Evropská komise vyplatila Ukrajině další bezmála 4,36 miliardy eur (zhruba 106 miliard Kč) z unijní půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze pomohou Kyjevu pokrýt finanční potřeby a zajistit další fungování státu včetně nezbytných veřejných služeb, uvedla Komise ve svém prohlášení. Část financí bude směřovat i na obranné potřeby země, která se již téměř pět let brání ruské invazi.
„Platba zahrnuje 3,7 miliardy eur v rámci druhé splátky makrofinanční pomoci (MFA) dohodnuté pro rok 2026 a 658 milionů eur určených na obranu,“ uvedla unijní exekutiva. Jedná se o sedmou platbu určenou na obranu v rámci tohoto nástroje. Finanční prostředky podpoří nákup dronů, raket, radarů a munice pro ukrajinskou protivzdušnou obranu. Většina těchto prostředků bude podle EK využita na nákup vybavení od ukrajinských společností.
„Zatímco Rusko pokračuje ve vytrvalých útocích, Ukrajina se chystá vstoupit do své páté válečné zimy,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „A stejně jako pokračuje úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, pokračuje i neochvějná podpora ze strany Evropské unie,“ dodala.
Poskytnutí unijní půjčky ve výši 90 miliard eur schválili letos prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na loňském prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Dvě třetiny peněz z půjčky mají pokrýt obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a zbývající třetina podpoří ukrajinský rozpočet tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. Pro letošní rok se počítá s poskytnutím 45 miliard eur, druhá polovina unijní půjčky je plánována na příští rok.
Již nyní se ale hovoří o dalších potřebných penězích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po říjnovém jednání v Bruselu uvedl, že jeho země požádá partnery o dalších 70 miliard eur (1,7 bilionu korun), které bude potřebovat na svou obranu. Von der Leyen na společné tiskové konferenci s šéfem unijních vrcholných schůzek Antóniem Costou po summitu potvrdila, že tuto částku v příštím roce „bude nutné pokrýt“. EU se v této souvislosti snaží získat další příspěvky od spojenců, jako jsou Kanada a Británie. Část zemí v posledních týdnech opětovně zmínila využití zmrazených ruských aktiv v Evropě. Belgie, kde se většina těchto financí nachází, to ale nadále odmítá kvůli obavám z právních kroků Moskvy.