Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek setkal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou na jeho turné po evropských metropolích. Tématem jednání byl především rozpočet EU na roky 2028–2034. Babiš upozornil, že škrty v kohezních a zemědělských fondech nejsou pro Česko přijatelné. Rozpočet podle něj nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí.
Předseda Evropské rady zdůraznil, že příští víceletý finanční rámec EU musí reflektovat nové priority. „Geopolitické prostředí se změnilo od doby, kdy jsme v roce 2020 schválili současný rozpočet. Nyní víc než kdykoli dříve musíme investovat do obrany a bezpečnosti, konkurenceschopnosti a inovací a také do strategické odolnosti,“ řekl Costa.
To se odrazilo i v návrhu nového rozpočtu, konkrétně ve škrtech v kohezní a zemědělské politice. Babiš ale takové změny odmítá.
„Samozřejmě podporujeme financování obrany nebo investic do technologií, ale nesmí to jít na úkor našich regionů. Takže příští rozpočet podle našeho názoru nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí,“ uvedl český premiér.
Dodal, že členské státy si musí být rovné a centrálně řízené programy by měly být dostupné všem, nikoli pouze nejbohatším zemím.
Do centrálně řízených programů EU se mohou zapojovat subjekty ze všech členských zemí. Peníze se v nich nerozdělují předem podle národních kvót, ale soutěží se o ně prostřednictvím evropských výzev. Čeští žadatelé se do těchto programů ale příliš nezapojují, ať už kvůli tomu, že se obávají celoevropské konkurence, nebo protože mají možnost na svůj projekt získat peníze na národní úrovni.
Výnosy z emisních povolenek mají jít do rozpočtu EU
Premiér také opět kritizoval systém emisních povolenek. Podle něj vysoké ceny povolenek poškozují český průmysl a mohou vést k odchodu průmyslových podniků z Evropy.
Podle návrhu Evropské komise by část výnosů z emisních povolenek po roce 2027 nově putovala přímo do rozpočtu EU. Komise počítá s tím, že by tento mechanismus přinesl v průměru zhruba 9,6 miliardy eur ročně. Babiš to však kritizuje. „My chceme, aby zůstaly v rukou členských států, které nejlépe vědí, jak to investovat,“ řekl Babiš.
Premiér připomněl svůj dlouhodobý požadavek na revizi systému a uvedl, že už v roce 2021 navrhoval strop ceny povolenky na úrovni 30 eur. Podle jeho vyjádření se dnes cena pohybuje kolem 80 eur a český průmysl kvůli systému podle jeho odhadu od začátku přišel o 159 miliard korun.
Oba politici zdůraznili dlouhodobě dobré vztahy a potřebu další spolupráce. Babiš uvedl, že s Costou má přátelský vztah a že během zhruba dvouhodinového jednání spolu otevřeně diskutovali o českých prioritách. Costa podle něj českým argumentům rozumí.
Costa jednání s Babišem označil za vřelé a konstruktivní.
Dva tábory v debatách o rozpočtu
Cílem Costovy cesty po hlavních městech je vyslechnout si postoje předsedů vlád a hlav států ohledně příštího evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034. Dalšími tématy jsou ale i obrana, konkurenceschopnost, rozšíření EU, podpora bránící se Ukrajiny a problematika migrace.
Na podobě rozpočtu o objemu dvou bilionů eur se zatím evropští lídři ani jednotlivé instituce neshodly. Proti sobě stojí dva protichůdné tábory – „šetřivé“ státy, které chtějí rozpočet seškrtat, a skupina „Přátel koheze“, která odmítá osekání peněz na tradiční politiky.
Snaha o dohodu do konce roku
Před Prahou navštívil Costa v posledních dnech Slovensko, Estonsko, Litvu a Lotyšsko. Na setkání s lídry upozorňoval, že příští dlouhodobý rozpočet EU musí reagovat na nové výzvy, včetně těch, kterým čelí východní pohraniční regiony.
Irské předsednictví v Radě EU má ještě před říjnovým summitem lídrů EU představit přepracovaný vyjednávací rámec unijního rozpočtu. Navrhnout mají i možné nové vlastní zdroje.
