Nová emisní norma Euro 7 z pera Evropské komise vzbudila velké emoce – zejména ty negativní. Evropští výrobci automobilů, včetně těch českých, označili normu za nepřijatelnou a nerealistickou. Argumenty průmyslu zřejmě padly na úrodnou půdu, norma nyní prochází evropským legislativním procesem a tlak na její úpravu postupně nabírá na síle.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.Zjednodušeně řečeno, norma Euro 7 má snížit zplodiny oxidu dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, přičemž hodnoty navržené touto normou by měla vozidla dodržovat 10 let a 200 tisíc kilometrů. Kromě výfuků by se rovněž měly testovat brzdy a pneumatiky. Nová vozidla by navíc měla mít čidla, díky nimž bude možné emise kdykoliv zkontrolovat.
Norma Euro 7 by měla, pokud by byla schválena, platit od 1. července 2025 do 31. prosince 2034, poté už totiž nebude možné v Evropě prodávat žádné vozy, které by neměly „čistý“ pohon.
Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) by zavedení normy Euro 7 v podobě představené Evropskou komisí prodražilo každé nové auto o 2000 eur. Zvýšila by se údajně i spotřeba paliva. Co by se naopak omezilo, je dostupnost některých modelů, jejich výroba by se totiž již nemusela vyplatit. Výrobce by navíc norma Euro 7 mohla zaměstnat natolik, že by se nemohli plně věnovat bezemisním vozidlům. ACEA se také obává, že ve finále by zavedení přísné normy mohlo vyústit v uzavření některých výroben a ztrátu pracovních míst.
Sílí koalice odporu
Česká vláda vystupuje proti normě Euro 7 na evropské úrovni od počátku diskusí. Na její stranu se již přidala skupina zemí – jmenovitě Francie, Itálie, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Slovensko. Právě tato skupina podepsala dokument adresovaný Evropské komisi a ostatním členským státům, v němž se vůči aktuální podobě normy vymezila a požádala o její razantní úpravu. Tlačí především na posunutí plánovaného náběhu nových pravidel. Zatímco návrh Evropské komise počítá s červencem 2025 v případě osobních vozů a červencem 2027 u vozů nákladních, signatářské země požadují posun alespoň o tři roky, respektive o pět let v případě kamionů.
Členské státy se nyní dohadují na společné pozici k návrhu v rámci Rady EU. Skupina osmi zemí stavějící se proti přísné normě bude mít silnou váhu. Podle ministra dopravy ČR
Martina Kupky se navíc klub zemí vystupujících proti Euro 7 rozrůstá.
„Ke stanovisku se jednoznačně přidalo svým hodnocením i Německo s tím, že i pro Německo je nepřijatelné přijmout normu Euro 7 v té původní podobě,“ uvedl Martin Kupka na červnovém setkání ministrů dopravy zemí EU v Lucemburku, kde odmítavé stanovisko skupiny zemí zaznělo.
Rozhodnutí Německa či Francie postavit se proti normě podle něj hraje významnou roli. Ministr se dokonce domnívá, že většina zemí považuje původně navržené termíny náběhu normy za nerealistické. Pokud by došlo na hlasování a státy by držely při sobě, návrh by v aktuální podobě neprošel.
„Troufnu si tvrdit, že v žádném případě – i proto, že máme více než blokační menšinu – Euro 7 v té původní podobě na světlo světa nepřijde,“ prohlásil Kupka. Finální verze normy podle něj bude výrazně upravená a bude vycházet z dokumentu, který skupina zemí sepsala.
Ministr Kupka v Lucemburku argumentoval nejen tím, že by norma mohla ohrozit evropský automobilový průmysl, ale zdůraznil také, že by mohla podkopat dosavadní snahy o snížení emisí v tomto sektoru. Výrobci by se totiž museli zaměřit na investice do další modernizace spalovacích motorů namísto investic do elektromobility či jiných alternativ. Norma by navíc mohla vozidla prodražit, čímž by odradila lidi od nákupu nových ekologičtějších modelů a motivovala by je k co nejdelšímu využívání starých spalovacích motorů.
Koalice proti normě Euro 7 pod vedením Česka získává další příznivce
Normu chtějí upravit i europoslanci
Na úpravu normy to vypadá nejen na poli členských států, ale také v Evropském parlamentu. I ten připravuje k návrhu svou jednotnou pozici. Výsledná legislativa by pak měla být průsečíkem mezi těmito dvěma stanovisky – měla by tedy odrážet jak pozici členských zemí, tak i europoslanců.
Legislativa je nyní na úrovni výborů Evropského parlamentu. Zpravodajem ve výboru pro životní prostředí (ENVI), který má normu v gesci, je český europoslanec
Alexandr Vondra (ODS). Ten se podobně jako vláda pokouší prosadit do stanoviska Evropského parlamentu stejné požadavky, jaké má i česká vláda – to znamená odklad účinnosti a zmírnění pravidel. Co se týče odkladu, Vondra by rád provázal termín začátku účinnosti s termínem schválení výsledné podoby legislativy.
