Plánovaný konec spalovacích motorů v roce 2035 se rozpadá. Europoslanci ve výboru ENVI zmírnili cíl pro nová auta víc, než navrhovala Komise, a v Radě se mezitím státy přou o výjimku pro auta na čistá paliva. V Antalyi zároveň začíná klimatická konference COP31.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Rok 2035 měl znamenat konec prodeje nových aut se spalovacím motorem v EU. Tři roky po schválení se ale cíl rozpadá.
Environmentální výbor Evropského parlamentu (ENVI) 4. listopadu poměrem 48:30 podpořil zmírnění, které jde dál než původní návrh Evropské komise z prosince 2025. Rozhodující bitva se ale teprve chystá – v Radě a na prosincovém plénu Evropského parlamentu.
Dnes platí, že od roku 2035 se v EU smí prodávat jen nová auta, která z výfuku nevypouštějí žádné CO2 – v praxi tedy elektromobily. Výrobci totiž musejí snížit emise nových osobních aut na nulu, tedy o 100 % oproti referenční hodnotě z roku 2021. Výbor chce tento požadavek zmírnit. Emise z výfuků by musely klesnout o 87,5 % oproti stejné základně. Dalších až 7,5 procentního bodu by automobilky mohly pokrýt kredity za využití nízkoemisní oceli vyrobené v EU. Celkově by tak musely vykázat 95% snížení emisí.
Komise přitom navrhovala snížení emisí z výfuků o 90 % a zbývajících 10 % umožnit kompenzovat kredity za nízkoemisní ocel a udržitelná paliva, čímž by zachovala celkový cíl 100% snížení.
Kompromis uzavřely EPP, socialisté a Renew. Zpravodaj Massimiliano Salini z frakce EPP mluví o zlomu pro evropský automobilový průmysl. Zelení naopak varují, že politické překlápění cílů podkopává jistotu investic – v době, kdy elektroauta tvoří zhruba pětinu prodejů nových aut v EU.
V Radě EU, kde o návrhu jednají členské státy, zatím udává tón dohoda německého kancléře Friedricha Merze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z 16. října. Počítá s tím, že automobilky budou muset do roku 2035 snížit flotilové emise CO₂ o 90 %, aniž by zbývajících 10 % musely kompenzovat. Součástí dohody jsou také přísnější požadavky na evropský původ komponentů.
Samostatným sporným bodem je, zda budou moci automobilky po roce 2035 započítávat jako bezemisní také auta se spalovacím motorem, která jezdí výhradně na obnovitelná či nízkouhlíková paliva, například pokročilá biopaliva nebo syntetická e-paliva. Výbor EP ENVI tuto možnost podpořil. Taková auta by se při výpočtu průměrných emisí automobilky započítávala stejně jako elektromobily, přestože by jejich výfuky nadále vypouštěly CO₂.
Irské předsednictví Rady však podle serveru Rapporteur navrhuje tuto možnost vypustit. Pokud se tento přístup promítne do společné pozice členských států, zatímco europarlament na svém návrhu setrvá, bude uznávání aut na alternativní paliva jedním z důležitých sporných bodů při vyjednávání mezi oběma institucemi.
Další zlom nastane v prosinci, kdy má o zprávě výboru ENVI hlasovat plénům Evropského parlamentu. Očekává se rovněž přijetí společné pozice Rady. Budeme to sledovat.
Co se odehrálo v uplynulém týdnu?
Komise stahuje směrnici o zelených tvrzeních. Pracovní program Komise na rok 2027 ze 4. listopadu počítá se stažením návrhu směrnice o zelených tvrzeních (Green Claims Directive). Návrh z roku 2023 podle Komise nedokázal získat dostatečnou podporu členských států. Rada se ani po opakovaných pokusech nedohodla na vyjednávacím mandátu.
Metanové nařízení může nabrat až tříleté zpoždění. Rada EU 6. listopadu schválila vyjednávací pozici, která počítá s odkladem povinností dovozců ropy, plynu a uhlí v oblasti monitoringu, reportingu a ověřování emisí metanu z 1. ledna 2027 na 1. ledna 2028. Rada zároveň připouští až dva další podmíněné roční odklady po přezkumech v letech 2027 a 2028. Evropský parlament přitom prosazuje rovnou tříletý odklad. Instituce nyní musí najít společnou pozici.
