Největší politická skupina v Evropském parlamentu, Evropská lidová strana (EPP), připravuje kampaň za oslabení klíčových politik EU v oblasti snižování emisí CO2 z automobilů. Vyplývá to z pozičního dokumentu.
„Skupina EPP požaduje revizi zákazu spalovacích motorů, technologicky neutrální přístup, podporu inovací i dočasné úlevy, které by pomohly výrobcům automobilů vyhnout se sankcím, a prosazení rychlejšího rozšíření infrastruktury pro elektromobily,“ píše se v textu.
Požadavky středopravicové EPP se přidávají k rostoucímu tlaku ze strany výrobců automobilů a národních vlád, aby EU urychleně pomohla evropskému autoprůmyslu. EPP má významný politický vliv a z jejích řad pochází většina z celkem 27 členů nové Evropské komise, včetně předsedkyně Ursuly von der Leyen.
V dokumentu EPP se uvádí, že zákaz prodeje nových automobilů produkujících emise CO2, který Evropská unie stanovila na rok 2035, „by měl být změněn“, aby se umožnil prodej automobilů se spalovacími motory na biopaliva a jiná alternativní paliva i po tomto datu.
„Nadcházející zákaz spalovacích motorů do roku 2035 by měl být upraven tak, aby se zohlednila technologická neutralita, což znamená, že by se umožnila kombinace technologií a zároveň se udržel směr k dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace,“ píše se v dokumentu EPP.
Hybridy i po roce 2035
Přestože elektromobily budou podle lidovců hrát významnou roli, neměly by vylučovat další technologie, které by k cíli klimatické neutrality měly přispět. Revize cíle pro rok 2035 by proto podle frakce měla „uznat úlohu alternativních paliv, včetně elektronických paliv, biopaliv, obnovitelných nebo syntetických paliv, a to stanovením výslovných výjimek, doplněných dalšími opatřeními, jako je zavedení faktoru korekce emisí uhlíku“.
V rámci revize by Komise měla podle lidoveckých europoslanců navrhnout i definici uhlíkově neutrálních paliv, která by zajistila odpovídající snížení emisí ve srovnání s konvenčními palivy a v konečném důsledku dosáhla klimatické neutrality do roku 2050.
https://x.com/EPPGroup/status/1866830586427658284Další technologií, která by si podle EPP měla najít místo v legislativě a zůstat „legální“ i po roce 2035, jsou hybridy. „(Komise) by měla také uznat úlohu dalších technologií, jako jsou plug-in hybridy, a zajistit odpovídající podmínky v celé EU, jako je dostupnost a cenová přijatelnost elektrických vozidel, dobíjecí a čerpací infrastruktura a alternativní paliva,“ zdůrazňují lidovci.
Nakolik však představují alternativní paliva reálně řešení žalostné situace autoprůmyslu, je však otázkou. „Nejsme v situaci, kdy by tato paliva byla cenově a množstevně dostupná,“ okomentoval pro Euractiv.cz Michal Hrubý z Vysoké školy Škoda Auto.
Lidovci se proto přidávají také k volání po přehodnocení tzv. zákazu spalováků o rok dříve, než bylo původně naplánované.
„Je důležité poznamenat, že pozitivní dopady systému ETS (obchodu s emisními povolenkami – pozn. red.) na klima do roku 2030 se odhadují na 25krát vyšší než dopady nařízení 2019/631 (tzv. zákazu spalovacích motorů). Tento omezený dopad na klima je třeba vzít v úvahu při zvažování cílů v porovnání s hrozící ztrátou pracovních míst a deindustrializací v Evropě,“ argumentuje EPP. Automobilová doprava je nicméně oblastí, ze které stabilně rostou produkované emise, jak upozorňuje například organizace Fakta o klimatu.
Namísto roku 2026 by tak vyhodnocení mělo přijít již příští rok. V souvislosti s ním také frakce kvituje plánovaný Dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který při jmenování Komise představila von der Leyen na plánu europarlamentu.
V EU se nedaří snižovat emise z aut. Za poslední tři roky ale zvládla víc než za předchozích deset let, říká auditor
Nepokutujte automobilky, apeluje EPP
Vedle přehodnocení zákazu spalovacích motorů volají lidovci také po revizi emisních limitů, které mají platit již od začátku roku 2025.
Již od ledna by měly flotily automobilek souhrnně začít plnit nové přísnější emisní cíle, které počítají s 15procentním snížením emisí. Osobní automobily by tak nově měly průměrně produkovat nanejvýš 93,6 g CO2/km a dodávky 153,9 g CO2/km.
Limity ale počítají s vyšším procentem prodaných elektromobilů, které by jakožto dopravní prostředky s nulovou produkcí emisí průměr flotil jednotlivých automobilek snižovaly. Aktuální nízký prodej elektromobilů proto podle automobilek přináší jasné riziko nesplnění nových emisních cílů – a tím pádem také vysoké pokuty.
Pokud průměrné emise CO2 vozového parku výrobce v daném roce překročí jeho cíl pro specifické emise, musí výrobce za každé své nové vozidlo registrované v daném roce zaplatit poplatek ve výši 95 eur za g CO2/km.
