Mimořádnému summitu v Bruselu tento týden bude dominovat téma strategického směřování EU v příštích pěti letech. Zatímco bezpečnost hraje v připravovaném dokumentu prim, na klimatickou krizi se tak trochu zapomnělo.
Fórum nazvané Evropská rada, kde se potkávají prezidenti a premiéři zemí EU, udává hlavní směr Evropy. Nejdůležitějším „kusem papíru“ je v tomto ohledu tzv. Strategická agenda, která definuje nejzásadnější společné priority na pět let dopředu. Od nich se pak odvíjí všechno ostatní včetně úkolů pro Evropskou komisi.
S blížícími se eurovolbami teď nastal čas, aby se lídři shodli na nové verzi tohoto dokumentu. Čerstvou příležitost posunout debatu co nejdál dostanou na mimořádném summitu v Bruselu ve středu a čtvrtek (17. a 18. dubna). Prázdný stůl ale před sebou mít rozhodně nebudou, na Strategické agendě 2024–2029 se na diplomatické úrovni pracuje už řadu měsíců.
Předběžná verze dokumentu minulý týden „unikla“ do médií a potvrdila trend, který se v Evropě v posledních letech kvůli válce na Ukrajině ukazuje – na prvním místě je bezpečnost.
Mezi prioritami se má objevit například „podstatné zvýšení evropských výdajů na obranu, stejně jako investic a spolupráce, včetně té s NATO“ nebo „zlepšení podmínek pro rozvoj evropského obranného průmyslu a zlepšení přístupu k veřejnému a soukromému financování“.
„Je to přesně věc, na které se teď všechny země shodnou, a to i napříč politickým spektrem. To koneckonců vidíme i u české koalice Spolu, která ačkoliv se na mnohém neshodne, tak tato věc je spojuje,“ připomněla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
Vendula Kazlauskas.
„Evropa čelí válce na svých hranicích, takže bezpečnost je něco, po čem je poptávka. Jak u lídrů, tak u evropských občanů. Zajištění bezpečnosti je to hlavní, co lidé v České republice po Evropské unii chtějí. U dalších zemí to bude podobné, i když přesná čísla k dispozici nemám,“ doplnila.
Rozšíření a reformy
Na jednom z dalších bodů dokumentu už ale tak jednoznačná shoda napříč Evropou není, je proto možná překvapení, že se v textu objevuje. Týká se rozšíření o nové členy, konkrétně závazku, že EU „projde reformou vnitřních politik, financování a kapacit,“ aby se vůbec rozšířit mohla.
Kazlauskas nabídla možné vysvětlení, proč se sporný bod v předběžné verzi objevil. „
Charles Michel (
předseda Evropské rady, pozn. red.) dlouhodobě mluví o tom, že EU by měla být připravena na rozšíření do roku 2030. A tím, že dokument vzešel z jeho týmu, tak není překvapení, že tam tento požadavek je,“ uvedla analytička.
Michel si podle ní už dopředu „připravoval půdu“ a scházel se s prezidenty a premiéry, aby zmapoval, jakým směrem se debata o strategii bude ubírat, a co může a nemůže projít. Je tedy prý možné, že se lídři na tomto bodu nakonec opravdu shodnou i ve finální verzi nové Strategické agendy. I Česká republika říká, že je připravená se o tomto tématu bavit. „Jestli ale uvidíme v příštích pěti letech nějaké konkrétní kroky, to už je jiná věc,“ upozornila Kazlauskas.
Klimatická změna je jako domino. Evropa teď potřebuje nástroje ke splnění svých úkolů, říká expert
Zapomenuté klima?
Uniklý dokument nezůstal bez odezvy, a to hlavně v kontextu změny klimatu, na kterou „tak trochu zapomíná“.
„Návrh (…) plánuje zvýšit investice do zbrojního a vojenského průmyslu EU, zanechá ale obyvatele Evropy zranitelné vůči bezpečnostním dopadům eskalující klimatické a přírodní krize,“ varovala organizace Greenpeace.
„Chápeme nutnost posilovat bezpečnost Evropy, ale to se nesmí omezit jen na zbraně. Potřebujeme posílit také energetickou bezpečnost, spravedlivou transformaci a připravit ekosystémy na klimatickou změnu tak, abychom z Evropy udělali bezpečné místo i pro budoucí generace,“ prohlásila
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR.
Greenpeace, AMO a další organizace poslaly členům české vlády
naléhavou výzvu, aby ochranu klimatu a životního prostředí zařadili mezi priority ČR na nadcházejících evropských jednáních.
Jak připomněla Vendula Kazlauskas, klimatická agenda byla teď pět let pro EU hlavní téma, a to i na mezinárodním poli. „Ačkoliv se situace změnila a v kontextu války na Ukrajině je potřeba brát v potaz konkurenceschopnost a odolnost, je velmi nešťastné, že je klima zmíněno jen velmi okrajově,“ myslí si analytička.
Dvě hlavní české priority pro strategické diskuse, tedy konkurenceschopnost a právě bezpečnost, podle Kazlauskas přitom velmi úzce souvisejí se změnou klimatu. Kdo chce být do budoucna konkurenceschopný, musí investovat do zelených technologií, a kdo chce žít v bezpečném světě, tak musí vidět, že změna klimatu posiluje světové konflikty, upozornila analytička. To samé prý platí pro migraci, která je poháněná klimatickou změnou.
Některé země, například ze Skandinávie, by však podle Kazlauskas mohly tlačit na to, aby se důležitost ochrany klimatu ve finální verzi dokumentu přece jen odrážela ve větší míře. Jasněji by mohlo být už ve čtvrtek, přijetí Strategické agendy 2024–2029 samotné je pak v plánu na červen.
Lettova zpráva
Kromě strategické agendy by se lídrům na summitu Evropské rady měla dostat na stůl také zpráva o stavu vnitřního trhu EU, kterou dostal za úkol připravit italský expremiér a ekonom
Enrico Letta.
Letta dal už v březnu najevo, že se ve svých návrzích na změny a reformy unijního trhu hodlá inspirovat například v americkém využívání daňových úlev. Zaměřit se chce také na jednodušší administrativu pro firmy.
https://update-eu.cz/zprava-o-vnitrnim-trhu-enrico-letta-navrhuje-danove-ulevy-jako-v-usa/
