Úvod / Evropa zblízka | Erdogan zatýká, EU mlčí

Evropa zblízka | Erdogan zatýká, EU mlčí

Aneta ZachováAneta Zachová, Kateřina ZichováKateřina Zichová, EURACTIV.cz
28. 3. 2025(aktualizováno 20. 2. 2026)
© Canva
V Turecku staví nová vězení, ta dosavadní totiž už praskala ve švech a vláda už nemá kam umisťovat nově zadržené hříšníky. Turecká policie jen za poslední týden v reakci na protivládní protesty zadržela více než 1400 lidí, kteří si dovolili vyjádřit v ulicích Istanbulu svůj nesouhlas nad uvězněním opoziční hvězdy, istanbulského starosty Ekrema Imamoglua. Situaci v Turecku včetně (ne)reakce EU jsme probrali tento týden v podcastu Evropa zblízka.

Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.


Co na dění v Turecku říkají špičky Evropské unie?Jsou hluboce znepokojené. Alespoň tak zní přesná slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. Podobná vyjádření zazněla i od předsedy Evropské rady Antónia Costy a šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas. Turecko by podle nich (překvapivě) mělo dodržovat demokratické hodnoty a základní práva. Žádné velké pohoršování a odsuzování Erdoganovy vlády se ale nekonalo. Jak popsala v podcastu šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová, reakce unijní úrovně je spíše vlažná. „Jsou to taková nezbytně nutná vyjádření. Někdy je vlažné prohlášení to jediné, co má EU v rukou, aniž by ji to nějak ekonomicky nebo politicky poškodilo,“ uvedla.

„V případě Turecka je to citlivé i proto, že je to regionální mocnost, klíčový hráč a spojka mezi Ruskem, Evropou a Asií. EU si potřebuje Turecko držet blízko, vzdalování je velice nežádoucí, a to například kvůli migrační dohodě, válce na Ukrajině nebo situaci na Blízkém východě.“

Ostřejší vyjádření padala spíše ze strany zástupců jednotlivých členských států – třeba dosluhující německý kancléř Olaf Scholz Imamogluovo zatčení výslovně odsoudil a označil dění v Turecku za špatný signál.Vztahy EU a Turecka v bodech
  • Turecko je přidruženým členem Evropského hospodářského společenství od roku 1963.
  • V roce 1987 požádalo o členství v EU.
  • Od roku 1993 má status kandidátské země, přístupová jednání odstartovala až v roce 2005.
  • Od roku 1995 je Turecko s EU v celní unii.
  • Od června 2018 jsou přístupová jednání s Tureckem zmrazena, a to právě kvůli tomu, že se v Turecku neustále zhoršuje situace v oblasti demokracie, právního státu a základních práv.
  • Od roku 2016 má EU s Tureckem dohodu o uprchlících, výměnou za pomoc s migrací slíbila EU Turecku tři miliardy eur.
  • Zhruba od roku 2021 existuje snaha zamrzlé vztahy znovu nastartovat.
  • Velmi napjaté zůstávají vztahy Turecka s Řeckem a Kyprem.
  • V roce 2023 dosáhl vzájemný obchod mezi EU a Tureckem rekordního objemu ve výši téměř 206 miliard eur.
  • Turecko bylo v roce 2023 pátým největším obchodním partnerem EU, EU je pak s velkým náskokem největším partnerem Turecka ve vývozu i dovozu.
  • Vývoz zboží z EU do Turecka dosáhl v roce 2023 celkové hodnoty 111 miliard eur, dovoz zboží z Turecka do EU činil 95,5 miliardy eur.
Jako možný další bod se rýsuje spolupráce v bezpečnostní oblasti. Jak jsme rozebrali v podcastu, Turecko je pro EU, která se rozhodla více investovat do vlastní obrany, zajímavé. „Turecko má početnou armádu, kontroluje některé strategické oblasti jako Bospor nebo Černé moře a je zajímavé i byznysově. Má silný obranný průmysl a může nabídnout levnější vojenskou techniku,“ popsala Aneta Zachová. Otázkou tedy je, jak moc bude Evropská unie do svých nových obranných ambic Turecko zapojovat. Ve hře je půjčka ve výši 150 miliard eur pro členské státy na investice do obrany a je možné, že zakázky by mohlo získat právě i Turecko. Mezi dalšími body by Turecko rádo vidělo bezvízový styk s EU. „Evropa má v ruce silnou kartu. Kdyby chtěla Turecko k něčemu hodně motivovat, tak se může pokusit mu slíbit právě bezvízový styk,“ uvedla Zachová. To je ale velmi citlivá otázka, a to kvůli obavám z masového přílivu Turků do zemí EU.Co dalšího se v epizodě dozvíte?
  • Jaká byla v Turecku nálada před zatčením Ekrema Imamoglua?
  • Kdo je to Ekrem Imamoglu a proč je v hledáčku tureckého prezidenta Recepa Erdogana?
  • Má Ekrem Imamoglu šanci dostat se z vězení?
Poslouchejte v aplikacích nebo na webu:
Podcast | Erdogan utahuje šrouby režimu. Co na to EU?

