Vyjednávání právě skončilo (rozhovor proběhl ve středu 13. prosince dopoledne – pozn. red.). Jaké jsou vaše hlavní dojmy?
Tak trochu smíšené. Schválená dohoda je v podstatě historická v tom, že poprvé jasně poukazuje na příčinu klimatické změny, kterou je spalování fosilních paliv. V textu se to přímo nevzpomíná, ale i tak dává jasný signál, že se blíží konec éry fosilních paliv.
V závěrech se konkrétně uvádí, že signatáři budou usilovat o „transitioning away from fossil fuels“. Co přesně tahle formulace znamená?
Znamená odchod od fosilních paliv. Jednoznačně neurčuje, která fosilní paliva, takže to je trošku problematické. Hned v druhé definici je napsané „phase-down of unabated coal“ (tj. odklon od uhelných elektráren nevyužívajících technologie zachytávání a ukládání uhlíku –pozn.red.), takže uhlí je tam vysloveně zmíněné. Ostatní paliva jsou ale jen zabalená do kategorie „fosilní paliva“. A také se to týká jen specificky energetického sektoru.
Text je trošku méně konkrétní proto, že na něm pracovalo skoro 200 zemí, které měly velmi různé názory. Rozdílnost názorů byla zřetelná celou dobu, po kterou tu jsme. Některé ze zemí se velmi ostře se vymezovaly proti tomu, aby text o odchodu od fosilních paliv vůbec hovořil. Primárně to byly arabské země vedené Saúdskou Arábií. A pak byl velmi silný hlas rozvinutých zemí a ostrovních států, které volaly po tom, aby ten odklon fosilních paliv nastal a aby byl v textu zmíněný.
Jak silně slyšet byla Evropská unie?
Evropské unie patří dlouhodobě k těm progresivnějším stranám, takže byla na straně těch zemí, které volaly po odchodu od fosilních paliv. Před chvilkou jsem zaslechla vyjádření zástupců EU, evropského komisaře Wopkeho Hoekstry a španělského předsednictví Rady EU. Ti se vyjadřovali, že finální text není dostatečně silný a potřebuje zlepšení.
Ale dává to důležitý signál konce éry fosilních paliv. A velmi důležité je i to, že se v závěrečném textu objevuje také ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetické účinnosti do roku 2030. Čili také silný signál, že nastává éra obnovitelných zdrojů.
Jak přelomový tedy tento text pro klimatickou diplomacii je?
Tento text je důležitý, ale důležitější bude, jak se s tím textem vypořádají státy u sebe doma. Příští rok začíná revize národních National Determined Contributions, čili příspěvků jednotlivých zemí právě ke snižování emisí skleníkových plynů tak, aby se úroveň globálního oteplování udržela na 1,5 stupně. Bude tedy důležité, jak budou v těch svých plánech reflektovat právě přijaté závazky.
Jak zásadní kroky je odhodlané dělat Česko?
Podle toho, co jsem přímo na konferenci vycítila nebo cítím, tak i Česko je v souladu s evropskou pozicí a je připravené splnit své závazky nebo udělat pro to maximum. Ale musíme vidět to odhodlání. Jednou z dalších věcí, která byla přijata po čas summitu, a to hned na začátku, byl i Loss and Damage Fund (Fond ztrát a škod – pozn. red.), čili fond pro ty nezranitelnější země. A do něj prozatím Česko nepřispělo.
Takže máme zatím nějaké sliby anebo vyjádření vizí, ale je důležité, abychom to viděli v realitě. A proto potřebujeme i dostatečně ambiciózní naše vlastní strategické dokumenty, jako je Národní klimaticko-energetický plán či Státní energetická energetické koncepce a Politika ochrany klimatu (Národní klimaticko-energetický plán je již vládou schválený a čeká na stanovisko Evropské komise, další dva se teprve dokončují – pozn. red.). Právě na nich by teď Česko mělo ukázat, že to myslí vážně a je součástí ambiciózní evropské pozice.
Podcast | S technologií ukládání uhlíku počítá i IPCC. Fosilních paliv nás ale nezbaví, říká expert Abel
Na konferenci se hodně hovořilo také o lobbingu fosilního průmyslu za technologii zachytávání a ukládání uhlíku a její další roli v upouštění od fosilních paliv. Promítlo se to do finální podoby dokumentu? A projevil se i fakt, že byla konference pořádaná jedním z petrostátů?
