Republikáni prožili noc, na kterou zřejmě nezapomenou. Jejich oponenti z Demokratické strany získali v úterních volbách kontrolu nad oběma komorami amerického parlamentu, Kongresu. Donald Trump tak v druhé polovině mandátu po tzv. midterms bude čelit silnější politické protiváze jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu.
Článek původně vyšel na webu euBrief, v rámci projektu Eastern Flank.
Jeho symbolickou porážku oslavují nejen v USA, ale i v Evropě. Podle nedávného celoevropského průzkumu bylo pro vítězství demokratů ve volbách 58 % Evropanů, zatímco pro republikány pouze 18 %.
Probuzení do „modrého rána“ tak mohlo prodemokratické hlasy v EU povzbudit. Z praktického hlediska se však pro Brusel moc nemění.
Vítězství demokratů zřejmě výrazně zkomplikuje Trumpovi vládnutí na domácí scéně. Může přinést intenzivnější vyšetřování jeho administrativy, náročnější jednání o rozpočtu či blokování jeho nominantů. Jeho chování navenek však zásadně ovlivnit nemusí.
Trump se bude moci i nadále soustředit na svou zahraniční a obchodní politiku. Americká exekutiva má v nich poměrně volné ruce a Kongres ji dokáže kontrolovat jen v omezené míře.
Co to tedy znamená pro Evropu?
Evropa se raduje, může však očekávat změny?
Jak pro portál Politico uvedl předseda Mnichovské bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, Evropané by se dopustili chyby, pokud by si mysleli, že výsledek voleb přinese zlepšení transatlantických vztahů. „Podle mě se stane přesně opak,“ řekl dlouholetý německý diplomat.
Podle něj by se evropští odpůrci Trumpa nyní měli vyhnout triumfálním či příliš nadšeným gratulacím demokratům. Měli by zůstat zdrženliví a nedávat Bílému domu záminku, aby svůj hněv (opět) obrátil proti Evropě.
Tuto radu však zjevně nevyslyšeli všichni.
Španělský premiér Pedro Sánchez se s Trumpem dostává do potyček zřejmě nejčastěji ze všech evropských lídrů. Ani tentokrát ho nešetřil. Na sociální síti X po volbách napsal, že vlna krajní pravice již neroste, ale padá.
„Americká společnost hlasovala proti politikám, které lidi jen ochuzují. Volili proti nenávisti. Proti machismu. Proti popírání klimatických změn a proti privilegiím elit,“ napsal Sánchez.
I delegace Evropského parlamentu pro vztahy se Spojenými státy ve středu prohlásila, že výsledky voleb vyslaly „jednoznačný politický vzkaz, že Američané chtějí obrátit list po Trumpově politice“.
„Od rostoucích životních nákladů přes válku v Íránu až po represivní politiku v oblasti občanských práv či operace imigračního úřadu ICE – tento vzkaz je jasný: voliči požadují změnu kurzu. Nový Kongres musí tento vzkaz proměnit v činy,“ uvedl předseda delegace Brando Benifei (S&D).
Podle něj je nezbytné, aby Kongres nyní v plné míře znovu začal uplatňovat své ústavní pravomoci. Míní, že byly výkonnou mocí roky překračovány, a to i v otázkách mezinárodního práva.
Zároveň vyjádřil naději, že nové volební období přinese nový začátek dialogu a spolupráce mezi oběma institucemi: „Musíme obnovit pozitivní a ambiciózní agendu, která zahrnuje návrat k obchodu na principu oboustranně nulových cel, posílení podpory Ukrajiny, řešení krize na Blízkém východě i strategickou spolupráci v oblasti kritických surovin a polovodičů.“
Německo zůstalo zdrženlivější. Ministr obrany Boris Pistorius poblahopřál demokratům k „historickému vítězství“, dodal však, že na další vývoj je třeba ještě počkat. „Do jisté míry to závisí na tom, jak se americký prezident po volbách rozhodne postupovat. A to zatím nevíme.“
Podle diplomata změny v transatlantických vztazích nepřijdou
Z Trumpových prvních reakcí zatím víme přinejmenším to, že se Amerika vyhne nejhoršímu scénáři: neuznání volebních výsledků a nějaké formě konfliktu, který by připomínal útok na Kapitol z ledna 2021.
