Ve čtvrtek a pátek (21. a 22. března) se vedoucí představitelé EU sejdou v Bruselu na dvoudenním summitu. Podle předběžného plánu by se lídři měli zabývat například společným postojem členských států k volbám v Rusku, nastartování evropského obranného průmyslu nebo Blízkému východu, který je na pokraji humanitární katastrofy.
Část představitelů členských zemí EU se ještě před začátkem Evropské rady setká pod bruselským Atomiem. Uskuteční se tam Nuclear Energy Summit, akce věnovaná jádru, kterou pořádá Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Jaderného summitu se zúčastní celkem 37 politických reprezentací, včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN), ale také předsedy Evropské rady Charlese Michela a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která by měla na summitu přednést projev. Dalších zhruba 300 delegací na summitu bude podle vysoce postaveného diplomatického zdroje z průmyslu.
Výsledkem summitu by se mimo jiné měl stát podpis společné deklarace, na jejímž draftu se Česko samo podílelo. Dokument vyzdvihuje význam jaderné energetiky při plnění klimatických cílů EU, které podtrhl i poslední COP28, a vyzývá k vytvoření vhodných podmínek na trhu pro budování nových jaderných zdrojů.
Budování výrobní kapacity moderních jaderných technologií má zelenou také od Komise. Ta momentálně pracuje na posílení výrobních a inovačních kapacit EU v oblasti jaderné energie i jejich dodavatelské nezávislosti. A postupně obrací také někteří dlouhodobí odpůrci jádra, jako řada členů německých stran CDU a CSU, jak upozorňuje například server Deutsche Welle.Stálý a stále palčivější bod jednání: Ukrajina
Summit Evropské rady se tentokrát soustředí na poměrně širokou paletu témat – mimo jiné na bezpečnost.
Po více než dvou letech války na Ukrajině budou vedoucí představitelé EU, podobně jako na předchozích Evropských radách, opětovně vyzývat k posílení vojenské podpory. A to buď prostřednictvím Evropského mírového nástroje, nebo bilaterálních dohod mezi jednotlivými evropskými zeměmi a Kyjevem, který nutně potřebuje systémy protivzdušné obrany, munici a rakety.
Vedle výzvy ale bude možná prostor i na pochvalu české iniciativy, jejímž cílem je dodat letos Ukrajině alespoň 800 tisíc dělostřeleckých granátů. O té v posledních dnech píšou jako o „záchraně Ukrajiny“ i velká západní média. Česká diplomacie by zmínku o iniciativě v závěrech summitu ráda viděla, zda se jí to povede prosadit, zatím není jasné.
Otazník visí také nad využitím neočekávaných zisků ze zmrazených ruských aktiv ke společnému nákupu vojenského vybavení pro Ukrajinu.Některé státy totiž jsou proti použití těchto peněz na financování ukrajinské armády a dávají přednost tomu, aby byly použity výhradně na obnovu země a humanitární pomoc. K takovým zemím patří například Irsko. Česko naopak, společně s Francií, Německem a Polskem, nákup zbraní za ruské peníze podporuje.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se dnes dokonce nechal slyšet, že plánuje ještě před zasedáním Evropské rady členským státům navrhnout, aby EU použila k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje dokonce 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě.Evropský mírový nástroj nabobtná o dalších pět miliard eur, potvrdili ministři
Hlavním problémem je momentálně správná právní formulace, aby využití ruských peněz bylo legální – a nedošlo tak například k tomu, že by celá tato akce mohla být ex post shozena kvůli své protiprávnosti ze stolu. Neočekává se, že by Evropská rada tento gordický uzel „rozsekla“. Měla by ale přinejmenším apelovat na jeho rychlejší řešení.
A to samé platí i pro další sankce proti Rusku. Celkem už 14. balík sankcí oznámen nebude, mohl by ale přijít v řádu několika týdnů – třeba symbolicky na pravoslavné Velikonoce (5. května).
Jak zmiňují předběžné závěry, které má redakce k dispozici, Evropská rada by také měla prohlásit, že „důrazně odmítá a nikdy neuzná nezákonné takzvané ‚volby‘ organizované Ruskem na dočasně okupovaných ukrajinských územích Krymu, Sevastopolu, Doněcku, Luhansku, Záporoží a Chersonu, ani jejich výsledky“.Vyzbrojme i sami sebe, ozývá se v EU
Bezpečnost a zbrojní kapacity se ale čím dál tím více řeší také ve vztahu k samotné Evropské unii. Klíčovými slovy by se v tomto ohledu měla stát „připravenost“ – a to jak vojenská, tak civilní. Očekává se také, že se vedoucí představitelé EU zaváží k „podstatnému“ zvýšení výdajů na obranu a zlepšení přístupu k financování.
