Na společné neformální jednání se dnes v Černínském paláci scházejí ministři zahraničních věcí všech členských států Severoatlantické aliance (NATO). Řešit budou předvídatelnost dodávek pro Ukrajinu nebo použitelnost evropských zbraní na cíle v Rusku.„Budu žádat o společnou strategii NATO, abychom porazili Rusko,“ okomentoval při příchodu na jednání český ministr zahraničních věcí
Jan Lipavský.
Putin se podle něj rozhodl konflikt eskalovat – důkazem je ostřelování Charkovské oblasti, ale také incidenty v Evropě, které jsou s Ruskem dávány do souvislosti. Ministr zřejmě narážel na sérii záhadných požárů a útoků na infrastrukturu v Pobaltí, Německu a Spojeném království, o kterých reportoval například
the Guardian.
Hlavním tématem nicméně zůstává pomoc Ukrajině a lepší společná koordinace mezi státy NATO.
Finská ministryně: Probudili jsme se až se začátkem války
Projednávat se podle Lipavského bude především
návrh generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. Ten přišel s myšlenkou vytvoření několikaletého finančního rámce, ze kterého by bylo možné pořizovat výbavu a další podporu Ukrajiny.Znamenalo by to i větší zapojení NATO do organizace pomoci Ukrajině a větší koordinaci dosud samostatně fungujících národních iniciativ. Česko tento návrh podle Lipavského podporuje.
Návrh upřesnil při svém ranním příspěvku i sám Stoltenberg. „Navrhuji, aby NATO hrálo větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systému a výcviku pro Ukrajinu.“
Zajišťování dodávek skrze jednotnou organizaci pod NATO, tedy z jednoho balíku peněz, by usnadnilo celý schvalovací proces a zajistilo by jeho větší transparentnost. Umožnilo by také lépe koordinovat vyjednáv
ání cen munice s výrobci mimo Evropu.Pomoc aktuálně zajišťovaná skrze českou, německou nebo francouzskou iniciativu je sice pro Ukrajinu důležitá, aktivity je ale třeba lépe organizovat.„Vidíme, že tato (česká) iniciativa vzešla ve chvíli, kdy byl munice nedostatek, a německá iniciativa přichází v momentě, kdy je málo protivzdušných systému obrany a raket,“ okomentoval Lipavský.Výzvou zůstává i financování jednotlivých iniciativ. Například česká iniciativa zatím sehnala peníze na 500 tisíc dělostřeleckých granátů, pro skutečnou potřebu Ukrajiny to ale stačit nebude. Ukrajina podle odhadu vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny
Tomáše Kopečného potřebuje 200 tisíc kusů dělostřelecké munice měsíčně – a pomoc sehnaná Českem tak vystačí vojákům na bojišti zhruba dva měsíce.
Netýká se to ale jen české iniciativy. Ve shánění dodávek pro Ukrajinu má potíže například i německá skupina Rammstein, pojmenovaná podle základny, kde se státy angažované v této iniciativě poprvé sešly.
