EU dokončuje deregulační balíček, který má urychlit investice do obrany a odstranit administrativní překážky. Výrazně se mají například zkrátit lhůty pro povolování obranných projektů nebo udělování licencí.
„Obranná připravenost často vyžaduje něco více. Více peněz, více kapacit, více zbraní, více vybavení. Někdy ale potřebujeme něčeho méně. Méně překážek, méně restrikcí, méně byrokracie. Když tedy jde o regulaci obranného průmyslu, říká se: Méně je více. A já vím, že souhlasíte,“ řekl v úterý v Evropském parlamentu eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius.
Na plénu ve Štrasburku se v tu chvíli debatovalo o pátém balíčku ze série Omnibus, který už čeká jen formální schválení.
Omnibus V zahrnuje tři zjednodušující předpisy, které mají urychlit výstavbu domácích kapacit, stejně jako přeshraniční spolupráci v obranném průmyslu. Nejedná se o žádné nové velké fondy s miliardami eur, ale spíše o odstranění zbytečné byrokracie, která státům i firmám svazuje ruce.
Zrychlení a zjednodušení
„Evropské státy v posledních letech zvýšily výdaje na obranu, ale nepodařilo se zvýšit také rychlost a snížit fragmentaci. Například pokud jde o povolení, v některých zemích trvá jeho získání na muniční linku nebo podobný projekt dva roky,“ popsala aktuální situaci slovenská europoslankyně Lucia Yar (Renew).
První z trojice předpisů tak zavede rychlejší povolování obranných projektů. Nová maximální lhůta pro vydání povolení ze strany úřadů má být 42 pracovních dnů. Pokud úřad v té době zareagovat nestihne, bude se to považovat za jeho „tichý souhlas“.
Druhá novinka z balíčku zase usnadní fyzický a právní přesun zbraní nebo jejich komponentů mezi zeměmi EU, zjednoduší společné nákupy a také zvýší prahy, od kterých se v případě obranných projektů uplatňují pravidla veřejných zakázek.
„Shodli jsme se na praktických změnách, tak, aby bylo jednodušší vyrábět, nakupovat a přesouvat vybavení v Evropě. Nové licence teď mohou být uděleny v řádu dnů, nikoliv měsíců. A rámcové dohody mohou být až na 10 let, což zajistí větší jistotu pro podniky, až se budou rozhodovat, zda investují do dalších výrobních kapacit,“ vyjmenoval chystané změny finský europoslanec Pekka Toveri (EPP).
Třetí předpis pak míří na zjednodušení dalších unijních pravidel tak, aby lépe odpovídala potřebám obranného průmyslu. Jedná se například o nové výjimky z chemických předpisů nebo snadnější přístup k penězům z Evropského obranného fondu či programu InvestEU. Celkově se odstraňují překážky, které dříve odrazovaly soukromý kapitál, banky a fondy od investic do obrany.
Putin nebude čekat, až vytvoříme formulář
Na štrasburském plénu se k tématu vyjádřili i europoslanci z Česka. Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO, Patrioti) ocenila, že Omnibus V respektuje princip, že obrana zůstává především odpovědností členských států. Komise podle ní „nesmí získávat větší pravomoci nad citlivými rozhodnutími o převodech nebo zadávání (veřejných) zakázek“.
„Podle nás mohlo být nařízení odvážnější, zejména v podpoře malých a středních podniků. Právě ty jsou důležitým zdrojem inovací v evropském obranném průmyslu. Menší firmy stále narážejí na příliš mnoho překážek – při zadávání zakázek, při přístupu k financování, při zapojování do evropských dodavatelských řetězců,“ dodala europoslankyně.
Alexandr Vondra (ODS, ECR) má za to, že od evropského obranného průmyslu se nedá očekávat, že bude vyrábět rychleji, víc a ještě k tomu bude konkurenceschopný na celosvětové úrovni, když ho přitom svazuje přílišná zelená byrokracie z Bruselu.
„Proto vítám tento kompromis. Není dokonalý, ale přináší více příležitostí pro evropské firmy a našemu obrannému průmyslu dává větší prostor pro investice, inovace a navyšování výroby. Potřebujeme, aby evropské firmy byly schopné rychle reagovat, protože Putin nebude čekat, až vytvoříme ten nejlepší možný formulář,“ uzavřel svou řeč Vondra.