Evropský parlament v úterý schválil svůj mandát pro vyjednávání o víceletém rozpočtu Evropské unie na období 2028 až 2034. Poslanci chtějí, aby byl rozpočet o 10 % vyšší, než navrhuje Evropská komise, a aby dluh z doby covidu byl financován novými zdroji.
Podle Evropského parlamentu měl být rozpočet o 10 % vyšší než 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které loni v červenci navrhla Evropská komise. Poslanci požadují zvýšení příspěvků členských států, čímž by se rozpočet zvýšil na 2 miliardy eur a hlavními příjemci tohoto zvýšení by byly položky určené pro společnou zemědělskou politiku, fondy soudržnosti, konkurenceschopnost a obranu.
Na stejné úrovni, jako je tomu nyní, by pak měly zůstat výdaje na společnou zemědělskou politiku a kohezi, tedy podporu méně rozvinutých regionů.
Návrh Evropské komise také počítá s tím, že dluh vzniklý vytvořením unijního fondu obnovy po covidu se bude splácet z běžného rozpočtu EU. Podle Parlamentu by byl tento přístup chybný. Místo toho navrhuje nové zdroje příjmů pro financování výdajů i splácení dluhů, včetně digitální daně pro velké technologické společnosti, daně z online hazardních her a daně z kapitálových výnosů z kryptoaktiv.
Návrh mandátu na nadcházející vyjednávání s členskými státy o příštím dlouhodobém rozpočtu podpořilo 370 europoslanců, 201 bylo proti a 84 se zdrželo. Jednání mezi EP a Radou EU mohou začít, jakmile se na svém společném pohledu na rozpočet shodnou členské země Unie.
„Dnešním hlasováním Evropský parlament udává tón, pokud jde o ambice a načasování. Zaujali jsme silný postoj k příštímu rozpočtu, který vyvažuje nové a tradiční priority mírným 10% navýšením. Vyzýváme Evropskou radu, aby se aktivně zapojila, prosadila naše návrhy a dohodla se na silném a včasném rozpočtu,“ uvedl po hlasování jeden ze zpravodajů návrhu Siegfried Mureşan (EPP).
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola upozornila, že Evropa čelí novým realitám, novým krizím a novým povinnostem, od obrany a bezpečnosti až po konkurenceschopnost a odolnost. „Pokud chceme, aby Unie stála na vlastních nohou, musí náš rozpočet odpovídat našim ambicím. A v tomto případě nemůžeme žádat po příští generaci, aby platila včerejší účty. A proto Parlament volá po skutečném pokroku v oblasti vlastních zdrojů. Potřebujeme nové peníze na obsluhu starých dluhů a na splacení dluhů Next Generation EU, aniž bychom museli omezovat priority budoucnosti,“ řekla.
Česká pozice
Česko má podle návrhu dostat ve své „obálce“ nominálně o 228 miliard korun méně, což premiér Andrej Babiš (ANO) označuje za nepřijatelné. Nelíbí se mu ani odklon od dosavadního systému rozdělování peněz podle resortů. „Teď přichází Evropská komise a chce nám dát jeden balík, zemědělství a koheze a potom to máme rozdělovat my tady. Nám se to nelíbí,“ uvedl minulý týden před odletem na neformální summit předsedů vlád unijních zemí na Kypru.
Babiš se zároveň vymezil proti novým vlastním zdrojům financování – s výjimkou cel na zboží ze zemí mimo EU. „Nové zdroje samozřejmě můžou být v rámci cel vůči Číně a dalším, ale my toto jinak nepodporujeme,“ řekl Babiš na otázku, jak se staví k této záležitosti.
„Evropská komise chce hlavně dodatečné zdroje, 60 miliard eur (přes 1,4 bilionu korun), a samozřejmě málokdo z členských států chce takové dodatečné zdroje platit,“ uvedl český premiér. Podle Babiše bohatší státy nechtějí přispívat více do unijního rozpočtu, zatímco státy, které nyní dostávají z Bruselu víc, než kolik odvádějí, jako Česká republika, nechtějí přijít o transfery.
Costa chce dohodu do konce roku
Vyjednávání o rozpočtu jsou podle diplomatických zdrojů pod časovým tlakem. Šéf Evropské rady António Costa by debatu rád uspíšil a dokončil do konce letošního roku, aby do dubna příštího roku byly dojednány jednotlivé legislativní akty.
Důvodem jsou blížící se volby v některých členských státech. Ve Francii se konají prezidentské volby a podle serveru Politico v Bruselu přetrvávají obavy, že program Národního sdružení, které v průzkumech vede, by mohlo narušit dohodu.
Eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin v úterní rozpravě v Parlamentu zdůraznil, že je potřeba se o dlouhodobém finančním rámci dohodnout ještě letos. „Podívejme se na svět kolem nás, co se děje v Evropě, na Blízkém východě, ceny energií enormně vzrůstají, zvyšuje se napětí. Přitom nelze očekávat, že nadcházející roky budou jednoduché,“ uvedl v debatě.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
