Evropská komise chce výrazně zpřísnit ochranu dětí na internetu. Nový EU Kids Act počítá se zákazem sociálních sítí pro děti do 13 let a samostatnými účty až od 15 let. Platformy budou muset ověřovat věk uživatelů a omezit návykové prvky, jako je nekonečné scrollování.
O návrhu promluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém středečním projevu o stavu Evropské unie, celkový návrh pak unijní exekutiva zveřejnila ve čtvrtek.
„Mladí Evropané dnes tráví u obrazovek čtyři až šest hodin denně. Algoritmy jsou navrženy tak, aby je udržely co nejdéle u obrazovky a přiměly je pokračovat ve scrollování,“ řekla von der Leyen.
Od rodičů podle ní zaznívá, že jejich děti kvůli tomu méně spí, jsou úzkostnější a v některých případech si ubližují.
Úplný zákaz do 13 let
Návrh stanovuje, že děti by si mohly založit samostatný účet na sociálních sítích až od 15 let, pokud bude daná služba splňovat požadavky na bezpečné prostředí.
Mezi 13 a 15 lety by děti měly na sociální sítě přístup pouze s rodičovskou kontrolou.
Děti ve věku od 3 do 13 let nebudou moci používat sociální sítě, ale budou moci využívat speciálně vytvořené platformy pro sdílení videí, a to prostřednictvím účtů spravovaných jejich rodičem či opatrovníkem.
Provozovatelé online služeb budou muset při vytvoření nového účtu ověřit věk uživatele. Firmy přitom budou moci využívat evropský nástroj pro ověřování věku nebo jiné řešení připravené veřejnými orgány.
Von der Leyen zdůraznila základní pravidlo: platformy budou muset dokázat, že jsou bezpečné.
Konec nekonečného scrollování?
Návrh se nezaměřuje pouze na to, kolik je uživateli let. Evropská komise chce také stanovit, jak mají online služby pro děti vypadat.
Za „bezpečný design“ má být například považováno prostředí bez návykových prvků, mezi které dokument řadí například nekonečné scrollování. Regulováno má být také doporučování obsahu a výchozí nastavení uživatelských účtů.
Cílem je omezit mechanismy, které mohou podle evropských institucí podporovat nadměrné nebo problematické používání digitálních služeb dětmi.
Právě návykovost některých funkcí sociálních sítí považuje za problém také Kamil Kopecký, profesor Univerzity Palackého v Olomouci a vedoucí projektu E-bezpečí.
„Problémem v oblasti duševního zdraví jsou návykové algoritmy, nekonečný scroll, doomscrolling, patologické porovnávání se s ostatními nebo FOMO (strach, že člověk něco zmešká),“ uvedl pro redakci.
Od kyberšikany po deepfakes
Rizik, kterým mohou děti na internetu čelit, je podle Kopeckého celá řada. „Různé typy online agrese a kyberšikana, sexting a rizikové sdílení intimních materiálů, vydírání intimními materiály, nebezpečné seznamování a kybergrooming, deepfakes nebo nebezpečné výzvy,“ popsal.
Podle něj proto dává smysl děti před některými částmi online prostředí chránit.
„Z pohledu psychologie samozřejmě sociální sítě nejsou pro děti do 13 let vhodné a nejsou pro ně určeny, regulace je v pořádku – děti nejsou jednoduše připraveny na to, co je v tomto prostředí čeká, jakým rizikům mohou být vystaveny, jak je tato prostředí mohou ovlivnit. Takže je klíčově děti v této oblasti vzdělávat, protože dříve či později na online platformy pravděpodobně vstoupí, i když třeba ve vyšším věku,“ uvedl.
Zároveň ale upozornil, že sociální sítě nejsou vhodné ani pro velkou část dospělých, kteří nerozumí algoritmům, setkávají se zde s dezinformacemi a dalšími typy nepravdivých informací.
Problém s obcházením
Za problém věkového omezení považuje Kopecký především jeho vymahatelnost. Samotná existence věkové hranice podle něj nestačí, pokud ji platformy nedokážou spolehlivě kontrolovat.
„Problém není samotná právní úprava, problém je vymáhání tohoto řešení, respektive ověřování identity daného člověka,“ uvedl.
Jako příklad zmiňuje Austrálii, která zavedla zákaz sociálních sítí pro uživatele do 16 let v prosinci 2025. Podle Kopeckého zkušenosti z prvních měsíců ukazují, že děti dokázaly část omezení obcházet, například pomocí VPN nebo maskami, díky kterým vzhledově vypadaly jako dospělí.