Země se přou o tempo dekarbonizace. Interní dokumenty odhalují rozpory mezi členskými státy ohledně rychlosti snižování emisního stropu v sektorech pokrytých systémem ETS. Strop omezuje celkové množství emisí, na které mohou firmy získat povolenky, a postupně tak zvyšuje tlak na jejich snižování. Podle současných pravidel by jejich celkový objem měl klesnout na nulu kolem roku 2039. Polsko chce tento termín odsunout až na rok 2050, zatímco Dánsko, Nizozemsko a Švédsko požadují rychlejší snižování emisního stropu. Informoval o tom server Rapporteur.
Finsko chce, aby východní Evropa měla přísnější klimatické cíle. Finská ministryně klimatu Sari Multala upozornila na rozdílnou náročnost národních cílů. Finsko musí podle nařízení o sdílení úsilí snížit do roku 2030 emise v dopravě, budovách a zemědělství o 50 % oproti roku 2005, zatímco Bulharsko o 10 % a Polsko o 17 %. Helsinky proto prosazují větší konvergenci cílů, která by znamenala vyšší požadavky pro některé východní členské státy. O tématu jsme informovali již dříve.
IEA: Evropa zaostává za plánem rozvoje obnovitelných zdrojů. Nový výhled Mezinárodní energetické agentury (IEA) Renewables 2026 upozorňuje na problémy s rozvojem obnovitelných zdrojů v Evropě. Podle hlavního scénáře IEA mají obnovitelné zdroje v roce 2030 pokrývat přibližně 60 % výroby elektřiny v EU, zatímco projekce Evropské komise počítá se 72 %. Agentura upozorňuje zejména na pomalé povolování projektů, problémy s připojováním k síti a nedostatečnou flexibilitu elektrizační soustavy.
COP31 začíná: EU chce prosadit čistou elektrifikaci. V turecké Antalyi začíná klimatická konference OSN COP31. EU chce v jednáních prosazovat rychlejší přechod od fosilních paliv, čistou elektrifikaci a lepší provádění již přijatých klimatických závazků. Turecké předsednictví přichází s globální iniciativou „35 by 35“, která má zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie z něco málo přes 20 % na 35 % do roku 2035.
Co nás čeká?
10. listopadu – Hlasování ve výborech EP o fondech 2028–2034. Výbor ITRE přijme pozici k Evropskému fondu pro konkurenceschopnost (ECF), který má v příštím rozpočtu soustředit podporu průmyslu včetně čistých technologií. Výbory TRAN a ITRE pak společně hlasují o Nástroji pro propojení Evropy (CEF), který financuje přeshraniční energetické a dopravní projekty.
11. a 13. listopadu – Velvyslanci budou řešit balíček pro evropské sítě. Velvyslanci se vrací k European Grids Package, který Komise představila v prosinci 2025. Tvoří ho revize nařízení o transevropské energetické infrastruktuře (TEN-E) a nová směrnice o zrychlení povolování sítí a další energetické infrastruktury. Balíček má zavést společné evropské plánování sítí, férovější sdílení nákladů přeshraničních projektů a rychlejší povolování. Rada má obecný přístup od 26. června a teprve teď probíhají trialogy s Evropským parlamentem.
18. listopadu – Akt o pokročilých materiálech. Akt o pokročilých materiálech má zkrátit cestu nových materiálů od výzkumu do průmyslové výroby, včetně materiálů pro energetiku, mobilitu a čisté technologie. Komise už dříve avizovala veřejno-soukromou investiční platformu za 500 milionů eur.
23.–26. listopadu – Plénum Evropského parlamentu. V úterý 24. listopadu europoslanci hlasují o změně rezervy tržní stability EU ETS, která má ukončit rušení povolenek držených v rezervě. Na programu je také zrychlení environmentálního posuzování v rámci environmentálního omnibusu. Jde o snahu zkrátit a zjednodušit proces, při kterém se posuzuje dopad plánovaných projektů na životní prostředí. Dále se bude řešit automobilový omnibus, který vyjme některé elektrické dodávky kategorie N2 z povinnosti mít omezovač rychlosti.