„Podpora pro tento přístup se formuje na půdorysu pravicových a středových frakcí v Evropském parlamentu,“ sdělil redakci
Ondřej Krutílek, který je asistentem europoslance Vondry. Na druhém břehu podle něj stojí levicoví a zelení politici, ti naopak požadují tvrdší regulaci.
Plenární zasedání Evropského parlamentu by o své pozici k návrhu normy Euro 7 mohlo hlasovat v říjnu či v listopadu. Nejprve je ale potřeba uzavřít práci ve výborech. Kromě hlavního výboru ENVI připravují svá stanoviska i další výbory. Například ve výboru pro dopravu (TRAN) už mají o normě jasno. Norma by podle jeho stanoviska měla začít platit u osobních vozů až tři roky poté, co se na EU úrovni schválí nejen samotná norma, ale také delegované akty, kterými má Evropská komise upřesnit požadavky na testování. S podobnými termíny operuje i příslušný výbor ENVI a také výbor pro průmysl (ITRE), který rovněž stanovisko připravil. U nákladních vozů by se mělo podle TRAN jednat o pět let, ENVI počítá se čtyřmi roky, ITRE s 60 měsíci.
Vše tak nasvědčuje tomu, že by se europoslanci mohli s členskými státy dohodnout, že norma Euro 7 nezačne pro výrobce v praxi platit dříve než v roce 2027. Pravděpodobnější je však ještě pozdnější termín, a to kvůli volbám do Evropského parlamentu a skládání nové Evropské komise v průběhu příštího roku, což jsou události, které by mohly práci na legislativě i delegovaných aktech pozdržet.
Kromě termínu by se mohlo změnit i navrhované zpřísnění testování emisí v reálném provozu. Například stanovisko výboru TRAN toto zmírnění předpokládá. „Původní návrh Komise na testování byl složitý a nákladný, což by se odrazilo i v ceně vozidla pro uživatele. Změny přijaté v dopravním výboru upravují podmínky testování tak, aby byly spravedlivé a zároveň zajistily bezpečnost vozidla během testů na silnici,“ vysvětlil europoslanec
Ondřej Kovařík (za ANO), který je členem výboru TRAN.
Stanovisko dopravního výboru mírní čísla pro látky, které dnes již podléhají platné normě Euro 6. U nových látek výbor požaduje od Evropské komise vyvinutí takových testovacích metod, které budou odpovídat již existujícímu testování podle normy Euro 6. Jak se k tématu postaví výbor ENVI, zatím není jasné, Alexandr Vondra nicméně usiluje o to, aby testování bylo pro automobilky splnitelné a realistické.
Podcast: Na normě Euro 7 Česko ukazuje konstruktivní práci s evropskou politikou, říká analytik
Cesta ke kompromisu existuje
Posun legislativy oceňují i čeští výrobci. „Nedávný vývoj v politické diskusi o Euro 7 ukazuje, že existuje cesta k dobrému kompromisu, který je cenově dostupný a technicky proveditelný a také přináší další hmatatelná zlepšení kvality ovzduší,“ komentoval vývoj jednání
Pavel Roman, vedoucí korporátní komunikace ve společnosti Bosch Group.
Bosch se ztotožňuje se stanoviskem Evropské asociace dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA), které vytyčilo tři hlavní body ke změně. Organizace požaduje nejen posunutí termínu, alespoň na rok 2027, ale také jasné podmínky pro testování emisí a k tomu odpovídající úrovně emisních limitů.
Pokud se povede podmínky prosadit, Bosch je připraven normu Euro 7 zavést, uvedl Pavel Roman. Automobilový průmysl už podle něj do technologií potřebných pro plnění normy investoval, zpřísnění totiž očekával. Na provedení změn v praxi ale potřebuje více času.
Jiní zástupci automobilového průmyslu, například MOTOR JIKOV Group, jsou však kritičtější a vyčkávají na finální podobu legislativy. „Další zpřísňování norem nutí celý segment, aby hledal řešení a investoval do něčeho, co za deset let bude úplně k ničemu. Všichni vědí, že spalovací motory jsou dnes na hraně toho, co lze vylepšit, další snižování norem vypouštěných látek už znamená de facto přechod k elektromobilu,“ upozornil generální ředitel MOTOR JIKOV Group
Martin Dvořák.
„Norma má okamžitý dopad na automobilky, ty pak přenášejí požadavky na dodavatele, kde je i MOTOR JIKOV Group. Vzhledem k tomu, že stále nevíme, kdy bude platit, nevíme ani, jak se následně její zavedení propíše do celého dodavatelského řetězce,“ uzavřel Martin Dvořák.