Zákaz je pouze zdánlivé řešení problému
„Problém plošných zákazů je především to, že představují ‚zdánlivé‘ řešení existujícího problému, ve skutečnosti ovšem problém neřeší. Pokud zakážeme plošně sociální sítě – a určitě nelze zakázat všechny, pouze jejich výběr – děti budou pravděpodobně migrovat na jiné platformy, které nebudeme mít pod kontrolou,“ varuje Kopecký.
Za účinnější proto považuje regulaci samotného fungování platforem. Ta by se podle něj měla zaměřit například na návykové algoritmy, personalizovanou reklamu, ověřování uživatelů a závadový obsah.
„Co je nejdůležitější, je vzdělávat děti i rodiče, budovat v nich pozitivní návyky a posilovat jejich odolnost,“ dodává.
Malé děti chránit více, starším dát větší autonomii
Kopecký zároveň upozorňuje, že zákazy fungují podle věku dítěte.
„Zákazy fungují u malých dětí, kde je třeba omezovat čas, který dítě s technologiemi tráví, případně obsah, který sleduje. U starších dětí už ale toto neplatí – potřebují větší autonomii, chtějí větší soukromí, chtějí mít online kamarády. Musíme jim uvolňovat restrikce a začít jim dávat důvěru,“ říká.
Smyslem regulací tohoto typu by proto podle něj mělo být především vyvolat tlak na velké firmy, aby změnily fungování svých sítí tak, aby dětem neubližovaly.
Zvyšte bezpečnost sociálních médií, vyzývají europoslanci
EU Kids Act se nemá týkat jen sociálních sítí a platforem pro sdílení videa. Návrh zahrnuje také některé online hry, AI chatboty a takzvané AI společníky. U těchto služeb se návrh soustředí především na rodičovskou kontrolu a bezpečný design.
Komise tak chce reagovat na rychlý vývoj digitálních služeb, které mohou děti využívat mimo tradiční sociální sítě.
Iniciativu podporuje také Evropský parlament.
Ve zprávě, kterou ve čtvrtek podpořilo 395 poslanců, chtějí po platformách, členských státech i Evropské komisi větší odpovědnost za bezpečné online prostředí, včetně věkového ověřování bez ukládání osobních údajů, omezení návykových algoritmů, větší transparentnosti či zákazu cílené reklamy na nezletilé.
„Iniciativa předsedkyně von der Leyen zaměřená na ochranu dětí v digitálním prostředí představuje vítaný krok a navazuje na závěry naší zprávy o sociálních sítích a mladých lidech. Algoritmy neznají hranice, a proto Evropa potřebuje společná pravidla,“ uvedl zpravodaj Sandro Ruotolo (S&D).
Gregorová: Směr Komise není dobrý
Naopak proti návrhu se vyjádřila česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která ani nepodpořila zprávu v Parlamentu.
„Dopady sociálních sítí nejen na děti jsou ohromný problém, který samozřejmě musíme řešit. Ale směr, kterým se vydala Komise není dobrý. Například aby mohl fungovat zákaz, musíme začít kontrolovat věk uživatelů. Tedy nejen dětí, ale každého, kdo si chce založit účet. To považuji za nebezpečné,“ uvedla.
Varovala, že děti se naučí zákaz obcházet, stejně jako tomu bylo v Austrálii.
Gregorová nicméně uvítala část návrhu zaměřenou na bezpečnější provedení samotných digitálních služeb. „Nekonečné scrollování, návykové algoritmy nebo neustálé notifikace nejsou problémem jen pro děti. Duševní zdraví ovlivňují sociální sítě také u dospělých. Proto budu prosazovat, aby možnost používat bezpečné sociální sítě měl každý,“ říká.
Návrh navazuje na doporučení expertů
EU Kids Act vychází ze zprávy a doporučení zvláštního panelu pro bezpečnost dětí v online prostředí, který von der Leyen svolala letos na jaře.
Zvláštní panel tvořili zástupci organizací občanské společnosti, mládeže, rodičů, pedagogů, dětských psychiatrů nebo neurologů.
Návrh má zároveň doplňovat už existující Akt o digitálních službách (DSA), který stanovuje povinnosti velkých online platforem a dalších digitálních služeb v Evropské unii.