Europoslanci chtějí, aby kohezní politika po roce 2027 měla silné a předvídatelné financování. O evropských penězích by podle nich měly výrazněji rozhodovat města a regiony. Podpora by měla směřovat mimo jiné na dostupné bydlení, dopravu, veřejné služby a adaptaci na změnu klimatu.
Europoslanci ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) vyzvali, aby v rozhodování o evropských penězích v příštím rozpočtu na roky 2028–2034 měly větší slovo regiony.
Do rozpočtu by se podle nich navíc mělo promítnout takzvané „právo zůstat“. Tedy aby lidé mohli žít a pracovat ve svém městě, aniž by je z něj vytlačovaly rostoucí náklady.
Kohezní politika by proto měla podporovat například dostupné a energeticky úsporné bydlení. Peníze mají směřovat také do odolné infrastruktury, veřejné dopravy nebo zdravotních a dalších veřejných služeb. Výbor chce podporovat také opatření, která reagují na změnu klimatu.
Zpravodaj rezoluce Denis Nesci z frakce ECR zdůraznil, že města musí lidem nabízet stabilní zázemí a skutečné příležitosti k budování budoucnosti.
„Díky předvídatelnému financování v rámci politiky soudržnosti po roce 2027 a snazšímu přístupu k podpoře z EU můžeme pomoci budovat města, která jsou lépe propojená, bezpečná a odolná, a zároveň vytvářet podmínky pro to, aby mladí lidé zůstávali, zapojovali se do života komunity a využívali nabízené příležitosti,“ řekl.
Výbor zprávu jednomyslně přijal a v listopadu o ní bude hlasovat celý Evropský parlament. Už příští týden ale poslanci na plénu projednají vývoj jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu EU a své priority pro jeho podobu.
Poslanci chtějí větší rozpočet
Evropská komise navrhla pro období 2028–2034 téměř dvoubilionový rozpočet. Zároveň chce změnit způsob, jakým se budou evropské investice v příštím období řídit.
Komise chce spojit část současných fondů do širších národních a regionálních partnerských plánů. Ty mají být jednodušší a flexibilnější. Každá členská země by tak měla jeden širší plán, který by zahrnoval mimo jiné kohezní politiku a část zemědělských podpor.
Evropský parlament a města se ale obávají, že by se tím mohlo posílit postavení národních vlád na úkor regionů a samospráv.
Ve své vyjednávací pozici EP požaduje o 10 % vyšší částku. Europarlament také chce, aby dluh z doby covidu pokryly nové zdroje rozpočtu. Splácení starých závazků by jinak podle poslanců ubíralo peníze novým prioritám.
Parlament zároveň odmítá model založený na jediném plánu pro každý členský stát a požaduje, aby některé klíčové politiky měly předem jasně stanovené rozpočtové částky. To se týká i kohezní politiky.
O podobě rozpočtu se stále jedná
O konečné podobě rozpočtu na období 2028–2034 se stále jedná. Evropští lídři budou návrh řešit na říjnovém summitu.
Cílem je dosáhnout dohody do konce roku 2026.