Prvním lednem letošního roku vstoupil v platnost Evropský akt o datech, který jednotlivcům i podnikům zajišťuje lepší přístup k datům na trhu EU. Nová norma by měla snížit ceny za poprodejní služby a opravy inteligentních zařízení, umožnit sdílení dat, která shromažďují nebo generují určitá zařízení, a vytvořit nové příležitosti k využívání služeb, které jsou na přístupu k těmto údajům závislé. Do praxe vstoupí Akt o datech v září příštího roku.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.Pojem „internet věcí“ je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel nebo domácích spotřebičů, které jsou vybaveny elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou umožňující těmto zařízením se propojit a vyměňovat si údaje. Díky internetu věcí se tak v posledních letech urychlil růst objemu dat, která jsou k dispozici.
Problém je v tom, že až 80 procent těchto vygenerovaných dat leží ladem. Odemknout jejich velký potenciál má Akt o datech (EU Data Act), od letošního ledna platné nařízení EU dotýkající se osobních i neosobních dat, které se začne v praxi naplno uplatňovat od září 2025. Zapadá do širší evropské datové strategie a navazuje konkrétně na Evropský akt o správě dat (Data Governance Act). Ten vytváří spolehlivé mechanizmy, které mají usnadnit sdílení dat mezi firmami, jednotlivci a veřejným sektorem.
Evropský parlament schválil nová pravidla pro umělou inteligenci
Průmyslová data mají velký potenciál
Akt o datech přináší řadu novinek. Především umožní uživatelům připojených zařízení získat přístup k údajům, jež tato zařízení generují a které často shromažďují výhradně výrobci, a sdílet tyto údaje s třetími stranami za účelem poskytování poprodejních nebo jiných inovativních služeb založených na datech.
Tak například uživatelé smartphonů a dalších „sítově propojených“ výrobků dostanou možnost se mnohem snadněji a zdarma dostat k datům ze všech svých zařízení a zároveň sdílet tyto údaje s třetími stranami, například kvůli opravě nebo navazujícím službám. Zdaleka se nejedná jen o fyzické osoby, ale v nemenší míře i o podniky a podnikatele, kterým můžou data z výrobní linky pomoci zefektivnit výrobu.
Průmyslová data mají podle Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO), které je u nás gestorem této legislativy, obrovský potenciál a resort věří, že akt o datech v tomto ohledu podpoří inovativní podniky a startupy ve vývoji softwarových řešení, která zlepší fungování výrobků a poskytnou uživatelům cenné informace. S tím se pojí také prodloužení životnosti výrobků či nižší náklady například na servis pro zákazníky.
Podmínky a omezení
Sdílení dat ovšem nebude automatické, ale proběhne pouze v návaznosti na žádost uživatele zařízení. Jak uvedla
Aline Blankertz, odbornice na datovou legislativu z neziskové organizace Wikimedia, v
podcastu webu Euractiv.com Tech Brief, tento fakt rozvoj konkurence a inovací na evropském trhu limituje, původní návrh šel totiž dál.
Pro výrobce budou nová pravidla minimálně na začátku znamenat dodatečné náklady. Telefony, chytré televize a ledničky nebo automobily budou muset svým uživatelům toto využívání a sdílení dat technologicky umožnit.
Čeští vyjednavači v tomto ohledu kladli důraz na ochranu malých a středních podniků. S výslednou podobou normy je MPO z tohoto hlediska spokojené. Podle
Miluše Trefancové z tiskového oddělení MPO budou mít menší podniky v porovnání s těmi velkými o dvanáct měsíců delší dobu na to, aby přizpůsobily design novým požadavkům.
Sdílet data se státem? Jen výjimečně
Volnější a plošnější sdílení dat naráží na ochranu obchodního tajemství, která je v EU podle Aline Blankertz silná a zdá se, že taková i zůstane. Díky aktu bude nicméně ve výjimečných případech veřejného zájmu možné, aby se k datům ze soukromého sektoru dostaly veřejné orgány nebo unijní instituce. Mezi tyto výjimky patří krizové situace nebo výzkum.
„Někteří kolegové z naší politické skupiny měli sice obavy ohledně povinného sdílení dat s veřejnou správou, ale dohodnutý text myslím obsahuje dostatečné pojistky pro použití tohoto mechanismu ve výjimečných situacích, například obdobných covidové krizi,“ zhodnotil úpravu v normě český europoslanec z konzervativní frakce ECR
Evžen Tošenovský (ODS).
Další zásadní novinka řeší praktický problém, se kterým se uživatelé často potýkají, když chtějí přejít od jedné značky výrobku k jiné. Jde o takzvané proprietární uzamčení, nebo také uzamčení zákazníka, které činí zákazníka závislým na produktech a službách konkrétního dodavatele tím, že vytváří značné náklady a překážky proti přechodu k produktům a službám jiných dodavatelů. Akt o datech poskytovatelům konkrétně cloudových služeb nařizuje, aby takový přechod (tzv. switching) zákazníkovi umožnili a usnadnili. Tato nová podmínka by měla mimo jiné zabránit tomu, aby si konkrétní firma udržovala příliš silné postavení na trhu a mohla si díky tomu určovat ceny.
