Klima a životní prostředí / Změna klimatu / Rekordní horko sevřelo Evropu. Sucho zasáhlo řeky, dopravu i energetiku

Rekordní horko sevřelo Evropu. Sucho zasáhlo řeky, dopravu i energetiku

ČTK
10. 8. 2026 · 8:58(aktualizováno 8:59)
© Unsplash

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a rekordní teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to podle agentury AFP ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služby Copernicus pro sledování změn klimatu.

Průměrná teplota v západní Evropě za červen a červenec činila 21,62 stupně Celsia. Překonala tak dosavadní rekord z roku 2022. Globální průměrná teplota povrchu moře v červenci činila 20,96 stupně Celsia, čímž překonala předchozí rekord z roku 2023.

Sucho bylo v červenci výrazné zejména ve Francii, Španělsku, Rakousku a Maďarsku, ale také v Británii, Irsku a části Islandu. Hladiny a průtoky řek, zvláště Seiny, Rýna a Dunaje, byly neobvykle nízké, což zasáhlo například dopravu, zavlažování a výrobu energie. Horké a suché podmínky zároveň přispěly k rozsáhlým požárům. Francie a Španělsko se letos potýkaly s jedněmi z nejhorších požárů za poslední desetiletí.

K vysokým teplotám přispívá silný klimatický jev El Niño. Je to přirozený klimatický jev spojený s neobvyklým oteplením povrchových vod v tropické části Tichého oceánu. Ovlivňuje proudění vzduchu a srážky po celém světě a může způsobovat extrémní vedra, sucha, ale i silné deště. Zároveň může přispívat k oteplování planety.

Celosvětově byl letošní červenec podle služby Copernicus druhým nejteplejším za dobu měření, společně s červencem 2024. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu dosáhla 16,90 stupně Celsia, což bylo 1,47 stupně nad průměrem z předindustriálního období let 1850 až 1900. Letošní rok je zatím podle dostupných údajů třetím nejteplejším za dobu měření, po letech 2024 a 2025. Posledních 11 let zároveň patří mezi nejteplejší za dobu měření.

Copernicus při sledování klimatu využívá miliardy měření ze satelitů a meteorologických stanic na pevnině i na moři. Jeho databáze sahá do roku 1940.