Europoslanci chtějí navýšit financování unijního nástroje pro prevenci krizí a reakci na ně. Požadují o 1,74 miliardy eur (42,4 miliard korun) více, než navrhuje Evropská komise. Svou pozici k financování takzvaného mechanismu civilní ochrany pro roky 2028 až 2034 schválili dnes členové Evropského parlamentu na plenárním zasedání v Bruselu. Nyní mohou začít vyjednávání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečné podobě unijního předpisu.
Mechanismus civilní ochrany je hlavním nástrojem EU, jehož cílem je pomáhat zemím postiženým katastrofami, jako jsou lesní požáry, povodně nebo zemětřesení, a to prostřednictvím dobrovolně poskytovaných a společně pořizovaných zdrojů.
Postoj europarlamentu dnes podpořilo 424 europoslanců, 105 jich bylo proti a 83 se zdrželo hlasování.
Europoslanci navrhují navýšit financování mechanismu na 12,42 miliardy eur (302,7 miliard korun) v běžných cenách (11 miliard eur ve stálých cenách roku 2025). To představuje nárůst oproti návrhu Evropské komise, která na něj vyčlenila jen 10,68 miliardy eur (260,3 miliard korun). Členové EP rovněž navrhují rozdělit prostředky tak, aby 40 procent bylo vynaloženo na civilní ochranu, 40 procent na mimořádné zdravotní události a zbývajících 20 procent tvořilo flexibilní rezervu.
Nástroj EU pro prevenci krizí a reakci na ně by měl podle EP lépe předvídat mimořádné události ještě předtím, než nastanou, a účinněji podporoval následnou obnovu. Europoslanci proto chtějí posílit monitorovací a prediktivní funkce mechanismu, aby se instituce EU a místní aktéři mohli na krize lépe připravit a nemuseli na ně pouze reagovat. Využívat by k tomu měli například mapování zranitelnosti jednotlivých oblastí a klimatické prognózy.
„Mechanismus civilní ochrany je nejlepším příkladem evropské solidarity. Musíme zlepšit předvídání krizí, rozvíjet skutečnou kulturu připravenosti a lépe koordinovat spolupráci různých aktérů,“ uvedla španělská europoslankyně Leire Pajín z frakce socialistů a demokratů (S&D), která je spoluzpravodajkou návrhu.
Konkrétním příkladem využití mechanismu byla letošní pomoc Belgii při rozsáhlých lesních požárech v oblasti Hautes Fagnes. Evropská unie tam vyslala dvě hasičská letadla ze Švédska, vrtulníky z Nizozemska, Německa a Norska a specializovaný tým ze Španělska. Mechanismus letos pomáhal také s evakuací pacientů z Ukrajiny či se zdravotnickou pomocí po požáru ve švýcarském Crans-Montana. „Náklady na připravenost se mohou zdát vysoké, ale náklady na nepřipravenost jsou vždy mnohem vyšší,“ uvedl spoluzpravodaj návrhu, litevský europoslanec Aurelijus Veryga z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).