Plány na obnovu přírody odevzdalo Evropské komisi jen pět z 27 zemí. Česko mezi nimi není a svůj návrh drží v šuplíku, dokud nebude jasné, kolik peněz dostane. Mezitím se v Bruselu rozjíždí bitva o revizi emisních povolenek, propletená s jednáním o rozpočtu.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Obnova přírody v EU nabírá zpoždění
Členské státy EU měly do 1. září předložit Evropské komisi návrhy národních plánů, podle nichž budou obnovovat poškozené ekosystémy. Termín ale nestihla drtivá většina zemí – Komisi svůj plán formálně odevzdalo jen pět ze sedmadvaceti států. Česko sice patří mezi země, které svůj návrh otevřely veřejné konzultaci, ale Bruselu ho zatím neodevzdalo. A přiznává, že záměrně.
Národní plány jsou součástí evropského nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Regulation), které EU přijala v roce 2024. Jeho cílem je do konce desetiletí zavést opatření na obnovu nejméně 20 % pevniny a mořských oblastí EU a zvýšit odolnost krajiny vůči dopadům klimatické změny.
Podle generálního ředitele Evropské komise pro životní prostředí Erica Mamera odevzdalo svůj plán formálně jen pět zemí: Španělsko, Nizozemsko, Portugalsko, Lucembursko a Bulharsko. Přitom deset států už svůj návrh otevřelo veřejné konzultaci, tedy kroku, který odevzdání Komisi předchází: vedle Nizozemska, Portugalska a Lucemburska třeba Švédsko, Německo, Finsko, Slovinsko, Irsko, Itálie a také Česko.
Ekologické organizace upozorňují, že letošní vedra, sucha a požáry ukazují, že s obnovou nelze čekat. Zdravější krajina lépe zadržuje vodu a tlumí dopady sucha i povodní. Řada opatření je dávno známá, problémem je jejich rozsah a hlavně financování.
Právě peníze stojí za českým zdržením. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) uvedl, že termín nedodržel záměrně. Nechce přijímat závazky, dokud nebude jasné, kolik prostředků bude mít k dispozici v příštím víceletém rozpočtu EU na roky 2028–2034. Obnova přírody totiž nebude levná.
Návrh vyvolává spory i o to, jak krajinu obnovovat. Vláda v něm sází mimo jiné na nové přehrady, ochránci přírody ale namítají, že velké betonové nádrže vodu do krajiny nevrátí. Ekologické organizace předložily vlastní stínový plán se zhruba čtyřiceti opatřeními. Patří mezi ně třeba obnova mokřadů a přirozenějších koryt řek, omezení zbytečného odvodňování půdy nebo návrat mezí a remízků do intenzivně obhospodařované krajiny.
Komise bude předložené návrhy v následujících měsících posuzovat a poskytne k nim připomínky. Finální verze mají státy dokončit do jednoho roku, tedy do 1. září 2027. Česko si tak jen posouvá začátek procesu, který stejně bude muset do příštího září dokončit.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Visegrád podmiňuje cenu uhlíku rozpočtem. Země V4 (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česko) spojují svůj odpor vůči evropské ceně uhlíku s vyjednáváním o dvoubilionovém rozpočtu EU. Informoval o tom web Euractiv.
Reforma ETS míří do europarlamentu. Revizi systému obchodování s emisemi (ETS1) představila Komise 17. července a od září o ní naplno jedná Evropský parlament. Hlavním zpravodajem je německý europoslanec z frakce EPP Peter Liese. Stínovým zpravodajem za frakci S&D se stal nizozemský europoslanec Mohammed Chahim.
Miliardy z Modernizačního fondu končí u plynu a spaloven. Podle analýzy CEE Bankwatch připadá na každé 3 eura „prospěšných“ investic nejméně 1 euro do škodlivých. Česko z fondu získalo 6,52 miliardy eur a spolu s Rumunskem a Polskem patří mezi tři největší příjemce.
Podíl uhlí v EU je na rekordním minimu, Česko je dál závislé. Uhlí se loni podílelo na výrobě elektřiny v EU jen 9,2 %, historicky nejméně. V Česku ale jeho podíl podle dat za rok 2024 činil 36 %.
Klimatický pokrok ve velkých ekonomikách vázne. Země, které tvoří polovinu emisí EU, loni téměř nesnižovaly – Německo o pouhých 0,1 %, Itálie, Rakousko i Nizozemsko emitovaly víc než v roce 2024. Organizace CAN Europe to označuje za varovný signál.
