Češi pracují na tom, aby se Ukrajina mohla co nejdříve stát členem Evropské unie. Posílají peníze, zbraně i dobré rady. Otazník ale visí nad tím, jestli dokáží přesvědčit i ostatní státy, aby dělaly to samé, nebo alespoň neházely Kyjevu klacky pod nohy.I když je jasné, že vstup Ukrajiny do Evropské unie je náročný a zabere ještě řadu let, Česká republika tuto vizi jasně podporuje. Podle expertů se navíc nejedná jen o frázi, český zájem je skutečný a upřímný.
„A to nejen v oblasti geopolitického zájmu a postupné stabilizace východního sousedství, ale také s ohledem na ekonomické příležitosti, nové trhy, příležitosti spojené s rekonstrukcí apod.,“ je přesvědčený analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Pavel Havlíček.
„Nicméně geopolitická a bezpečnostní úroveň mezi nimi skutečně hraje prim, a to také v kontextu budoucího vývoje ruské války proti Ukrajině, která nás přímo ohrožuje,“ doplnil.
Také podle experta na politiku rozšíření
Michala Víta z Metropolitní univerzity Praha představuje Ukrajina pro českou diplomacii „skutečně absolutní prioritu“.
Vít má nicméně za to, že označit něco jako prioritu nestačí. „Otázka není, zda má
(ČR) zájem, ale zda je systém zahraniční politiky ČR připraven realizovat plnou podporu na úrovni EU a zda je ČR schopná zkapitalizovat svůj vliv zejména v Bruselu. Zde již tak přesvědčený nejsem,“ namítl.
Poprvé za 10 let máme reálnou šanci na tři nové členy EU, říká komisařka
Rady i peníze
Minimálně na první pohled to vypadá, že se Češi opravdu snaží, aby Ukrajina vstoupila do Unie co nejdříve.
„Na samotném počátku to bylo prostřednictvím advokacie a přesvědčování jiných států o otevření rozhovorů
(s Ukrajinou), dnes je to více přenášením know-how a osvojených dovedností a zkušeností z přechodu k liberální demokracii a tržní ekonomice. Nicméně v současné době je to i spoluprací s dalšími podobně smýšlejícími zeměmi, včetně Polska a jeho předsednictví, které na této agendě aktivně pracuje,“ shrnul Pavel Havlíček.
Ministerstvo zahraničí (MZV) nabídlo větší detaily toho, jak a kde Česko Ukrajině pomáhá a podporuje ji. Kromě unijní a bilaterální úrovně se tak děje například skrze další mezinárodní organizace, jmenovitě OECD, OSN nebo UNESCO.
Přímo přístupového procesu se dotýká hned několik českých aktivit. „V lednu 2025 Česko předkládá Radě pro obecné záležitosti non-paper k postupné integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU, který konkrétně rozpracovává opatření ve vybraných důležitých sektorech pro nadcházející období,“ zmínila vedoucí oddělení komunikace s médii MZV
Mariana Wernerová jeden z novějších českých kroků.
Exkluzivně: Česko připravilo plán integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU
Češi také sdílí své zkušenosti. „Ministerstvo zahraničních věcí spolu s českými resorty
uspořádalo několik seminářů pro úředníky ukrajinské státní správy se zaměřením na integrační proces a oblasti zemědělství, kohezní politiky a fondů. Pořádá online konzultace nebo návštěvy ukrajinských úředníků na konkrétních ministerstvech nebo úřadech v Česku,“ vyjmenovala Wernerová s tím, že česká státní správa se zapojuje i do školení ukrajinských nevládních organizací.
Aby ale byla Ukrajina na členství skutečně připravená, potřebuje mít na všechny změny a reformy peníze. Česko se tak prý například „aktivně účastnilo“ vyjednávání o Nástroji EU pro Ukrajinu na roky 2024 až 2027 v hodnotě 50 miliard eur a Plánu obnovy Ukrajiny, kde zároveň prosazuje zapojení českých firem.
„Česko dlouhodobě podporuje demokratickou transformaci Ukrajiny a její sbližování s EU již od roku 2014. V rámci Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině na období 2023–2025 je alokováno na každý rok 500 milionů korun,“ uvedla dále Wernerová.
Kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu Česko Ukrajině posílá také zařízení na výrobu energie a mobilní zařízení na úpravu vody. V letošním roce se plánuje soustředit na pomoc ve zdravotnictví, a to ve formě modulárních zdravotnických zařízení, vybavení pro rehabilitační centrum nebo projekty zaměřené na léčbu pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou.
Kromě peněz a materiální pomoci Kyjev potřebuje i zbraně, a Česko patří mezi největší dodavatele vojenské pomoci v poměru na HDP. Kromě dodávek v řádu miliard korun sem patří i shánění dalších přispěvatelů skrze českou muniční iniciativu nebo výcvik tisíců ukrajinských vojáků v rámci mise EUMAM UA.
Tusk: Pokud chce Evropa přežít, musí být ozbrojená
Co dělat lépe?
Odborníci přesto vidí mezery, kde by se Česko mohlo zlepšit.
„Mám pocit, že s ohledem na přenášení zkušeností a školení úředníků se dá rozhodně dělat mnohem více,“ myslí si Pavel Havlíček.
„Zároveň je třeba více pracovat na celospolečenské podpoře pro tento
(přístupový) proces, která je v ČR rekordně nízko. Tato podpora bude přitom pro další kroky a otevírání jednotlivých kapitol a tzv. clusterů kapitol skutečně rozhodující,“ varoval.
Přestože Michal Vít uznává, že Česko v politické podpoře Ukrajiny „pozitivně vybočuje“ z průměru EU, upozornil na obecnější slabiny české diplomacie.
„Z hlediska procesu samotného rozšíření ČR dlouhodobě není schopná úspěšně realizovat spojenectví, ve kterých by dokázala využívat své silné stránky,“ je přesvědčený Vít.
„Pokud se podíváme třeba na muniční iniciativu, tak z praktického hlediska by se dalo pro ČR dostat výrazně více, pokud by dokázala politicky kapitalizovat svůj vliv. Tady zásadní posun nevidím,“ řekl odborník a dodal, že Česko by mělo mít politickou strategii pro uplatňování svého vlivu a hledání spojenců.