Lze však od něj očekávat zásadní změny v transatlantických vztazích? Podle německého diplomata Ischingera „ani ne“.
Podle něj bude převzetí kontroly nad Kongresem demokraty mít na Evropu jen malý praktický dopad. Situaci by dokonce mohlo ještě zhoršit.
Ischinger to vysvětluje tím, že pokud se Trump náhle ocitne pod tlakem „nepřátelského“ Kongresu, který ho bude vyšetřovat, hrozit mu odvoláním (impeachmentem) a komplikovat mu prosazování domácí agendy, přirozeně se začne soustředit na oblasti, v nichž je Kongres slabší. Těmi jsou zahraniční a obchodní politika.
„Na co se musíme připravit, nejsou harmoničtější transatlantické vztahy, ale více sporů a ještě tvrdší požadavky Trumpa vůči Evropě,“ domnívá se.
Stejný názor zastává i Kurt Volker, který byl posledním velvyslancem USA při NATO za vlády George W. Bushe.
„Neočekávejte od Trumpovy administrativy velké změny,“ řekl Volker pro Politico. „Kongres bude vyšetřovat všechno. Trumpa, jeho rodinu, rodinné podnikání, Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, Elona Muska, Petea Hegsetha i Kash Patela z FBI. Trump proti tomu bude bojovat až do konce a bude z toho pořádný cirkus.“
Trumpova zahraniční politika: Války, cla, Ukrajina a NATO
Institut Evropské unie pro bezpečnostní studia (EUISS) po volbách upozornil, že možnosti Kongresu omezovat Trumpa v oblasti zahraniční politiky jsou výrazně menší než v jiných oblastech.
Kongres může narazit na omezení i při využívání svých rozpočtových pravomocí, pokud by jimi chtěl vyvíjet tlak na prezidenta.
Například: ačkoli demokraté nesouhlasí s válkou proti Íránu, je nepravděpodobné, že by zcela zablokovali financování armády. Nechtějí totiž riskovat, že americké jednotky zůstanou uprostřed ozbrojeného konfliktu bez podpory.
V otázce cel vůči EU se Kongres zřejmě pokusí získat zpět část pravomocí, které v současné době drží výkonná moc. Nemusí se však shodnout na tom, zda by měly být zrušeny plošně. Důvodem je i názor jejich voličů.
Jak institut připomíná, pouze 37 % demokratických voličů si totiž myslí, že by budoucí prezident po Trumpovi měl zrušit cla na dovoz z EU.
Zároveň lze počítat s tím, že demokraté budou mnohem více podporovat Ukrajinu a NATO. Stále však nebudou moci Trumpovi přímo přikazovat, jak má v těchto záležitostech postupovat.
„Mohou schválit dodatečné finanční prostředky, ale Trump jim jednoduše může odseknout: ‚Ale já je přece nemusím utratit,‘“ nastínil bývalý velvyslanec USA při NATO Volker.
Amerikanista: Trump si často dělá, co chce
Ve svých příspěvcích na sociálních sítích po volbách upozornil na své rozsáhlé prezidentské pravomoci i samotný Trump.
V jednom z nich prohlásil, že výsledky voleb uznává a těší se na spolupráci s demokraty. „Mám plné právo veta, takže za námi budou muset přijít,“ řekl k tomu, jak bude tato spolupráce vypadat.
Trump již před volbami tvrdil, že se z něj může stát „pan veto“. Tento narativ začal posilovat i po nich. Ve středu ráno zveřejnil na své síti Truth Social fotografii své symbolické červené kšiltovky s nápisem „VETO“.
Na to, že Kongres již nemá na prezidenta tak silné páky jako kdysi, upozornil v archivním rozhovoru pro euBrief amerikanista Jan Hornát z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
„To, co může Trumpa brzdit nebo zastavit, je jeho vlastní kabinet. Jinak jsou pravomoci amerického prezidenta skutečně velmi široké,“ uvedl Hornát u příležitosti prvního výročí Trumpova druhého funkčního období.
