Evropská komise si všímá nových českých pravidel pro státní úředníky. Zatím ale nevidí problém s jejich souladem s unijními principy. Odborníci přesto varují, že větší politický vliv na státní správu může ohrozit její nezávislost i kontrolu evropských peněz.
Od 1. listopadu 2026 v Česku platí nový zákon o státních zaměstnancích, který nahrazuje dosavadní služební zákon. Mění pravidla zaměstnávání státních úředníků a přibližuje jejich postavení běžnému pracovnímu poměru. Evropská komise vývoj sleduje a je v kontaktu s českými úřady. Redakci to potvrdila její mluvčí.
„Právní rámec pro českou státní službu je klíčový pro její kvalitu a stabilitu,“ uvedla mluvčí Komise.
Odkázala přitom na doporučení pro Českou republiku, které přijala Rada EU v červenci 2026. To Česku doporučuje posílit schopnost veřejné správy přitahovat, udržovat a rozvíjet talentované pracovníky.
Komise současně uvedla, že zatím neidentifikuje problémy se slučitelností nové legislativy s unijními principy a doporučeními. Její vyjádření tak zatím nepředstavuje kritiku české změny, nelze ho ale ani chápat jako potvrzení, že nová pravidla nepředstavují riziko pro nezávislost a profesionalitu státní správy.
Služební zákon z roku 2015 končí
Cílem původního služebního zákona bylo omezit politické zásahy do státní správy a posílit profesionalitu státních zaměstnanců. Česká republika se k přijetí odpovídající právní úpravy zavázala ještě před vstupem do Evropské unie, pravidla pro státní službu ale přijala s výrazným zpožděním, za což čelila kritice. Služební zákon začal platit až v lednu 2015.
Čtyři koaliční poslanci na konci loňského roku navrhli jeho nahrazení novým zákonem. Podle předkladatelů má změna umožnit rychlejší zeštíhlení státní správy a zjednodušení administrativy.
Zaměstnávání státních úředníků by se více podobalo běžnému pracovnímu poměru – namísto dosavadního služebního poměru by se řídilo především zákoníkem práce.
Státní správa může přijít o důležité záruky nezávislosti
Podle expertky a právničky Šárky Homfray jsou výhrady Evropské komise vůči změnám v budoucnu velmi pravděpodobné.
„Ostatně Komise již v průběhu projednávání zákona vyjádřila obavy o profesionalitu, stabilitu a politickou nezávislost české státní správy,“ připomněla Homfray na dotaz redakce.
Za zásadní problém nepovažuje samotné nahrazení služebního poměru pracovním poměrem podle zákoníku práce. Evropské právo podle ní nevyžaduje konkrétní model zaměstnávání státních úředníků. Rozhodující je, zda nastavená pravidla dokážou zajistit dostatečně profesionální, stabilní a politicky nezávislou státní správu.
„Za nejproblematičtější považuji oslabení těchto záruk, zejména větší politický vliv na obsazování vedoucích pozic, oslabení nezávislé kontroly personálních rozhodnutí a jednodušší provádění organizačních změn spojených s propouštěním zaměstnanců,“ upozorňuje právnička.
Nová úprava například svěřuje jmenování státních tajemníků ministrům se souhlasem předsedy vlády a dosavadní služební komise nahrazuje komisemi s poradní rolí. V souhrnu tak vytváří větší prostor pro personální změny motivované jinými než odbornými důvody, dodává Homfray.
Politická nezávislost není jen vnitřní věcí Česka
Rizika spojená s novou právní úpravou se podle Dominiky Křížové, analytičky Státu ve formě a spolupracovnice iniciativy Česko, funguj!, netýkají pouze organizace české státní správy. Státní úředníci se podílejí také na plnění povinností, které Česku vyplývají z evropského práva. Zajišťují například správu a kontrolu evropských fondů nebo agendu spojenou se střetem zájmů a ochranou oznamovatelů.
„Představte si, že se sousedem spolufinancujete stavbu domu. Spolufinancujete ji rád, ale s jednou podmínkou: na stavbu bude dohlížet stavební dozor, kterého soused nemůže vyhodit ve chvíli, kdy upozorní na šizení. Přesně tak uvažuje Evropská unie. Posílá do Česka miliardy a chce mít jistotu, že ti, kdo jejich využití kontrolují, se nemusejí bát o místo, když řeknou nepohodlnou pravdu,“ vysvětluje Křížová.
Podle expertky proto nelze nezávislost státních úředníků považovat pouze za otázku vnitřního uspořádání českých institucí.
„Evropský soudní dvůr už opakovaně rozhodl, že tam, kde unijní pravidla vyžadují nezávislý úřad, ho stát musí skutečně zajistit a nesmí ho podřídit politice. Pokud úředník, který kontroluje evropské peníze, musí počítat s tím, že ho za nepohodlné rozhodnutí snadno vymění, nejde už jen o vnitřní věc Česka,“ upozorňuje.
Mohou být ohroženy i evropské peníze?
Už na jaře někteří odborníci a organizace varovali, že zrušení služebního zákona by mohlo ohrozit čerpání peněz z EU. Autoři návrhu ale kritiku odmítají.
Podle Homfray samotné přijetí nového zákona automatickou ztrátu evropských dotací neznamená. Riziko by se ale odvíjelo především od konkrétních dopadů změn.
„Pokud jde o evropské prostředky, riziko spočívá především v tom, že personální nestabilita a politizace mohou ohrozit odborné kapacity úřadů, kvalitu rozhodování, kontrolní mechanismy i řádné nakládání s evropskými prostředky. Pokud by se tyto problémy projevily závažnými nedostatky při správě evropských fondů, mohly by vést také k přerušení nebo pozastavení příslušných plateb,“ popisuje.
Stejně tak podle Křížové není namístě automaticky očekávat, že Evropská komise kvůli změně zákona okamžitě zastaví financování. Důležitější je, zda nová pravidla v praxi neoslabí schopnost českých institucí.
„Nejde o to, že by Evropská komise ze dne na den zastavila platby. Jde o to, že nezávislá a odborná státní služba je pro Evropskou unii podmínkou, aby členský stát mohl s evropskými penězi řádně nakládat,“ říká Křížová.
„Nařízení o ochraně rozpočtu EU mezi okolnosti, kvůli nimž lze evropské platby omezit, výslovně řadí řádné fungování orgánů, které rozpočet EU spravují a kontrolují. Pravidla pro evropské fondy zároveň vyžadují funkční řídicí a kontrolní systémy a účinné předcházení střetu zájmů. To vše v praxi zajišťují státní zaměstnanci,“ upozorňuje.
Změna bez standardního připomínkového řízení
Homfray kritizuje také způsob, jakým nová právní úprava vznikala. Za problematické považuje, že zákonodárci přijali tak zásadní systémovou změnu bez standardního připomínkového řízení a řádného vyhodnocení jejích dopadů.
„Právě proto dnes nemáme dostatečně podložené odpovědi na otázku, jak se nový systém projeví na fungování státní správy a její schopnosti dlouhodobě plnit své úkoly,“ uvedla.
Bez důkladného vyhodnocení dopadů tak není jasné, zda nový zákon přinese slibované zjednodušení státní správy, nebo naopak oslabí její stabilitu a odbornost.