Ve středu 16. září pronese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve Štrasburku svůj šestý projev o stavu Evropské unie. V přibližně hodinovém vystoupení by měla mluvit především o konkurenceschopnosti, bezpečnosti či partnerstvích se třetími zeměmi. Projevu bude přihlížet také kanadský premiér Mark Carney.
Předseda či předsedkyně Evropské komise v projevu o stavu Unie hodnotí uplynulý rok a představuje priority a iniciativy pro rok následující.
Letošní projev přednese von der Leyen na pozadí zásadních geopolitických událostí. Evropská unie řeší pokračující válku na Ukrajině, napětí v transatlantických vztazích, konflikty na Blízkém východě či vztahy s Čínou.
Lze očekávat, že projev o stavu Unie bude vycházet ze sedmi priorit, které si Evropská komise vytyčila pro své současné funkční období. Patří mezi ně především posílení evropské konkurenceschopnosti a jednotného trhu, obrana a bezpečnost, podpora sociálního modelu, ochrana klimatu a přírody, ochrana demokracie a hodnot Unie nebo posilování partnerství se zeměmi mimo EU.
Právě na tyto priority by se podle českých europoslanců měla předsedkyně Komise ve svém projevu zaměřit. Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, člen evropských lidovců stejně jako von der Leyen, očekává, že v projevu „zazní úplně všechno”. Za hlavní prioritu považuje ekonomiku, zejména v návaznosti na balíček One Europe, One Market (Jedna Evropa, Jeden trh). Ten má směřovat k hlubší integraci a odbourávání zbývajících překážek na jednotném evropském trhu do konce roku 2027.
Ekonomická témata považuje za klíčová také europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS/ECR). Z pohledu své frakce by v projevu chtěla slyšet především posílení konkurenceschopnosti, zavedení takzvaného 28. režimu, hledání nových obchodních partnerů nebo podporu umělé inteligence a moderních technologií.
Bezpečnost a migrace
Dalším důležitým tématem bude bezpečnost a vnější hranice EU, zejména v kontextu událostí v Ceutě. Niedermayer očekává, že von der Leyen zmíní hybridní hrozby a obranu. Podpora Ukrajiny by se podle něj zásadně měnit neměla, EU by měla především zajistit její budoucnost. Vnější bezpečnost pak podle Niedermayera souvisí s potřebou společných evropských postojů a budováním EU jako spolehlivého partnera.
Čeští europoslanci zároveň očekávají, že Ursula von der Leyen promluví o partnerství se třetími zeměmi, především se Spojenými státy a Kanadou.
„Vztahy se Spojenými státy by měly být v proslovu zmíněny spíše zdrženlivě,” uvedl Niedermayer zejména s odkazem na nepředvídatelnost a nespolehlivost současné americké politiky.
Podle Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO, Patrioti) by ale Unie na komunikaci s USA rezignovat neměla. Vztahy se Spojenými státy jsou podle ní důležité zejména pro Česko. Za žádoucí považuje také prohlubování spolupráce s Kanadou.
Další možná témata
Mezi další témata, která by podle českých europoslanců mohla v projevu zaznít, patří například víceletý finanční rámec, energetika či klimatická změna. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení) v návaznosti na vlny veder očekává, že von der Leyen představí konkrétnější řešení zahrnující prevenci, snižování emisí i otázku úpravy systému emisních povolenek ETS 1 a 2.
Von der Leyen by zároveň mohla představit návrh na zpřísnění migrační politiky v reakci na krizi ve španělské Ceutě.
Očekává se také, že šéfka Komise se v projevu bude věnovat pravidlům pro používání sociálních sítí dětmi.
Projev jako vánoční stromeček
Projev o stavu Unie je pro předsedkyni Evropské komise příležitost k budování konsenzu a získání široké politické podpory pro nadcházející pracovní program Komise.
Europoslanci proto očekávají, že se von der Leyen pokusí oslovit co nejširší spektrum politických skupin a zmíní velké množství témat.
Podle Vrecionové se Komise zároveň snaží získat zpět část levicových voličů, což se podle ní projeví větším důrazem na „levicová témata”, například dostupné bydlení.
Právě proto podle ní může proslov o stavu Unie působit „jako vánoční stromeček” – tedy snaha pokrýt příliš mnoho témat místo soustředění se na několik skutečných priorit.
Zároveň ale Vrecionová zdůrazňuje, že nejde pouze o specifikum projevů von der Leyen, ale o nastavení proslovu i samotné Unie.
Pokorná Jermanová by si od letošního projevu přála především větší sebereflexi Komise. Von der Leyen by podle ní měla konkrétně pojmenovat, co se Komisi v uplynulém roce podařilo a co naopak ne.
Hostem proslovu bude Mark Carney
Každoročně se rozpravy o stavu Unie účastní také čestní hosté. V roce 2026 si projev přímo ze Štrasburku vyslechne kanadský premiér Mark Carney.
Carney se tak stane prvním zahraničním předsedou vlády, který se proslovu zúčastní. O den později navíc přednese svůj vlastní projev v Evropském parlamentu.
Carney čtyři dny před samotným projevem prohlásil, že usiluje o bezprecedentní sblížení Kanady s Evropskou unií. Cílem je podle něj snížit závislost země na „ekonomicky nepřátelském sousedovi”. Zároveň vyvrátil, že by Kanada usilovala o členství v EU.
Jeho slova přichází v době, kdy se vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy v posledních týdnech vyostřily.
Úředník Evropské komise blízký von der Leyen pro server Politico uvedl, že Carneyho účast je výrazným signálem blízkosti mezi EU a Kanadou. Zároveň ukazuje ambici obou stran partnerství dále posílit.
Carney také potvrdil, že na podzim tohoto roku zahájí intenzivní jednání s EU s cílem vybudovat silnější a hlubší partnerství v oblasti ekonomiky a bezpečnosti.
V minulosti se projevu ve Štrasburku zúčastnila např. Olena Zelenska, manželka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nebo italská paralympijská šermířka.
Co je projev o stavu Unie?
Tradice každoročních zářijových proslovů předsedů a předsedkyň Evropské komise o stavu Unie začala v roce 2010.
Projevy probíhají během plenárního zasedání Evropského parlamentu. Předseda či předsedkyně Komise v nich hodnotí uplynulé období a představuje priority pro další rok. Zároveň jde o jeden z nástrojů politické odpovědnosti Komise vůči Evropskému parlamentu. Podobná praxe je zavedena například ve Spojených státech, kterými se EU inspirovala.
Po projevu následuje rozprava, ve které vystoupí vedoucí politických skupin v europarlamentu, zástupci předsednictví Rady EU i běžní europoslanci.
Debatu bude ve středu 16. září vysílat od 9:00 na oficiálních stránkách Evropská komise. K vidění je i na webu a sociálních sítích Evropského parlamentu.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
