Irské předsednictví Rady EU navrhlo snížit víceletý rozpočet EU na období 2028–2034 o 8 % oproti návrhu Evropské komise. Zatímco čistí plátci považují úspory za nedostatečné, Evropskému parlamentu škrty vadí. Sporné zůstává také zavedení nových evropských zdrojů příjmů.
Irské předsednictví v sobotu v novém „nego boxu“ navrhlo snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur.
Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur. Irský návrh je tak přibližně o 8 % nižší.
Změny oproti původnímu návrhu Evropské komise se týkají zejména rozpočtového okruhu Globální Evropa. Irské předsednictví v něm navrhuje škrty ve výši 17 %. Globální Evropa má financovat mimo jiné humanitární a rozvojovou pomoc EU nebo podporovat Ukrajinu.
V oblasti konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti počítá návrh se snížením o 13 %. V administrativě pak o 8,8 % a v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti, zemědělství a rybolovu o 3 %.
Dublin se tím snaží přiblížit pozice členských států před summitem Evropské rady, který se koná tento týden. Dohody chce EU dosáhnout do konce letošního roku, aby v roce 2027 mohla dokončit legislativní proces a nové financování spustit včas od ledna 2028.
„Jsme si vědomi toho, že návrh v této fázi nikdy nemůže splnit požadavky všech stran a že nás čeká ještě dlouhá cesta. Tento vyjednávací rámec má sloužit jako katalyzátor, který tento proces urychlí a dovede k závěru s ohledem na zájmy evropských občanů,“ řekl irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne na tiskové konferenci v Bruselu.
„Doufáme, že přiměje členské státy soustředit se na oblasti, v nichž je zapotřebí dalšího kompromisu, abychom dosáhli dohody do konce roku,“ dodal.
Nové zdroje
Irské předsednictví zároveň navrhuje, aby Evropská unie v budoucím rozpočtu využila pět nových vlastních zdrojů.
Jde o stejné zdroje, které dříve navrhla Evropská komise, tedy příjmy ze systému obchodování s emisemi ETS, z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), daně z tabáku (TEDOR), daně z elektronického odpadu (e-waste) a příspěvek z korporátních zisků (CORE).
Dublin nezohlednil žádný z návrhů nových zdrojů, které přidal Evropský parlament.
Čistí plátci požadují hlubší úspory
Návrh ale některé státy už nyní zkritizovaly. Podle Švédska, které patří mezi takzvané úsporné země spolu s Německem, Nizozemskem, Dánskem, Rakouskem a Finskem, je návrh nepřijatelný.
Švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessica Rosencrantz na síti X napsala, že celkový objem prostředků v rozpočtu se musí dále výrazně snížit.
Podobně se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, podle kterého jsou škrty nedostatečné.
Úsporné státy již před zveřejněním nového vyjednávacího rámce požadovaly výraznější omezení výdajů a upozorňovaly, že původní návrh Komise neodpovídá rozpočtovým možnostem členských zemí.
Evropský parlament žádá vyšší rozpočet
Opačný problém má s návrhem Evropský parlament. Spoluzpravodajové Siegfried Mureșan a Carla Tavares zkritizovali škrty a osekávání výdajů na obranu i konkurenceschopnost.
Europoslanci již dříve požadovali navýšení o 10 % oproti původnímu návrhu Komise. Zároveň odmítají, aby se splácení dluhu z fondu obnovy NextGenerationEU započítávalo do stropů nového rozpočtu.
„Návrh irského předsednictví nemůže být výchozím bodem pro dohodu,“ uvedl Mureşan. Snížení návrhu Komise o 8 % by podle něj znamenalo oslabení akceschopnosti. Evropa by tak byla méně schopná chránit své občany a ekonomicky konkurovat hlavním světovým ekonomikám.
„Nové vlastní zdroje jsou součástí řešení, nikoli problému. Irské předsednictví však žádný z návrhů Parlamentu nezohlednilo. Je nejvyšší čas, aby členské státy rozhodly o vyvážené kombinaci nových zdrojů příjmů, a to s přihlédnutím k návrhům Komise i Parlamentu,“ dodal.
„Jsme připraveni spolupracovat s Radou na dosažení vyváženého výsledku. Členské státy však musí respektovat vůli občanů vyjádřenou prostřednictvím tohoto Parlamentu a současný vyjednávací rámec neposkytuje pro naše jednání dostatečný základ. Volba, před níž stojíme, není volbou mezi levnou a drahou Evropou. Jde o volbu mezi podfinancovanou Evropou vydanou napospas příští krizi a Evropou s odpovídajícím financováním, která dokáže čelit výzvám a reagovat na potřeby Evropanů,“ uvedla Tavares.
Nerudová kritizuje ignorování návrhů Parlamentu
Česká europoslankyně Danuše Nerudová, která je spoluzpravodajkou Parlamentu pro vlastní zdroje, byla zklamaná, že irské předsednictví nezohlednilo žádný z návrhů EP.
„Je zřejmé, že předsednictví odmítlo přijmout jakékoli rozhodnutí týkající se příjmové stránky a navrhlo pouze drobné úpravy. Jsme obzvláště zklamáni tím, že nebyl zohledněn žádný z návrhů Parlamentu, a to přesto, že jsme od mnoha členských států obdrželi pozitivní ohlasy,“ uvedla.
Škrty se nelíbí ani Komisi
Proti škrtům je potom také Evropská komise. Podle serveru Politico „v neobvykle ostrém vyjádření“ vládám sdělila, že zrušení miliardových rezerv určených pro případ krize oslabí schopnost Evropy čelit krizovým situacím v průběhu příštího sedmiletého rozpočtového cyklu.
Varování Komise sdělila velvyslancům členských zemí na nedělním neveřejném jednání. Serveru to řekli čtyři diplomaté EU, kteří si přáli zůstat v anonymitě.
Rozpočet tématem summitu v Bruselu
Nový návrh rozpočtu na roky 2028 až 2034 bude jedním z hlavních témat říjnového summitu EU. Ten začíná ve čtvrtek v Bruselu.
Česko bude na jednání zastupovat premiér Andrej Babiš. Ten po zveřejnění dřívějšího kyperského návrhu rozpočtu uvedl, že je lepší než návrh Evropské komise. Dodal nicméně, že Praha s ním stále není spokojena.
Česko patří mezi takzvané Přátele koheze, tedy skupinu zemí, které chtějí zachovat dostatečné financování regionálního rozvoje a odmítají výrazné škrty v kohezních a zemědělských fondech.
Babiš při jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou na konci srpna v Praze uvedl, že Česko podporuje financování obrany nebo investic do technologií. Nesmí to však podle něj být na úkor českých regionů.