Prosazení technologií na zachytávání oxidu uhličitého z ovzduší se do toho finálního textu dostalo. Je to jedno z mnoha slepých míst, které kritizujeme. Znamená to, že dveře pro falešná řešení jsou otevřené. A jsou tam (v závěrech) vlastně vyjmenované. Jsou to jak technologie na zachytávání uhlíku, tak přechodná paliva, mezi kterými je zahrnutý plyn, anebo vodík, a byla zmíněná také jaderná energie. Takže si myslím, že toto je výsledek toho velkého lobbingu fosilních společností a fosilních států.
Co se týká toho fosilního lobbingu, tak je fakt, že se konference zúčastnilo přes dva tisíce fosilních lobbistů, a to je to zatím největší počet v historii organizování těchto konferencí. Takže jejich přítomnost byla velká, a na výsledcích bylo zjevné, že to má i nějaký dopad. A to i přes finální formulaci závěrů, která je velkým signálem odchodu od fosilních paliv. I na začátku bylo řečeno, že by prezident COP 28 (Sultan Al Jaber – pozn. red.) měl být do nějaké míry neutrální a snažit se být zprostředkovatelem a mediátorem jednotlivých pozic.
A to se podle vás nepodařilo?
Myslím si, že z jeho role se to podařilo. Ale spojení zástupců jednotlivých zemí je náročné, obzvlášť, když mají tak silné názory na to, zda v tom finálním textu má vůbec být odchod od fosilních paliv. Takže si myslím, že (prezident letošní konference) přeci jen dosáhl kompromisu, který tam (v závěrech) v současnosti vidíme.
Jaká byla další sporná témata, která se v těch posledních hodinách a v posledních dnech probírala a na kterých se konference „zasekla“?
Do poslední chvíle byly velkou otázkou také finance a adaptační opatření. Právě ty jsou velmi důležité pro rozvojové země. Ty silně volaly po tom, aby pokud nastane odchod od fosilních paliv, a bude tam (v závěrech) zmíněný, tak aby byl zároveň podpořený finančně. Aby toho všechny státy měly příležitost dosáhnout.
Pokud mluvíme o financích, tak konkrétně Fond ztrát a škod byl uzavřen už první den konference. A teď, poslední den, docházelo pouze k jeho oficiálnímu podpisu, pokud tomu rozumím správně.
Je to tak. Je to velkým úspěchem tohoto předsednictví, že byl zřízený. Ale v současnosti do něj nepřispěly ani zdaleka všechny země, a zdaleka ani dostatek. Jde o peníze, které rozvojové státy potřebují, aby se vypořádaly se škodami způsobenými následky klimatické změny. A teď bude na státech, aby se dohodly, kolik tam přispějí a v jakých intervalech tam dále přispívat budou.
Co dalšího za posledních 24 hodin jednání stojí za zmínku?
Pro mě byly dost výrazné také hlasy občanské společnosti v posledních dnech, i v posledních hodinách před tím, než začalo poslední plenární zasedání. Byli tu vidět zástupci občanské společnosti, kteří silně volali po konci fosilních paliv, který bude spravedlivý, rychlý a financovaný. Byla to jedna velká demonstrace, která byla snad největší, která se na klimatické konferenci děla přímo v rámci areálu. Ve Spojených arabských emirátech není legální protestovat, v areálu to proto bylo velmi citelné a silné. Myslím, že odchod od fosilních paliv se dostal na agendu a stal se hlavní otázkou právě i díky občanské společnosti.
Jak letošní COP28 celkově hodnotíte?
Myslím si, že můžeme závěrečný výsledek hodnotit dobře. Je to velmi silný signál, že konec fosilních paliv se blíží – a je to něco, co už je na pořadu dne. Je velká shoda na tom, že se musí snížit globální oteplování na 1,5 stupně. Je to velký signál, že se doba mění. A přecházíme z doby fosilních paliv do doby obnovitelné čisté energie.
Podcast | COP28: Emiráty vědí, že je svět sleduje, na lobbing není prostor