OSN varuje před překročením hranice 1,5 °C. Nová zpráva UNEP konstatuje, že pařížská hranice bude překročena, i v optimistickém scénáři teploty vyvrcholí na 1,8 °C. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k rychlejšímu odklonu od fosilních paliv a výrazným škrtům emisí metanu.
Oceány jsou nejteplejší v historii měření. Služba Copernicus v sobotu naměřila průměrnou denní teplotu hladiny 21,1 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní rekord z března 2024.
Plug-in hybridy rozdmýchávají spor o emisní normy. Reálné emise hybridních vozidel jsou podle analýzy ICCT až 4,6krát vyšší než oficiální hodnoty. Chystaná revize takzvaného utility faktoru v roce 2027 slibuje další politický střet s automobilkami.
Podíl čínských automobilek v Evropě přesáhl 11 %. V červenci připadla na čínské značky víc než desetina prodejů nových aut a rekordní třetina registrovaných plug-in hybridů.
Španělsko odkládá odstavení jaderné elektrárny. Vláda posunula uzavření elektrárny Almaraz z roku 2027 na 2030, aby ochránila spotřebitele před cenovými šoky. Termín úplného odchodu od jádra ale zůstává v roce 2035.
Začala platit evropská pravidla pro obaly (PPWR). Od 12. srpna přináší nařízení o obalech firmám nové povinnosti k recyklovatelnosti, chemickému složení i označování obalů. Cílem je, aby byly obaly na trhu EU do roku 2030 plně recyklovatelné.
Vlny veder přinášejí i vlnu dezinformací. S rekordními teplotami se podle EDMO vrátily na výsluní i klimatické dezinformace. Místo přímého popírání nastupuje bagatelizace a přesměrování pozornosti, manipulativní informace se šíří i v Česku.
Revize ETS v europarlamentu a Radě
Po letní pauze se do popředí evropské klimatické agendy vrací revize systému obchodování s emisemi (ETS). Návrh, který Evropská komise předložila 17. července, teď míří do rukou Evropského parlamentu a Rady.
K posunu dojde hned 11. září. Hlavní zpravodaj Evropského parlamentu pro revizi ETS, německý europoslanec Peter Liese (EPP), představí svou pracovní zprávu – první konkrétní parlamentní krok, který nasměruje vyjednávání mezi frakcemi. Sám Liese to neměl vůbec jednoduché, výbor pro životní prostředí EP (ENVI) musel 1. září odrazit pokus krajní pravice Lieseho z funkce zpravodaje odvolat.
A živá diskuse se vede i mezi členskými státy – nyní v kontextu peněz. Revize ETS je provázaná s vyjednáváním o víceletém rozpočtu EU na roky 2028–2034. Evropská komise chce do společného rozpočtu přesunout kolem 70 miliard eur z výnosů z povolenek. Země Visegrádu to odmítají a trvají na tom, aby výnosy zůstaly v rukou států. Český premiér Andrej Babiš označil takový přesun za nepřijatelný.
Irské předsednictví, které členským státům v rámci Rady EU předsedá do konce roku, si klade ambiciózní cíl. Postoje Rady k revizi ETS chce dosáhnout už na prosincovém jednání. Téma pro vás budeme sledovat i nadále.
Co nás čeká tento měsíc?
10. září – Výbor Evropského parlamentu pro průmysl (ITRE) hlasuje o revizi pravidel transevropských sítí (TEN-E), jejíž cílem je lépe propojit elektroenergetické sítě mezi státy, snížit ceny a udržet přeshraniční toky i za krizí.
10. září – Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) hlasuje o zastavení automatického rušení přebytečných emisních povolenek, aby se zmírnily výkyvy ceny uhlíku.
11. září – Hlavní zpravodaj Evropského parlamentu představí pracovní zprávu k revizi systému obchodování s emisemi.
14. září – Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku projedná rozšíření uhlíkového cla (CBAM) na navazující zboží, návrh Dočasného dekarbonizačního fondu a úpravu rezervy tržní stability ETS1, konkrétně ukončení znehodnocování povolenek.
15. září – Europoslanci hlasují o úpravě rezervy tržní stability pro budovy a silniční dopravu (ETS2), která má tlumit ceny a chránit domácnosti.
16. září – Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přednese projev o stavu Unie. Shrne priority Komise, sledovat se bude klimatická ambice včetně cíle pro rok 2040.
28.–29. září – V Dublinu se odehraje neformální Rada ministrů energetiky. Čeká je strategická debata o prioritách energetické transformace.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.