Luděk Niedermayer, europoslanec a ekonom (TOP 09, EPP)
Zveřejněný „Kompas konkurenceschopnosti“ Evropské komise představuje shrnutí mnoha úkolů, které podmiňují obrat ekonomiky Unie k vyšší konkurenceschopnosti. Což je, a je to správně, zřejmě hlavní bod nynější agendy EU. V této logice však poněkud stojí na okraji otázka hlavních priorit a rychlosti, s jakou v klíčových oblastech změn dosáhneme.
Jsem rád, že tři z hlavních oblastí, které v návaznosti na Draghiho a Lettovu zprávu považuji za klíčové pro změnu k lepšímu, jsou v dokumentu zahrnuty. Jde o prohloubení společného trhu, podporu transformace firem na nízkoemisní ekonomiku a kroky k podstatnému snížení cen elektřiny v EU.
Bohužel, velmi široký záběr kompasu vyvolává otázku, jak rychlý a konkrétní bude postup v těchto klíčových oblastech. Osobně bych proto přivítal vyšší koncentraci na hlavní oblasti, které mohou přinést rychlé či výrazné pozitivní efekty. Předpokládám, že konkrétnější v tomto ohledu bude plán Komise, který má být během několika týdnů předložen.
Neměli bychom také zapomínat, že zásadní roli v konkurenceschopnosti EU sehrávají ekonomické politiky členských zemí. Již dnes vidíme, že uvnitř Unie – a tedy v rámci pravidel, která si její členové sami stanovili – existují jak velmi úspěšné země, respektive ekonomiky, tak i ty, které se potýkají í s velkými problémy. Kvalitní domácí politiky, u chudších zemí podpořené transfery peněz od bohatších států, a učení se z pozitivních zkušeností úspěšných zemí představují důležitý nástroj pro posílení konkurenceschopnosti EU jako celku.
Danuše Nerudová, europoslankyně a ekonomka (STAN, EPP)
Kompas vnímám spíše jako harmonogram budoucích legislativ než jako ambiciózní plán, jak nakopnout konkurenceschopnost kontinentu. Ačkoliv některé konkrétní návrhy jdou správným směrem, musíme být podstatně ambicióznější. Vítám, že příští měsíc Komise publikuje, co já nazývám debyrokratizačním aktem, který se zaměří například na rušení „environmentálního a sociálního reportování“ a jiných forem výkaznictví pro firmy. Tyto výkazy jsme jako STAN zásadně kritizovali už během kampaně. Tato opatření však musí jít ruku v ruce se vznikem kapitálového trhu a odstraněním dalších překážek na vnitřním trhu, což by mohlo do roku 2029 přinést evropské ekonomice až 700 miliard eur.
Dnes naši konkurenceschopnost nejvíce ničí vysoké ceny energií. Z předloženého plánu nevíme – kromě plánovaných společných nákupů, které však nejsou novinkou a diskutují se již několik let – jakým způsobem problém konkrétně Komise vyřeší. V každém případě bude na Evropském parlamentu, aby případně rozšířil texty pozměňovacími návrhy a neakceptovali jsme polotovary. Evropané od nás očekávají zásadní změnu a to hned, a tu nesmíme promarnit.
Trumpova agresivní administrativa si nebude s Evropou brát servítky a my se musíme připravit. V tomto směru je třeba také společně stanovit, do jakých technologií a jakým způsobem investovat evropské prostředky, tak abychom postavili evropský průmysl budoucnosti a aby na něm všichni participovali. Není možné, aby si velké státy výrazně dotovaly svůj průmysl z veřejných zdrojů, jak jsme to viděli například během energetické krize, a tím drtily zbytek Evropy. Průmyslovou politiku je třeba koordinovat na úrovni celé EU. Nebudeme-li schopni najít shodu a sílu k řešení těchto věcí, konkurenceschopnost nenakopneme.
Markéta Gregorová, europoslankyně (Piráti, Zelení/ESA)
Evropa se postupně zotavuje z náročných krizí. Základem budoucí prosperity musí být inovace a silnější jednotný trh. Růst se sice vrací, ale stále čelíme zásadním výzvám – technologickému zaostávání, křehkosti dodavatelských řetězců a bezpečnostním rizikům. Navíc některé části Evropy, včetně Německa, tahouna evropské ekonomiky, čelí hrozbě dlouhodobé recese.
Pozitivní je, že Komise tyto problémy přiznává a zdůrazňuje, že musíme podpořit inovace, zvýšit produktivitu a zajistit silný jednotný trh. O tom mluvíme už roky. Správně také identifikovala hlavní překážky: skomírající výzkum a vývoj, náročnou a neobratnou transformaci a zranitelnost našich dodavatelských řetězců.
Co ale dokumentu chybí, je jasná představa o tom, odkud na všechny tyto ambiciózní cíle vezmeme finanční prostředky a jak získáme podporu členských států. Komise může nastavit směr, ale pokud za ní nebudou stát vlády jednotlivých zemí a dostatečný rozpočet, zůstane Kompas jen seznamem přání, zatímco svět nám uteče.
Alena Mastantuono, delegátka Hospodářské komory v Eurochambres
Evropská komise mění směr. Nově je v kurzu konkurenceschopnost! Vyslechla náš apel na zjednodušení pravidel ESG, ale také opravu CBAM či GDPR. Následné projednávání navržených opatření v Radě a Evropském parlamentu ukáže, zda členské státy a europoslanci souzní s tímto kurzem.
Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky
Mario Draghi připravil jasnou analýzu toho, jak na tom Evropa je. Pojmenoval hlavní problémy, kterém kontinent čelí. Přiznal si fakt, že Evropa hospodářsky ztrácí, a to jak vůči USA, tak asijským ekonomikám v čele s Čínou.
Dobrá zpráva je, že jeho celkem syrová zpráva M. Draghi nezapadla a že nová Evropská komise na jeho zjištěních hodlá stavět. Otázkou samozřejmě je, zda se to povede, protože podobných iniciativ jsme již v minulosti několik měli a k úspěchu nevedli. Další otázkou je, jak bude současná politická reprezentace ve vedení EU toho schopna.
Jako klíčové hodnotím snižování byrokracie a uvolnění restrikcí v nejširším slova smyslu pro podnikatele. Podnikatelé a firmy budou ti, kteří mohou potenciál evropské ekonomiky primárně podpořit.