Místo Bosny a Hercegoviny a celého Balkánu je v Evropě, řekl Pavel při návštěvě Sarajeva

Prezident Petr Pavel dnes při návštěvě Bosny vyzval místní představitele k překonání rozdílů, které zemi oddalují od členství v Evropské unii. Jde o první návštěvu českého prezidenta v této balkánské zemi po 30 letech. Pavel se v Sarajevu sešel se členy Předsednictva Bosny a Hercegoviny, které je kolektivní hlavou státu. Nyní mu předsedá jeho srbská členka Željka Cvijanovič, bosňáckým členem je Denis Bećirović a chorvatským Željko Komšić. Pavel se dnes také setká se zástupci obou komor celostátního parlamentu. Zahájil také podnikatelské fórum. „Chtěl bych vaší zemi popřát hodně dobré vůle k překonání vnitřních rozporů a k dosažení cílů, které zřejmě podporuje naprostá většina obyvatel. Přeji vám plné členství v Evropské unii,“ řekl Pavel na tiskové konferenci po jednání s předsednictvem. „Jsme upřímně přesvědčeni, že místo Bosny a Hercegoviny a celého Balkánu je v Evropě,“ dodal s tím, že podporuje také možné členství země v NATO. Prezident do Bosny přicestoval z Černé Hory, kde nabídl českou podporu přístupovému procesu země do Evropské unie. Tamní představitele vyzval, aby překlenuli současné politické problémy a pokračovali v reformách nezbytných pro vstup do EU.

Prezident Pavel podpořil členství Černé Hory v EU

Oblast západního Balkánu, který kromě Bosny a Černé Hory zahrnuje též Albánii, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, patří k prioritám české zahraniční politiky. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu do EU v posledních letech vázne kvůli neschopnosti vlád provést klíčové reformy, ale i kvůli nejednotnému přístupu členských států unie.

Problémy způsobují separatistické tendence bosenských Srbů

Bosna a Hercegovina oficiálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status získala Bosna až v prosinci 2022, za českého předsednictví v EU. Loni lídři unijních zemí rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů. Vstup do EU podporuje velká většina obyvatel a alespoň deklarativně i všechny relevantní bosenské strany, přibližování Severoatlantické alianci naráží na odpor bosenských Srbů. Dnešní tiskovou konferenci po jednání na předsednictvu poznamenal spor Cvijanovičové a Bećiroviče ohledně bezpečnostní situace v zemi. Zatímco srbská členka ji označila za bezproblémovou, bosňácký člen se zjevným odkazem na separatistické kroky bosenských Srbů z poslední doby řekl, že Bosna zažívá nikoliv politickou, nýbrž bezpečnostní krizi. Poděkoval také Česku za „plnou podporu územní celistvosti“ země. Země s 3,2 milionu obyvatel se potýká s hlubokou krizí, kterou způsobují především odlišné představy zástupců tří konstitutivních národů ohledně toho, jak má vypadat vnitřní uspořádání země i její zahraničněpolitická orientace. Vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad dodržováním daytonské mírové dohody z roku 1995, opakovaně varoval, že zemi hrozí rozpad v důsledku separatistických snah bosenskosrbských činitelů. Z českých prezidentů navštívil Bosnu naposledy Václav Havel, a to v prosinci 1995. Bylo to jen několik týdnů po skončení války, která si vyžádala na 100 tisíc životů a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí.