Objevují se první důkazy, že se česká ekonomika dává po covidu dohromady. Řada problémů je ale hluboko zakořeněná. Češi nevyrábí dostatek zboží s přidanou hodnotou, průmysl je vysoce energeticky náročný a populace stárne.„Věci se mění k lepšímu a čteme o nich každý den. Dobrým příkladem je zkrocení inflace, která se od začátku roku dostala pod tři procenta, o rok dříve to bylo i 16 procent. To je jeden z důkazů, že se ekonomika stabilizuje a vyhlíží lepší časy. Bezpochyby k tomu přispěla přísná fiskální politika vlády,“
řekl na středeční (12. června) konferenci „Česko na křižovatce“ premiér
Petr Fiala.
„V dubnu se v rámci průmyslové produkce meziročně zvýšila hodnota nových zakázek, konkrétně o 3,6 procent. Roste vývoz téměř u všech komodit, které sleduje Český statistický úřad,“ zmínil další dobré zprávy Fiala.
Přestože od šéfa vlády, která se snaží odrazit ode „dna nepopularity“ a zalíbit se co nejvíce voličům, asi není možné čekat nestrannou analýzu stavu české ekonomiky, pozitivní signály se skutečně objevují. Pokud jde o konkrétní sektory, v dubnu si dobře vedla například technologická odvětví.
„Největší byla poptávka po motorových vozidlech a po zakázkách v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení. V březnu skončila bilance (
zahraničního obchodu, pozn. red.) s přebytkem 39,3 miliardy korun, v dubnu pak 33,1 miliardy. Meziročně se za duben jedná o nárůst o 24,1 miliardy korun,“ popsal trend
Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
EU je připravena zavést cla na čínské elektromobily. Podle Kupky se musí bránit nesrovnatelným podmínkám
Nemocný muž Evropy
Česká ekonomika přesto zůstává „nemocným mužem Evropy“, jak se píše v zahraničí. Jako jedna z mála totiž nedokázala překonat svou předcovidovou úroveň z roku 2019, v tomto ohledu je úplně na chvostu unijní sedmadvacítky.
Podle hlavního ekonoma České spořitelny
Davida Navrátila není na vině průmysl, konkrétně ten zpracovatelský se přes všechny peripetie dokázal dostat nad čísla z předcovidového roku. Problém leží v domácnostech. Jejich spotřeba je o devět procent níž než na konci roku 2019, pokles reálné spotřeby je zdaleka nejhlubší z celé Unie.
„Nemůže za to jen inflace. Ceny se v ČR sice zvýšily o více než třetinu, ale to nebylo nejvíce v EU. Spotřební výdaje srazila také naše blbá nálada. Češi začali v těžkých časech více šetřit a tím si těžké časy ještě více prohloubily,“
vysvětlil ve své analýze Navrátil.
Dobrou zprávou podle něj ale je, že kombinace poklesu inflace a zlepšení důvěry domácností letos zvýší reálnou spotřebu.
Potvrzuje to také Evropská komise ve své
předpovědi z května. „Po dvou letech poklesu spotřeby domácností se v roce 2024 očekává obrat. Vzhledem k výraznému poklesu inflace opět rostou reálné mzdy a kupní síla. Spotřeba domácností, podporovaná také vysokými kumulovanými úsporami, by se měla v letech 2024 a 2025 opět stát hlavním tahounem HDP,“ píše Komise.
Eurovolební programy: Všude samá konkurenceschopnost
Zakořeněné problémy a co s nimi
Zvýšení spotřeby ale samozřejmě samo o sobě nestačí. Česko má řadu zakořeněných problémů, bez jejich vyřešení se dál nepohne.
David Navrátil ve své analýze upozornil na několik z nich. První je nízká přidaná hodnota české produkce. Česko sice vyrábí dost, produkty pak ale prodává příliš lacino, tedy s nízkou marží. Soustředit by se tak prý mělo daleko více na prodej finálních výrobků a na ně napojených služeb, kde jsou zisky daleko vyšší než např. u prodeje komponentů. V tomto ohledu sehrávají zásadní roli inovace, ve kterých Česko také moc nedominuje.
„Posun v přidané hodnotě musíme doplnit budováním českého kapitálu, českých značek, které budou mít globální ambice. Akvizice některých českých firem v zahraničí ukazují, že to není nereálný plán. A je to cesta, jak změnit znaménko čisté bilance dividend ze záporné na kladnou,“ argumentoval Navrátil.
Zvyšovat se musí i samotná produktivita práce, a to jak díky robotizaci nebo zkvalitnění českých vysokých škol, tak díky lákání talentů ze zahraničí. Jak varuje Evropská komise, český trh práce zřejmě zůstane do budoucna pod tlakem, chybí totiž kvalifikovaní pracovníci a populace navíc stárne.
Problém je podle Navrátila také vysoká energetická náročnost české ekonomiky. Právě kvůli tomu se ukázala její zranitelnost v průběhu krize dodavatelských řetězců. Propočty prý ukazují, že Česko čekají v oblasti energetické účinnosti investice v hodnotě zhruba dva tisíce miliard korun do roku 2030. To opravdu nejsou drobné.
Investice, investice a zase investice
Nejde ale jen o zelenou transformaci, masivně investovat prý Česko musí všude a tak, aby se díky tomu zmobilizoval i soukromý kapitál. Vedle bank, které jsou v dobré formě, v tom podle Navrátila musí sehrát roli i výborně fungující kapitálový trh. O jeho mantinelech na celoevropské úrovni
teď země diskutují, dohoda je ale v nedohlednu.
Lettovu zprávu vítají státy i byznys, „souboje zájmů“ se ale trh jen tak nezbaví
„Pokud chceme prosperující Česko, využít náš potenciál, tak musíme investovat. Investovat výrazně více než v minulosti a zvýšit efektivitu. Prostřednictvím inovací, investic do automatizace, digitalizace, robotizace a udržitelnosti, investic do kvalitního vzdělávání můžeme odemknout potenciál České republiky a dosáhnout skutečné prosperity,“ shrnul ekonom Navrátil.
Konkrétně ze strany podnikatelských organizací a iniciativ zaznívá
osm klíčových oblastí pro strategické investice, na které se Česko musí do budoucna zaměřit. Ve „tvrdé“ investiční oblasti jde o energetickou, dopravní, datovou a bytovou infrastrukturu, v „měkké“ pak o trh práce, vzdělávání, vědu+výzkum+inovace a odstraňování neodůvodněné regulace a nadměrné byrokracie.
„Součástí Restartu Česka je silný důraz na strategické investice, například na podporu našeho výjimečného ekosystému jaderného průmyslu a výzkumu. To je naše komparativní výhoda a jedno z odvětví, kde dokážeme dodávat vysokou přidanou hodnotu. Proto děláme všechno pro to, aby velká část Evropy vsadila na jaderné technologie,“ řekl na zmíněné konferenci Petr Fiala.
„Rozpracované strategie a analýzy máme i v dalších oblastech, jako jsou polovodiče, umělá inteligence a další moderní technologie, v nichž Česko nesmí propásnout aktuální investiční vlnu,“ dodal předseda vlády.