Mezitím pokračují vyjednávání na úrovni Rady EU, která zastupuje členské státy, a Evropského parlamentu. Costa chce dosáhnout dohody o novém sedmiletém rozpočtu do konce letošního roku, aby vyjednávání nekomplikovaly blížící se volby ve Francii, Itálii, Řecku, Polsku a na Slovensku.
Ve čtvrtek řekl, že dohoda do konce roku je podle něj realistická a nezbytná, protože EU si nemůže dovolit žádné přerušení evropského financování zásadních projektů a politik.
Co když se to nestihne?
Při schvalování nového víceletého rozpočtu EU je potřeba jednomyslná shoda všech členských států. Pokud by se vyjednávání přesunula až do roku 2027, mohla by předvolební atmosféra vyhrotit pozice jednotlivých států.
V nejhorším případě by tak hrozilo, že nový rozpočet nebude k 1. lednu 2028 připraven. Tím pádem by se aktivoval provizorní režim podle Smlouvy o fungování EU. Rozpočet se překlopí z předchozího roku 2027 s připočtenou inflací.
Unie by dokázala vyplácet pouze běžné provozní výdaje a přímé platby pro zemědělce. Zastavilo by se však vyhlašování nových výzev z kohezních fondů, evropské financování nových projektů pro rozvoj infrastruktury či financování dlouhodobých výzkumných projektů.
Podle Costy by tento scénář měl „přímý a okamžitý dopad na miliony Evropanů“ a Evropská unie si tento hazard nemůže dovolit.
České priority
Babiš se s Costou setkal v týdnu, kdy česká vláda schválila priority pro nové období evropských fondů po roce 2027 a přípravu Národního a regionálního partnerského plánu. Česko vstupuje do přípravy s představou, že v příštím sedmiletém období nebude peníze rozdělovat tak široce jako dosud.
Kabinet chce evropské peníze koncentrovat především do projektů, které mají podle vlády přinést dlouhodobý a měřitelný efekt. Mezi hlavní české priority patří dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetická bezpečnost a snižování energetické náročnosti, zdravotnictví, výzkum a inovace, digitalizace státu a ekonomiky, kybernetická bezpečnost, dostupné bydlení a rozvoj regionů.
„Chceme podporu více koncentrovat, méně ji rozmělňovat a evropské prostředky využívat tam, kde přinesou měřitelný dlouhodobý efekt. Nová pravidla znamenají, že musíme být při přípravě výrazně přesnější než dříve,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
Podle ní už nebude stačit jen určit, na co chce stát evropské peníze využít. Při vyjednávání s Evropskou komisí bude muset současně popsat, jakého výsledku chce dosáhnout.
Podoba českého plánu se ale ještě může změnit. Schválené priority jsou zatím pouze výchozím materiálem pro další jednání a finální podobu NRPP bude Česko vyjednávat s Evropskou komisí v průběhu roku 2027. Neformální jednání mají začít už na podzim letošního roku. Finální plán má Česká republika předložit Komisi nejpozději v lednu 2028.
Z plánu zmizel boj s dezinformacemi
Vedle rozhodnutí o hlavních investičních prioritách se však pozornost soustředí také na změnu v části věnované odolnosti společnosti.
Jak upozornily Seznam Zprávy, z původní verze dokumentu během připomínkového řízení zmizely dva konkrétní body: posilování společenské odolnosti vůči dezinformacím a polarizačním narativům a rozvoj občanské společnosti, dobrovolnictví a aktivního občanství.
Ministerstvo pro místní rozvoj změnu vysvětluje jako zpřesnění dokumentu. Podle jeho mluvčí Veroniky Lukášové nebylo téma odolnosti vyřazeno, ale bylo soustředěno do konkrétně definovaných oblastí, na nichž panuje shoda ve vládě. V plánu podle ministerstva zůstávají například kybernetická bezpečnost, krizová infrastruktura, fyzická odolnost a připravenost na hybridní hrozby.
Kolik peněz bude k dispozici?
Zatím stále není jisté, kolik peněz v příštím rozpočtu Česko dostane. V původním návrhu Komise je pro Česko navržena národní alokace 29,4 miliardy eur, což Babiš označil za nepřijatelné.
Premiér Babiš po setkání s Costou odmítl říct, kolik by si z příštího evropského rozpočtu pro Česko přál. „Pro nás je zásadní, aby Česká republika dosáhla co nejlepšího možného výsledku,“ uvedl Babiš.