Nyní proto EPP, společně s některými automobilkami a členskými státy, volají po přehodnocení nastaveného cíle.
„Trh s elektromobily se nevyvíjí podle očekávání. Prodejní čísla zaostávají za očekáváním a výrobcům hrozí, že nedosáhnou svého cíle snížení emisí do roku 2025, což může vést k miliardovým pokutám,“ argumentuje poziční dokument lidovců. V současné krizi tak podle nich potřebují výrobci své příjmy, aby zvládli transformaci.
Komise by proto měla provést analýzu současné situace a očekávaného vývoje a rozhodnout, jaká opatření jsou nyní potřeba. „Dočasná úlevová opatření“ by podle frakce mohla zahrnovat možnosti jako posuzování plnění emisních limitů na základě tříletého průměru nebo dočasnou úpravu metody výpočtu pokut tak, aby zohledňovala všechny vyrobené automobily, a nikoli pouze ty zakoupené a registrované.
„Všechna tato opatření by měla zohlednit úsilí a investice, které společnosti již vynaložily, a předejít tak právním výzvám,“ píší lidovci v dokumentu.
Pokud by se však na zrušení sankcí nenašla politická shoda a byly nevyhnutelné, měly by se peníze z automobilkami zaplacených pokut podle EPP znovu investovat např. do infrastruktury nebo pobídkových programů pro nákup nízkoemisních alternativ.
Dekarbo brief: Češi chtějí zvrátit emisní limity. Co na to ostatní?
Prezident Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Luca de Meo, který stojí v čele Renaultu, v úterý uvedl, že současná politika EU znamená, že průmyslu hrozí pokuty ve výši 15 miliard eur (376 miliard korun), což by vedlo k odlivu peněz z investic.
Podle Michala Hrubého z Vysoké školy Škoda Auto se ale jedná spíše o pesimistický odhad. „Nejsou to likvidační částky, ale mohou bolet,“ okomentoval. Průměrně byly v posledních letech podle Hrubého obvyklé kapitálové investice automobilek mezi 40–50 miliardami eur na rok. „Ale upřímně 15 miliard je opravdu velmi vysoký nástřel,“ myslí si.
Dále dokument vyzývá také k větší podpoře poptávky po klimaticky šetrných automobilech, zavedení opatření pro zvýšení dostupnosti ekologických vozidel nebo prodloužení Fondu pro spravedlivou transformaci po roce 2027, který by zajistil potřebné financování pro regiony a odvětví nejvíce zasažené přechodem na zelenou ekonomiku.
Česká stopa
Debata o autoprůmyslu se vede i mezi členskými státy. Výrazným impulsem byla česko-italská iniciativa, které se redakce věnovala v newsletteru Dekarbo Brief. Česká vláda v rámci tlačení tématu autoprůmyslu na evropské úrovni jako své priority zdůraznila také nutnost zapojení českých europoslanců, kteří by se na zvedání tohoto tématu měli podílet.
Tato očekávání se nyní naplnila. K vyjednávání společné pozice lidovecké frakce tak přispěli také čeští europoslanci. Mezi nimi Luděk Niedermayer (TOP 09), podle kterého vyjednaný dokument „zahrnuje návrhy, které mohou pomoci hledat dobré řešení a podpořit tento důležitý ekonomický sektor,“ uvedl pro Euractiv.cz.
https://x.com/LudekNie/status/1866807874103455982„Jsem rád, že text nakonec akceptuje náš návrh, že vhodnou reakcí na kolísající poptávku po nízkoemisních autech by mohlo být rozložení propočtu flotilových emisí do více, přesněji tří, let,“ myslí si europoslanec.
Vítá také požadavek na doplnění technologické neutrality pro rok 2035, který umožní prodej spalovacích aut poháněných „neutrálním palivem“. „Zejména plug-in hybridní elektrická vozidla, poháněná čistým palivem, mohou i po roce 2035 představovat dobrou možnost pro uživatele, kteří z různých důvodů nebudou chtít na bateriovou – zřejmě výrazně levnější – mobilitu přejít,“ uvedl Niedermayer.
„Méně vítám možnost vracet do hry například biopaliva, kterou text naznačuje,“ dodal.
Do vyjednávacího týmu pozice EPP pro podporu evropského automobilového průmyslu patřila také česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
„Zatímco někteří kolegové se fotí za volanty veteránů, já jsem raději aktivně vyjednávala pozici naší frakce k automobilovému průmyslu. Výsledkem je jasný plán a řešení, které udrží automobilky konkurenceschopné,“ zhodnotila jednání v rámci frakce.
Naslouchala jsem různorodým hlasům z odvětví a díky tomu jsme navrhli smysluplná opatření, která podporují transformaci směrem ke klimaticky neutrální dopravě a zároveň zohledňují reálné možnosti tohoto sektoru v současné složité době,“ uvedla Danuše Nerudová.
https://x.com/danusenerudova/status/1866818667469505018