Evropa se potřebuje naučit využívat sílu soukromých investic, posun ale přichází příliš pomalu. Řešení podle Enrica Letty? Sebrat téma expertům na ministerstvech financí a udělat z něj otázku života a smrti celé evropské ekonomiky.
Evropa zaostává. Každý rok jí chybí asi 800 miliard euro na investice do digitalizace, infrastruktury a udržitelnosti, bez kterých se už dál neobejde, pokud nechce hrát v konkurenci USA, Číny, Japonska nebo Austrálie „poslední housle“.
Tyto peníze musejí přijít hlavně ze soukromých zdrojů, ty veřejné zkrátka nestačí, a navíc narážejí na střet protichůdných národních zájmů. Státy EU mají totiž často rozdílné představy o tom, do jakých sektorů by se mělo investovat.
Nejde o to, že by Evropané tak velké prostředky ve svých kapsách neměli, ale neumí a hlavně nemohou je účelně využít. V cestě jim stojí různé bariéry a celá ekonomika a její konkurenceschopnost tak trpí.
„Jak ukazují statistiky ECB (Evropská centrální banka, pozn. red.), 300 miliard euro je objem evropských úspor, které se každoročně přesouvají do USA. Tam krmí americký kapitálový trh, financují americké firmy, které pak přicházejí do Evropy a pohlcují naše firmy, a to díky penězům evropských spořitelů. To je neskutečný paradox, který demonstruje nedostatek integrace a cenu za fragmentaci,“ varoval ve čtvrtek 16. ledna v Evropském parlamentu Enrico Letta, autor expertní zprávy k vnitřnímu trhu EU.
Italský ekonom narážel na to, že využívání soukromých peněz brzdí hlavně přísná nebo příliš roztříštěná evropská pravidla. Pro firmy, které hledají investory nebo chtějí vstoupit na burzu, i pro běžné lidi, kteří se poohlížejí po investičních příležitostech, je tak často mnohem jednodušší obrátit pohled směrem ke Spojeným státům.
Aby mohly evropské peníze jednodušeji a rychleji „proudit“ napříč celou Evropou, její kapitálové trhy se musejí propojit a pravidla sjednotit. Lettova zpráva proto apeluje na to, aby se co nejdříve dokončila roky připravovaná Unie kapitálových trhů, a to pod novým, podle něj daleko atraktivnějším názvem – Unie úspor a investic.
Pokud jde o konkrétní změny, podle Letty se v Evropě musí zapracovat například na pravidlech pro mezinárodní fúze firem, které by dovolily vznik dalších evropských gigantů, jakým je třeba Airbus v odvětví letectví. Jen takové společnosti jsou schopné konkurovat na globálním poli.
Musíme být odvážnější
S europoslanci v hospodářském a měnovém výboru (ECON) přišel kromě Letty diskutovat také francouzský ekonom Christian Noyer, autor doporučení právě k evropským kapitálovým trhům. Ten se soustředil na několik jednoduchých nápadů, které jsou dosažitelné v krátké době a mají potenciál přinést velké změny.
Noyer vypíchl problém tzv. sekuritizace. To je proces, kdy věřitel jako banka přeměňuje balík vydaných úvěrů na cenné papíry, které prodá investorům a přenese tak na ně část rizika. Tento krok bance umožňuje využít její další kapitál, kterým předtím kryla rizika nesplacených úvěrů, k poskytování úvěrů dalším zájemcům. V ekonomice je tak najednou více peněz, které se mohou investovat a neleží pouze v bance.
U konkurentů Evropy se tato praxe využívá daleko častěji, pravidla pro banky ohledně vydávání cenných papírů jsou tam totiž volnější. „Kdybychom drželi krok s dalšími velkými ekonomikami, tak bychom měli (díky sekuritizaci) dodatečných 500 miliard ročně na investice,“ upozornil Noyer.
„Proč jsme tak pozadu? V minulosti jsme si stanovili pravidla, která jsou velmi přísná. V kontextu finanční krize v letech 2008 a 2009 to dávalo smysl, to se nám tehdy velmi povedlo. V podstatě jsme sekuritizaci zakázali a vytvořili dohled ratingových agentur,“ vysvětlil expert.
Tak přísná regulace ale prý dnes Evropu brzdí. „Nechceme se jí zbavit úplně, jen odstranit části přidané v době krize, které aktivity bank a pojišťoven omezují a znemožňují jim takové transakce,“ apeloval Noyer.
Jak přesvědčit státy?
Jak připomněl německý europoslanec Markus Ferber (EPP), některé návrhy okolo kapitálových trhů leží na stole už deset let, ale nedaří se je prosadit, nebo jen velmi pomalu.
„Není problém vymyslet řešení, ale implementovat ho. Proč je to takový problém? V Radě (mezi státy EU, pozn. red.) je nedostatek podpory k tomu jít kupředu. Něco málo se sice chystá, například kolem sekuritizace, ale my potřebujeme velký posun vpřed,“ apeloval europoslanec.
Klíč k přesvědčení států vidí Enrico Letta v tom, že se velmi technická debata o pravidlech kapitálových trhů jasně propojí s debatou o samotném financování transformace evropské ekonomiky, což je podle něj „otázka života a smrti Evropy“.
„Pokud to necháme v rukou finančních expertů na ministerstvech v národních státech, jejichž záměr je vykuchat tyto návrhy, tak se progres zablokuje. Ale když je protlačíme z toho úhlu pohledu, že jen díky vytvoření Unie úspor a investic budeme schopni odblokovat ekonomickou stagnaci, tak máme šanci na úspěch,“ věří ekonom.
Podporu by mohl najít u Polska, které minimálně na papíře posun dopředu prosazuje.
„Polské předsednictví bude usilovat o zlepšení fungování a konkurenceschopnosti evropských kapitálových trhů tím, že upřednostní práci na legislativních projektech k posílení Unie kapitálových trhů, která podpoří větší zapojení soukromého kapitálu do financování ekonomiky a zelené a digitální transformace,“ stojí v programu.