Co nás tento týden zaujalo?

Večírek pomalu končí, Česko by se mělo připravit na účet. Evropský dotační penězovod, na kterém je Česko do značné míry závislé, je v ohrožení. Na evropské úrovni se již vede debata o novém víceletém rozpočtu EU a s ním i o budoucnosti dotační politiky – tedy jak moc bude štědrá a jaké budou podmínky čerpání. I kdyby zůstala ve stejném objemu i formátu, Česko ekonomicky dotahuje vyspělejší regiony, a proto by už v budoucím dotačním období po roce 2027 mohlo přijít o prostředky z Fondu soudržnosti. Z něj si Česko v současném dotačním období přijde asi na 6,6 miliardy eur na projekty zaměřené na životní prostředí, energetiku nebo dopravu. Po evropském Fondu pro regionální rozvoj s národní obálkou přesahující 10 miliard eur, je to pro Česko druhý nejštědřejší fond. Je Česko připraveno na to, že o část dotací přijde? Ne. Má kam sáhnout pro alternativní prostředky? Ano. Ale na to taky úplně připravené není. Jaký je tedy český účet? Zhruba 75 % z evropských prostředků, které plynou do ČR, jsou peníze právě z kohezní politiky. Dalších asi 20 % jsou zemědělské dotace. A zbylých 5 % jsou peníze z tzv. centrálně řízených programů. Právě ty Česku „zbydou“, až nebude moci sáhnout do kohezních fondů. Jde o granty, které musí čeští žadatelé se svým projektem vyhrát v konkurenci žadatelů z celé EU. Dobrou zprávou je, že si to Česko dle podkladů, které má redakce k dispozici, uvědomuje. Připravovat by se mělo začít ale co nejdříve, už včera bylo pozdě. Podle zkušenosti evropských kolegů se to vyplatí. Jak zaznělo na jednom z jednání k tomuto tématu, Maďarsko a Rumunsko se už začaly připravovat v minulých letech a nyní jsou v centrálně řízených programech úspěšnější. Česko tedy nemusí čekat na to, až bude ohledně budoucího dlouholetého rozpočtu jasněji a už nyní by mělo řešit, jak samo sobě a českým žadatelům pomůže, aby chtěli a byli schopni tuto „dotační vyšší dívčí“ více využít.

Co čekat od příštího týdne? 

  • Epizodu podcastu Evropa zblízka o zelené politice EU. Konkrétně o sociálním klimatickém fondu, který má z části výnosů z druhé vlny evropského obchodování s emisními povolenkami (budovy, doprava) pomoci nejzranitelnějším tuto dekarbonizaci ustát.
  • Plenární zasedání Evropského parlamentu. Europoslanci se 31. března až 3.  dubna sejdou ve Štrasburku. Podle aktuálního programu budou debatovat třeba o ruských válečných zločinech na Ukrajině, situaci v Turecku nebo o energeticky náročném průmyslu a Akčním plánu pro ocel a kovy. V hlasování bude tentokrát česká stopa – europoslanci budou hlasovat o odebrání imunity české europoslankyni Janě Nagyové (ANO) kvůli kauze Čapí hnízdo.
  • Další bezpečnostní strategii. Tentokrát k vnitřní bezpečnosti EU. V úterý 1. dubna ji má představit Evropská komise.

Smutné pousmání na závěr

Bílý dům je nový Hollywood. Pilotní díl nové show Donalda Trumpa a J. D. Vance, kdy si do Oválné pracovny pozvali Volodymyra Zelenského, se setkal s velkým ohlasem. Na druhou epizodu, o které asi už nelze pochybovat jako o neplánované (nebo?), jsme nemuseli čekat ani měsíc. Tentokrát se Trumpově administrativě „podařilo“ v kulisách chatu na Signalu přehlédnout šéfredaktora The Atlantic. Ten se tak ocitl v situaci, o které si mnozí z nás mysleli, že se může stát opravdu jen ve filmu. V chatu, jehož byl součástí, americká administrativa včetně znovuobsazeného J.D. Vance rozebírala americké útoky v Jemenu. Příběh si můžete přečíst i česky, k dispozici je na webu Respektu. Přejeme pěkný víkend a na odhledčení přikládáme koláž od TMBK s Trumpem ve vedlejší roli:

Zdroj: Instagramový účet TMBK