové ani Dostála vyřešit nepodaří.
„Ve vztahu k Evropské komisi se domnívám, že k ‚hladkému‘ vyřešení Lex Tusk patrně nedojde. Spíš je otázka zda Evropská komise podá žalobu před či po polských volbách,“ odhadla Latanowicz-Plaňavová.
Komise zatím poslala Polsku dopis, na který měla země do konce června reagovat svými argumenty. Komise může v dalších krocích – pokud nenazná nápravy – podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru.
Podle Plaňavové-Latanowicz by měla unijní exekutiva s případnou žalobou počkat až po volbách, a to v případě, že volby proběhnou „v souladu s evropskými standardy“.
„Podání žaloby před volbami by totiž mohlo podpořit argumentaci vládních stran o proruském potažmo protipolském charakteru Evropské komise,“ vysvětlila redakci.
Naopak v případě, že by došlo k zablokování kandidátů opozice, by měla být Komise podle doktorky práv připravena podat žalobu k Soudnímu dvoru EU „neprodleně“. Ten by pak měl případ projednat ve zrychleném řízení.
Podcast: Frustrace v EU z Maďarska roste, důsledky to mít ale spíše nebude, říká Janebová