„Jsem velmi vděčná za německou
iniciativu k (ukrajinské) vzdušné obraně,“ uvedla při svém příchodu na jednání finská ministryně zahraničí Elina Vantonan. „V Evropě jsme ale bohužel zaspali. A probudili jsme se až se začátkem války, zejména v oblasti vzdušné obrany,“ odkázala ministryně na hlavní náplň Rammsteinu.Lipavský: Potřebujeme předvídatelnější dodávky pro Ukrajinu
Celý proces shánění munice a zbraní, od vyjednání až po faktické doručení na ukrajinské bojiště, zdržuje celá řada faktorů. Příkladem jsou legislativní potíže při schvalování balíků peněz v jednotlivých státech, ale také například vyjednání podmínek, které si přispívající země kladou na typ nebo použití nakupovaného materiálu. V neposlední řadě to pak je nákup materiálů na světovém trhu. Přestože o munici i zbraně prakticky není nouze, nejsou to pouze země aliance, které jsou horlivými kupci. Při přihazování nabídek proto nutně konkurují i jiné země – a mezi nimi i Rusko. A přestože existuje řada výrobců, kteří dodávají zpravidla jen jedné straně konfliktu, jiní prodávají zkrátka tomu, kdo předloží nejatraktivnější nabídku.Není proto neobvyklé, že než se podaří sjednat všechny podmínky v rámci zbrojních iniciativ i na národních úrovních, zboží se jednoduše prodá. „Plně souhlasím s prohlášením pana generálního tajemníka Stoltenberga, že je potřeba zajistit prediktabilitu,“ prohlásil Lipavský. Tu byl měl přinést právě Stoltenbergův návrh na vytvoření několikaletého finančního rámce, ze kterého by bylo možné výbavu a další podporu Ukrajiny pořizovat.„Proto žádám o vytvoření strategie, nikoliv pouze o ad hoc řešení, abychom vyslali jasné poselství Putinovi, že jeho kalkul z hlediska imperiálního zásahu nebude fungovat,“ dodal šéf české diplomacie.Na konto společné strategie se vyjádřil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, ovšem poněkud neurčitě. „USA oceňují vedení generálního tajemníka v těchto náročných letech. Nyní máme silnější a větší NATO, i s lepšími zdroji,“ uvedl pro novináře.Například litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis naopak zastřešující roli NATO nevidí tak urgentní. „Litva podporuje všechny (iniciativy). Dnes se budeme bavit o zastřešující podpoře. Pokud nevyjde, máme tyto tři skvěle fungující iniciativy,“ uvedl Landsbergis. Jak širokou podporu myšlenka zastřešení dodávek pod NATO má, se ale ukáže až během nadcházejícího jednání. Řada členských zemí totiž vedle důležitosti pomoci Ukrajině zdůrazňuje i to, jak by Rusko na takový krok aliance reagovalo – a zda by jej neinterpretovalo jako eskalaci ze strany západních zemí.Například maďarský premiér Viktor Orbán, který se osobně neúčastní, se dnes ráno nechal slyšet, že „NATO je každým týdnem blíže válce s Ruskem“. Silnější zapojení NATO do války na Ukrajině by podle něho bylo jako hasit oheň plamenometem, informovala Česká televize.https://x.com/ct24zive/status/1796457502529532185?s=46&t=Kxfp_FfPh4x_eYlbM_3XDQ
Použití evropských zbraní na ruské cíle?
Neméně důležitým tématem, o kterém se dnes budou ministři bavit, je také možnost použití evropských zbraní na strategické cíle v Rusku. Téma se začalo řešit v souvislosti s ruskou jarní ofenzivou. V týdnu před ministeriádou tuto myšlenku zvedl sám Stoltenberg. „Rusko porušilo mezinárodní úmluvy a Ukrajina má právo na obranu a cílit na legitimní cíle na ruském území,“ zopakoval před dnešním jednáním v Praze.Nápad podpořila hned řada států – Francie, Německo nebo Česko. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,” nechal se před ministeriádou slyšet český premiér Petr Fiala. „Ukrajina má právo se bránit podle mezinárodního humanitárního práva,“ připojil se také polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Razantně proti použití zbraní na cíle v Rusku je Itálie. Jedenáctý článek italské ústavy totiž znemožňuje vést válku proti dalším zemím. „Proto je užití italských zbraní mimo Ukrajinu nemožné. Neválčíme proti Rusku, bráníme Ukrajinu. To jsou dvě rozdílné věci,“ vymezil se dnes proti návrhu italský ministr Antonio Tajani. Nejednoznačný postoj zemí aliance ale může mít také strategický význam, jak upozornil například bezpečnostní expert Jan Šír pro Českou televizi. Postupné udělování souhlasu se zasahováním cílů na ruském území podle něj nedává Rusku záminku pojmenovat to jako razantní eskalaci nebo výzvu k útoku na něj.Jednání by mělo dnes v Černínském paláci trvat do brzkého odpoledne, redakce jej sleduje na místě. 