Jak vysvětlil, „bohužel pro nás právě v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky – i v důsledku studené války a války proti terorismu – Kongres postupně odevzdával prezidentovi své vlastní pravomoci, zejména pokud jde o vedení zahraničních konfliktů a vyhlašování válek.“
Podle amerikanisty si proto Evropa nemá dělat falešné naděje, že ji Kongres „automaticky ochrání“. Připomněl, že Trump si totiž v domácí politice i v mezinárodních vztazích často dělá, co chce.
Kongres může zatlačit na Trumpovu „obchodní diplomacii“
Jsou tu však i pozitivní stránky. Nový Kongres by přesto mohl Evropě otevřít nové možnosti, jak ovlivňovat americkou politiku.
Demokraté již nyní zpochybňují Trumpovu nedávnou dohodu s Ruskem o dodávkách ropy. Hrozí právními kroky proti společnostem, které tuto ropu přepravují.
Zároveň slíbili, že budou bránit stažení amerických vojáků z Evropy. Důležitým nástrojem v tomto smyslu je také zákon o schválení národní obrany (National Defense Authorization Act, NDAA), který Kongres přijal v roce 2025. Ten zakázal snížit počet amerických vojáků v Evropě pod hranici 76 tisíc.
Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) ve své předvolební analýze uvedla, že demokratická většina v Kongresu bude mít pro transatlantické vztahy velký význam.
Mohla by například zkomplikovat Trumpovi situaci, pokud by si činil nároky na evropské území podobné těm, které vznesl vůči Grónsku.
Díky své silnější pozici by demokraté zároveň mohli přimět Kongres k veřejné diskusi o Trumpově „obchodní diplomacii“.
Podle ECFR je to důležité proto, že některé z nejproblematičtějších postojů administrativy vůči Evropě – včetně nepřátelského přístupu k EU či zájmu o obnovení obchodních vztahů s Ruskem na úkor ukrajinského území – vycházejí právě z této transakční diplomacie, která přináší výhody firmám a zprostředkovatelům z prezidentova nejbližšího okolí.
Nové vyhlídky před prezidentskými volbami v roce 2028
Evropský think tank však zároveň varuje, že Trump, zahnaný do kouta demokraty a toužící zůstat politicky relevantní, nebude schopen ani ochoten věnovat se domácím reformám.
„Pravděpodobně ještě více zaměří svou pozornost na zahraniční politiku, aby získal publicitu, o kterou stojí. Zaměří se na široce sledovaná setkání se světovými lídry, zabezpečování finančních výhod pro své spojence a zanechání stopy v dějinách. Pravděpodobně se bude snažit o iniciativy, které vyvolají dojem úspěchu, zejména v Evropě, na Blízkém východě, v Americe a v otázce Grónska,“ předpokládá ECFR.
Intenzivněji by se také mohla projevit Trumpova podpora evropských krajně pravicových stran. To by znamenalo pokračování kulturní války, která tvoří jádro volebního příběhu republikánů v USA, jak euBrief popsal v dřívějším článku.
Po amerických volbách lze tedy místo změn v konkrétních politikách očekávat posun spíše v něčem jiném.
Podle ECFR může vítězství demokratů v krátkodobém horizontu změnit jen velmi málo, ale z dlouhodobého hlediska bude mít obrovský význam.
Nový Kongres zřejmě nebude schopen výrazně omezit Trumpovu zahraniční politiku, měl by však dokázat odhalovat její transakční povahu.
Demokraté zároveň získají větší prostor k otevření diskusí o směřování americké zahraniční politiky a strana bude moci začít formovat svou zahraniční agendu do prezidentských voleb v listopadu 2028.
Expert na EU Max Bergmann, kterého oslovil portál Rapporteur, se rovněž domnívá, že Evropa bude nyní odhodlanější postavit se Trumpovi.
„Evropa si díky tomu uvědomí, že jsme na počátku konce Trumpovy éry. Pravděpodobně to povede k větší odhodlanosti nepřistupovat na určité kompromisy a tolik se před ním neklanět,“ uzavřel Bergmann z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.