Mario Draghi spoluzaložil nový think-tank, který by měl pokračovat v duchu jeho Zprávy o konkurenceschopnosti Evropy z roku 2024. Sdružuje zástupce byznysu, akademické sféry i politiky. Absence širšího zastoupení zemí střední a východní Evropy však oživila diskuzi o roli tohoto regionu v debatách o budoucnosti EU.
Mario Draghi byl mezi lety 2011 a 2019 guvernérem Evropské centrální banky, v letech 2021 a 2022 také zastával úřad premiéra Itálie. V posledních letech zanechal v evropské politice stopu svojí Zprávou o konkurenceschopnosti Evropy vydanou v roce 2024, která se stala podkladem pro řadu legislativních návrhů předkládaných současnou Evropskou komisí.
Draghi a jeho spolupracovníci ve zprávě identifikovali problémy evropské konkurenceschopnosti, mezi něž patří nízká produktivita práce, demografické výzvy, rostoucí ceny energií a nárůst globální konkurence. Dále zpráva obsahuje doporučení, která současná Komise přetavila v tzv. Kompas konkurenceschopnosti, který je strategickým rámcem pro její práci do konce volebního období.
Italský ekonom nyní spojil síly s generálním ředitelem finanční společnosti Stripe Patrickem Collisonem a spoluzaložil s ním think-tank Rhine Group. Ten přichází s poselstvím, že pro konkurenceschopnost EU je toho potřeba dělat víc, a to urychleně.
Zástupci byznysu, ekonomové i politici
Rhine Group varuje, že Evropa je na tom dnes hůř než v roce 2024. V souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa a pozicí Číny v globální soutěži upozorňuje, že na evropský model růstu stále více dopadá dění ve vnějším světě, které kontinent nemůže ovlivnit.
Upozorňuje také, že Evropě ujíždí vlak v technologiích, které budou mít hlavní slovo v následujících dekádách, jako je umělá inteligence.
Právě proto podle think-tanku Evropa musí okamžitě jednat, aby svůj pád zastavila. Rhine Group přitom chce být místem, kde tato práce začne. Spoluzakladatelé proto povolali zástupce z akademického sektoru, byznysu i politiky, aby mezi sebou sdíleli svou vizi pro témata evropské konkurenceschopnosti.
Jednání by měla fungovat na bázi práce s odbornými výzkumy a tzv. pravidla Chatham House. To znamená, že účastníci budou moci používat získané informace, ale nebudou smět prozradit identitu mluvčího – tímto pravidlem se Rhine Group zřejmě snaží podpořit otevřenou diskuzi.
Koho můžeme najít mezi 61 dosud oznámenými členy think-tanku? Připojila se některá významná jména evropského byznysu, například výkonný ředitel e-commerce platformy Shopify Tobi Lütke a výkonný ředitel platebního poskytovatele Mastercard Michael Miebach.
Akademický sektor zastupují mimo jiné dva držitelé Nobelovy ceny za ekonomii, Philippe Aghion a Bengt Holmström.
Zastoupení mají také přední postavy významných evropských médií, jakými jsou Zanny Minton Beddoes, šéfredaktorka deníku The Economist, vydavatel mediálního domu Groupe Le Monde Louis Dreyfus a editorka Financial Times Roula Khalaf.
O expertízu se podělí i politici, mezi něž kromě Draghiho a výkonného ředitele Rhine Group, bývalého europoslance Luise Garicana, patří i bývalý prezident Estonska Toomas Hendrik Ilves, bývalá ministryně sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemska Karien van Gennip či dlouholetý francouzský ministr různých portfólií Bruno Le Maire.
Řádné členy doplňuje i kolektiv sedmi mladých společníků, kteří jsou v začátcích svých kariér a k aktivitám Rhine Group budou rovněž přispívat.
Opět bez východu?
Seznam jmen však z jednoho prostého důvodu vyvolal kritiku – je v něm totiž nouze o osobnosti ze zemí střední a východní Evropy (angl. Central and Eastern Europe, odtud zkratka CEE).
Mezi prvními 55 členy, jejichž jména byla potvrzena 24. srpna, kdy byl vznik think-tanku oznámen, byla pouze jediná osobnost z tohoto regionu. Šlo o již zmíněného bývalého prezidenta Estonska Ilvese.
„Problém Evropy – ignorování vlastních předností. Rhine Group neuznává žádný z globálních úspěchů zemí CEE ani jejich vůdčí osobnosti a vážený Toomas (Hendrik) Ilves je pouhým fíkovým listem ve staré evropské diskusi o tom, proč Evropa selhává. Místo toho bychom měli vést diskusi o tom, kde a proč se nám daří,“ uvedl například Wojciech Przybylski, šéfredaktor Visegrad Insight, na síti LinkedIn.
Není to přitom poprvé, kdy projekt spojený se jménem Maria Draghiho vyvolal podobné diskuze. Polské ekonomy i politiky v roce 2024 pobouřil fakt, že nikdo z 22 ekonomů spolupracujících na Draghiho zprávě o konkurenceschopnosti Evropy nepocházel z regionu CEE. Poukazovali přitom, že právě ekonomiky zemí tohoto regionu rostly nejrychleji.
„Každý dělá chyby, ale když uděláte tu samou chybu dvakrát, tak již nejde o chybu, ale o volbu,“ glosoval vznik Rhine Group počítačový vědec Piotr Sankowski z Varšavské univerzity na síti X.
Na kritiku reagoval výkonný ředitel Garicano v rozhovoru pro server Euronews. „Objevilo se znepokojení týkající se geografické vyváženosti – v Evropě přichází vždycky. Vždycky bude nějaká oblast, která se bude cítit nedostatečně reprezentována,“ řekl. Podle jeho slov probíhají jednání s dalšími možnými členy a seznam jmen tak bude v budoucnu aktualizován.
Jeho slova potvrdila následná aktualizace o dalších šest jmen, která odhalila čtyři nové zástupce regionu CEE. Jde o Ukrajinku Irynu Terekh, výkonnou ředitelku obranně-technologické firmy Fire Point, Maďarku Katalin Karikó, držitelku Nobelovy ceny za medicínu za její práci na výzkumu mRNA vakcín, investorku rumunského původu Lucianu Lixandru a Poláka Piotra Dabkowského, spoluzakladatele výrobce AI syntetizátoru hlasu ElevenLabs.
Přes přírůstek dalších jmen z regionu CEE však geografická rovnováha přetrvává – poměr zástupců západní a východní Evropy činí 56 ku pěti. Téměř polovinu všech zástupců tvoří Francouzi a Němci se 14 a 13 členy, respektive. Hojně zastoupení jsou i Italové a Britové, kteří mají po šesti zástupcích.

