Kohezní a sociální politika, zemědělství, energetika a infrastruktura. Právě o těchto tématech debatovali kandidáti a kandidátky do Evropského parlamentu na akci, kterou v květnu uspořádala Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Diskuse se účastnili představitelé šesti politických stran a koalic. Své zástupce do
diskuse vyslalo uskupení Spolu, strana ANO, Piráti, SPD a Trikolora, SOCDEM a koalice Stačilo!.
Fondy musejí být efektivnější
Evropské fondy musejí být efektivněji využívány, shodují se kandidáti na europoslance, kteří se účastnili debaty. Někteří z nich také zdůraznili potřebu zajištění rovných práv pro všechny občany EU.
„Dlouhodobě jsme prosazovali, aby existovaly minimální sociální standardy nastavené po celé EU,“ zdůraznila
Lenka Desatová, kandidátka SOCDEM do Evropského parlamentu.
Na problémy mohou narážet například lidé s handicapem – zatímco v jednom členském státě mají nárok na konkrétní úlevy, či například na vyhrazená parkovací místa, v jiné zemi na takové úlevy mít právo nemusí.
Situaci má sice zlepšit nový evropský průkaz osob se zdravotním postižením. Jak ale upozornila
Kateřina Konečná, která do evropských voleb vede koalici Stačilo!, průkaz se na úrovni EU schvaloval několik let a nyní bude ještě 2,5 roku trvat, než jej členské státy implementují v praxi. „Ve zdravotní a sociální oblasti by měli mít lidé stejná práva v celé EU,“ prohlásila Konečná.
Alexandr Vondra vyjádřil podporu evropskému průkazu pojištěnce, ale zároveň se postavil proti dalšímu přesouvání kompetencí na evropskou úroveň. „Náklady na obsluhu systému pak totiž porostou,“ varoval. Poukázal také na neúspěšnost kohezní politiky ve snižování rozdílů mezi bohatými a chudými regiony, jak v EU, tak i v rámci Česka.
Lídryně kandidátky ANO
Klára Dostálová se při diskusi o sociální a kohezní politice zaměřila na evropské fondy. Zdůraznila, že otázkou není jen výše jejich rozpočtu, ale také efektivní alokace prostředků v členských zemích. „Na evropské úrovni se vytváří nové a nové nástroje, je z toho nepřehledná spleť,“ upozornila Dostálová s tím, že při využívání fondů je třeba se soustředit na výsledky, a ideální by bylo provazovat investice z EU fondů s reformami.
Marcel Kolaja, lídr kandidátky Pirátů, vyjádřil obavy ohledně účinnosti současných investic, které podle něj často končí u zbytečných projektů, jako jsou rozhledny v údolích. Volal po přísnějších pravidlech, která by donutila země prioritizovat důležité investice. „Ze strany členských států byl vždy enormní tlak na to, aby bylo čerpání co nejvíce flexibilní,“ dodal Kolaja.
Kandidát za SPD a Trikoloru
Petr Mach se zaměřil na kohezní politiku a navrhl zmenšení příspěvků členských států do EU a zrušení neefektivních fondů. Podle něj by se měly prostředky soustředit na efektivnější projekty.
Emisní povolenky nesmí snižovat českou konkurenceschopnost
Kandidáti se až na výjimky shodli, že
vysoká cena emisních povolenek ohrožuje český těžký průmysl. Vondra zdůraznil, že pro prosazení změn v oblasti emisních povolenek je ale zapotřebí sehnat v Evropském parlamentu většinu – což znamená, že je zapotřebí získat na svou stranu i zástupce zemí, jako je Francie, Itálie či Německo.
„Nezpochybňuji, že dekarbonizovat máme, ale způsobem, který nás nebude konkurenčně poškozovat – ani nás ve vztahu ke zbytku Evropy a Evropu ve vztahu ke zbytku světa,“ uvedl Vondra.
Petr Mach trh s emisními povolenkami označil za „pseudotrh“, který mají v rukou politici. Vymezil se nejen proti emisním povolenkám jako takovým, ale i vůči celé evropské klimatické politice označované jako Green Deal.
„V rámci naší frakce Identita a demokracie (ID) už jsem vedl jednání a všechny naše strany jsou pro zrušení Green Dealu,“ prohlásil Mach s tím, že tato krajně pravicová frakce Evropského parlamentu bude ochotna podpořit do čela Evropské komise jen takového kandidáta, který umožní opětovné hlasování o Green Dealu.
Tématem debaty byl i energetický mix Česka, který by měl být do budoucna zelenější. Kateřina Konečná varovala před hrozícím nedostatkem elektrické energie po roce 2026.
„Pojďme se bavit o roku 2026 až 2030. Emisní povolenky jsou jedna věc, ale otázka je, zda budeme mít dostatek energie,“ prohlásila europoslankyně s tím, že Česko by se mělo zaměřit na budování plynových zdrojů, aby pokrylo poptávku po energiích přes zimní období.
Odlišný pohled představil Kolaja, podle kterého je nutné v Evropě uplatňovat princip „znečišťovatel platí“. Ten je přitom zhmotněný právě v systému obchodování s emisními povolenkami. Kolaja se také vyslovil pro rychlejší přechod na obnovitelné zdroje.
„Co se týče uhlí, měli bychom jej co nejdříve odstavit,“ uvedl Kolaja. Zdůraznil, že znečištěné ovzduší způsobené fosilním průmyslem předčasně zabíjí stovky tisíc lidí v Evropě a že obnovitelné zdroje energie mohou být levnější alternativou.
Klára Dostálová nicméně namítla, že Česko musí především postavit nové jaderné bloky. „Pokud začneme prohlašovat, že se odkloníme od uhlí v roce 2030 a nemáme nové bloky jádra, podřezáváme pod sebou větev,“ řekla kandidátka za hnutí ANO. Vyzvala také k tomu, aby EU prováděla ke své klimatické legislativě podrobné dopadové studie, které budou zohledňovat aktuální situaci a možnosti průmyslu.
Lenka Desatová vyzvala k rychlému stanovení realistického energetického mixu. „Obnovitelné zdroje jsou úžasné, ale říká se jim občasné,“ podotkla Desatová s tím, že česká ekonomika má silný těžký průmysl, který potřebuje velké dodávky energie. Pokud ji Česko nezajistí dostatek a za nízkou cenu, firmy budou v problémech, což se pak může projevit i na propouštění.
Diskutující kandidáti se pak vyslovili nejen pro posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale také zemědělství. Shodli se na tom, že zemědělské dotace by neměly být zatížené náročnou administrativou a že by měly podporovat zemědělskou produkci.