Profit pro všechny
Celé nařízení se dá podle resortu průmyslu a obchodu vnímat jako „vyvážený kompromis mezi zájmy členských států a Evropského parlamentu“.
S dosažením vyváženého kompromisu souhlasí také Evžen Tošenovský. „Bezpochyby se podařilo dosáhnout velmi dobrého kompromisu, a to i díky zkušené parlamentní zpravodajce, kolegyni
Pilar del Castillo Vera,“ podotkl europoslanec z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), kde se legislativa připravovala.
Sama Pilar del Castillo Vera z lidovecké frakce EPP redakci Euractiv.cz napsala, že proces přípravy nařízení je vždy náročný, především pokud jde jako v tomto případě o takzvanou horizontální legislativu, která působí plošně na celý trh. „Měli jsme možnost diskutovat s mnoha různými sektory. Podoba výsledného nařízení je důsledkem toho, že se podařilo shromáždit názory od všech těchto stakeholderů,“ dodala europoslankyně s tím, že Akt o datech „změní pravidla hry v digitálním prostředí“.
Zpravodajka je přesvědčena o tom, že z legislativy bude profitovat i automobilový průmysl.
V EU se nedaří snižovat emise z aut. Za poslední tři roky ale zvládla víc než za předchozích deset let, říká auditor
Obchodní tajemství zůstanou tajemstvími
Pozitivně hodnotí akt i Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA). „Akt o datech zaručuje právo uživatele na bezplatný přístup k datům generovaným jeho vozidlem a jejich kontrolu, včetně toho, jaká data jsou sdílena. Zajišťuje, že může tyto údaje sdílet s poskytovateli služeb podle svého výběru, a to bez diskriminace a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek,“ vysvětlil mluvčí asociace
Ben Kennard.
ACEA usilovala o to, aby nová legislativa chránila nejen uživatele vozů, ale i samotné výrobce vozidel. Ti do nich totiž vyvíjejí technologie založené na zpracovaných datech z těchto vozidel. Tato takzvaná derivovaná data jsou vytvořena na základě existujících surových dat, jejich analýzy a procesování. Pokud by výrobci měli sdílet i derivovaná data, s čímž předchozí návrh pracoval, mohli by podle svých slov přijít o svá obchodní tajemství. Příkladem jsou složité a patentované algoritmy v elektromobilech, které zpracovávají a analyzují různé údaje o vozidle za účelem přesné předpovědi dojezdu.
Výsledná legislativa však derivovaná data chrání. „Pokud by byla do povinného sdílení kromě běžných provozních dat zahrnuta i data derivovaná, byla by překročena linie nehmotného vlastnictví a obchodního tajemství automobilek. Naštěstí se ve finále podařilo tato citlivá data vyjmout,“ řekl redakci Evžen Tošenovský.
Informaci potvrdila i Miluše Trefancová z MPO. „Předávání dat z automobilů musí být nastaveno tak, aby neohrozilo bezpečnost, s čímž nařízení o datech počítá – obě strany se budou muset předem dohodnout na podmínkách a držitel dat může požadovat přijetí nezbytných opatření k zachování důvěrnosti obchodních tajemství.“
Ochrana se přitom v případě nutnosti může vztahovat i na surová data. „Nařízení obsahuje výjimku pro případ, kdy předávaná data podléhají obchodnímu tajemství a jejich vyzrazení by držiteli dat způsobilo vážnou hospodářskou újmu,“ uvedla mluvčí.
Přijde další návrh?
Současná podoba Aktu o datech sice automobilový průmysl potěšila, není však všem dnům konec. Podle informací, které má k dispozici Evžen Tošenovský, připravuje Komise doplňující nařízení zaměřené právě na automobilový průmysl, které by mohlo sporná opatření týkající se sdílení citlivých dat vrátit zpět do hry. Český europoslanec s takovým postupem nesouhlasí: „Přináší to nejistotu a hrozbu, že se Komise může pokusit dostat zpět oknem tam, kde jsme ji vyhodili ze dveří. Správnější by bylo nechat akt o datech naběhnout a později vyhodnotit, zda je zapotřebí pro některé sektory speciální úprava.“
Možnost vzniku doplňujícího implementačního nařízení kritizuje i ACEA. Podle asociace je datový akt dostačující, a pokud by se šlo nad jeho rámec, mohlo by to mít důsledky pro bezpečnost vozidel. Asociace sdílí názor, že nejprve by bylo vhodné vyhodnotit si funkčnost nového nařízení a až poté případně přijít s dalšími požadavky. „Nyní, když byl akt o datech přijat, se musí orgány a odvětví zaměřit na jeho provádění a plně porozumět jeho dopadům,“ uvedl mluvčí ACEA Kennard.
Asociace by proto uvítala, kdyby Komise zůstala ve spojení s automobilovým průmyslem, a to prostředním strukturovaného dialogu, skrze který by sektoru mohla poskytnout vodítka pro správné naplňování aktu.
Čínská podpora pro elektromobily: Pokud EU zjistí nekalosti, může uvalit dodatečná cla
