Srbsko se v posledním měsíci do hledáčku evropských politiků a médií dostalo zejména v souvislosti s vlnou protivládních protestů. Některá média je srovnávají s demonstracemi z 90. let, během nichž Srbové protestovali proti vládě prezidenta Slobodana Miloševiče. Nyní Srbové do ulic vyšli v souvislosti s výsledky prosincových předčasných voleb do srbského parlamentu, během nichž pozorovatelské mise a nezávislá média zaznamenaly nelegální praktiky.
Podle výsledků volby vyhrála dosud vládnoucí Srbská pokroková strana (SNS) s 46 procenty hlasů, jejíž hlavní tváří je současný prezident Aleksandar Vučić. S takovým výsledkem bude moci SNS sestavit příští vládu. Nová vláda by podle informací srbské televize B92 mohla do křesel usednout na přelomu února a března.
Volební pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která se mimo jiné zabývá post-konfliktní rehabilitací a předcházení konfliktů, však hovořila o „řadě nesrovnalostí“, včetně kupování hlasů, zneužívání veřejných zdrojů, či zastrašování voličů.
Opoziční strana Srbsko proti násilí, která ve volbách obsadila druhé místo se ziskem 24 procent hlasů, i na základě informací sesbíraných pozorovatelskou misí OBSE svolala protesty v ulicích.
„Protesty jako takové zřejmě budou pokračovat dál. Nicméně nemyslím si, že v tomto momentu mají sílu změnit současný kurz Srbska. SNS drží Srbsko pevně ve svých rukou,“ okomentoval v podcastu Evropa zblízka podobu protestů Vladimir Đorđević, odborník na Západní Balkán z Mendelovy univerzity v Brně.
V hledáčku evropských lídrů
Volební nesrovnalosti však upoutaly pozornost řady evropských lídrů. Řada z nich vidí problém ve vládnoucí SNS. „Musíme dát najevo rostoucí zklamání z chování srbské vlády. Samozřejmě jsme nezměnili názor dát Srbsku šanci na euroatlantickou integraci. Myslím si však, že existuje frustrace z jejich chování, a to bychom měli dát jasně najevo,“ prohlásil na půdě britského parlamentu David Cameron, současný britský ministr zahraničních věcí Spojeného království.
V půlce ledna odeslala Strana evropských socialistů otevřený dopis srbské premiérce Aně Brnabič, v němž vyzývá Srbskou pokrokovou stranu, aby prověřila volební „nesrovnalosti“ tak, „jak se sluší na kandidátskou zemi EU.“
„Vyzýváme EU, aby provedla nezávislé vyšetřování všech hlášených volebních nesrovnalostí a tvrzení o podvodech,“ napsalo více než dvacet vysoce postavených politiků v dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyen, předsedovi Evropské rady Charlesovi Michelovi a předsedkyni Evropského parlamentu (EP) Robertě Metsole.
„Se znepokojením konstatujeme, že volební proces vyžaduje hmatatelné zlepšení a další reformu, neboť řádné fungování srbských demokratických institucí je jádrem procesu přistoupení Srbska k EU,“ okomentoval případné kroky pro server Euractiv.com Peter Stano, mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Srbsko na cestě do EU
Rozšiřování EU je horkým tématem nejen kvůli současné válce na Ukrajině. Proces vstupu do EU je dlouhý a náročný proces a v případě Srbska jej komplikuje řada překážek. Na cestu do unijního bloku Srbsko nastoupilo v prosinci 2009 a v březnu 2012 dostalo status kandidátské země. Podrobně vývoj přístupových jednání popisuje redakce v Policy Briefu o rozšiřování.
Podle dat z loňského června 2023, se mírně zvyšuje podíl Srbů, kteří by do EU rádi vstoupili. Jejich podíl 33 % je však stále nejnižší číslo v regionu. Politolog Đorđević si to vysvětluje celkovou únavou Srbů.
„Za deset let od otevření přístupových jednání se uzavřely pouze 2 z celkových 30 kapitol. První perspektivou je tak fakt, že vy čekáte na vstup do EU a on se nikdy nestane realitou. Zároveň pořád slýcháte, že země má možnost vstoupit do EU, ale to se nematerializuje. SNS navíc logiky EU zneužívá,“ uvedl expert.
Důležitou součástí přístupového procesu jsou i pravidelné hodnotící zprávy EK. Ten nejaktuálnější, tzv. rozšiřovací balíček, Komise zveřejnila na podzim loňského roku. Report podrobně popisuje současný stav a pokrok zemí, které se do EU snaží dostat.
Srbská zahraniční politika překážkou vstupu do EU
„Srbsko musí prioritně zlepšit svůj soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně omezujících opatření a prohlášení týkajících se Ruska,“ píše se ve zprávě EK.
Rusko je dlouhodobě třaskavým tématem v srbsko-unijních vztazích. Odchýlení bylo nejvíce hmatatelné pro ruské invazi na Ukrajinu. Nejen, že se Srbsko nepřipojilo k západním sankcím, ale navíc s Ruskem po invazi podepsalo zahraničně-politickou dohodu.
Dalším bodem, který EK Srbsku ve své hodnotící zprávě vytkla, byly vztahy s Kosovem. EU v dubnu roku 2020 zřídila post tzv. „zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou“. V současnosti jej zastává bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák a jeho úkolem je dosáhnout normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem.
„Pokud jde o normalizaci vztahů s Kosovem, zatímco (…) bylo dosaženo dohody, Srbsko ani Kosovo dosud nezačaly plnit své závazky, které jsou (…) klíčovou součástí jejich cesty do EU,“ píše Komise v reportu. Naráží na Dohodu z Ohridu z loňského března, jež měla normalizaci formálně posvětit. Ani jedna ze stran ovšem dohodu nepodepsala.
Podle Đorđeviće však dialog mezi Bělehradem a Prištinou nefunguje. „(Dialog) se vede už relativně dlouhou dobu a část věcí se zlepšila. Ale ty velké věci se v principu nezměnily, například situace srbských enkláv na severu Kosova, které by měly mít částečnou míru autonomie.“
Co dál?
„Nemyslím si, že nastane nějaká změna, co se týče (procesu) přístupu Srbska do EU, pokud se neobjeví nějaká politická vůle hráčů z Evropské unie,“ okomentoval současný pokrok Srbska pro server Euractiv.cz Vladimir Đorđević.
Kromě urovnávání vztahů s Kosovem se EU v Srbsku angažuje i jinak. EU představuje pro Srbsko největšího obchodního partnera. V roce 2022 představovala až 54 % srbského zahraničního obchodu. EU je pro Srbsko i nejdůležitějším investorem. Přímé zahraniční investice za posledních 12 let dosáhly až 20,3 miliardy eur. EU tak obstojně konkuruje Číně i Rusku, jejichž investice v regionu bývají, oproti těm unijním, často netransparentní.
Do budoucna může novou dimenzi srbsko-unijních vztahů představovat i partnerství v oblasti baterií a dalších kritických surovin. Srbsko má totiž největší zásoby lithia v Evropě. Otazník ovšem visí nad samotnou těžbou, Srbsko totiž v roce 2022 zastavilo obnovu těžby lithia.