To znamená především silnější tlak na Evropskou investiční banku (EIB), která dosud investice do evropského obranného průmyslu odmítala. Celkem 14 lídrů členských států – včetně českého – se proto rozhodlo napsat bance před začátkem Evropské rady otevřený dopis, jak informoval list Financial Times.
„Úvěrová síla EIB je v této nové prioritní oblasti EU naléhavě potřebná, a musíme proto mluvit o způsobech, jak umožnit další investice EIB v tomto sektoru,“ uvedl pro list finský premiér Petteri Orpo, který dopis inicioval.
Musíme udělat vše pro to, abychom rozšířili výrobní kapacitu našeho obranného průmyslu. V první řadě pro válčící Ukrajinu, ale také pro naše vlastní bezpečí a mír. Proto jsme společně s 13 dalšími evropskými lídry na návrh @PetteriOrpo vyzvali k snadnějšímu financování pro…
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 18, 2024
Vzhledem k tomu, že akcionáři EIB jsou samotné členské státy a že většina z těch „silnějších“ z nich s financováním zbrojního průmyslu souhlasí, měly by být dveře přinejmenším pootevřené. Konkrétně Česko přichází k jednacímu stolu ještě s dalším požadavkem: sladění nákupů zbraní mezi evropskými zeměmi, stejně jako hledání nových zdrojů financování.
Po tom, aby Evropa byla připravena na všechny scénáře volá ve svém dnešním komentáři také předseda Evropské rady.
„Musíme posílit naše vojenské kapacity jak kvůli Ukrajině, tak kvůli Evropě, abychom mohli bránit demokratický svět. Silnější EU také přispěje k posílení aliance NATO a posílí naši kolektivní obranu,“ napsal Charles Michel v komentáři.
Volání po příměří na Blízkém východě
Jednání lídrů odstartuje pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Jeho návštěva souvisí s dalším tématem, kterému se lídři budou v průběhu summitu věnovat – současnému vývoji izraelsko-palestinské války.
Guterres v průběhu posledních dní varoval před hladomorem, který v pásmu Gazy v současné době hrozí. Jeho naléhání po výzvě k zastavení palby proto nyní bude směřovat také k představitelům členských států.
Podle předběžných závěrů jednání lze očekávat, že Evropská rada vyzve k „okamžité humanitární přestávce vedoucí k trvalému příměří“. Návrh textu rovněž zmiňuje „katastrofální“ humanitární situaci a zdůrazňuje „bezprostřední riziko hladomoru“ a riziko regionální eskalace.Státy by také měly vyzvat Izrael, aby upustil od svých plánů na obsazení Rafáhu v jižní části Gazy. Tam dosud našlo útočiště přibližně 1,5 milionu lidí.
Stále ale půjde výhradně o výzvu EU, nikoliv o řešení konfliktu. I tak by ale podle některých členských států – mezi které se řadí i Česko – mělo být ze závěrů jednání jednoznačné, kdo je původním viníkem situace na Blízkém východě. Hned po výzvě k příměří proto hned následuje opakované odsouzení Hamásu a jeho útoku ze 7. října 2023.The imminent famine in the northern part of Gaza is an entirely manmade disaster.
— António Guterres (@antonioguterres) March 18, 2024
I repeat my call for an immediate humanitarian ceasefire.
We must act now to prevent the unthinkable, the unacceptable, the unjustifiable.
Další témata: zemědělství a rozšíření EU
K dalším tématům jednání bude podle očekávání patřit také zemědělství. Farmáři napříč evropskými zeměmi již dříve avizovali den před jednáním Evropské rady, tedy ve středu 20. března, další kolo protestů. Předběžné závěry proto zdůrazňují význam evropského zemědělství a vyzývají Radu EU i Evropskou komisi, aby společně bezodkladně hledaly krátkodobá i střednědobá řešení. Protestů se účastní například i česká Agrární komora. Češi proto přichází na jednání s vlastním návrhem: opětovným zavedením cel na ukrajinské produkty, které snižují cenu zemědělských komodit na evropském trhu. Vstřícným krokem vůči zemědělcům by se ale mohlo stát také embargo na ruské a běloruské obilí, které by mohlo být obsažené ve zmíněném 14. balíku sankcí. Prostor pro uklidnění zemědělců se přitom poměrně rychle krátí, jak se blíží doba jarních prací na poli. Ty navíc kvůli letošní slabé zimě začínají dříve. Probrat by zástupci členských států měli také rozšíření EU. Jmenovitě pokrok Ukrajiny a Moldavska, ale především Bosny a Hercegoviny. Právě ta by se mohla po této Evropské radě dočkat otevření přístupových rozhovorů.Rozšíření přehledně: Jak jsou na tom země, které chtějí vstoupit do EU?