Léto je v plném proudu a Evropská komise se brzy uloží k letnímu spánku. Ještě předtím ale zveřejní dlouho očekávanou revizi emisních povolenek. Více se dozvíte v červencovém vydání newsletteru Dekarbo update.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Emisní povolenky projdou revizí
Evropská komise 17. července představí revizi systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Zaměřit by se měla na několik zásadních otázek.
První z nich je tempo, jakým má klesat množství emisních povolenek, které mohou firmy každoročně využít na pokrytí svých emisí. Čím rychleji bude povolenek ubývat, tím větší bude tlak na snižování emisí, ale zároveň porostou náklady pro průmysl.
Očekává se, že Evropská komise zpomalí dosavadní tempo stahování emisních povolenek z trhu. Podle původního plánu měly povolenky dojít už v roce 2039, což by pro těžký průmysl znamenalo, že by po tomto roce již nemohl legálně vypouštět emise. Komise by proto mohla jejich konec posunout do 40. let snížením ročního tempa jejich úbytku (tzv. lineárního redukčního faktoru) ze současných zhruba 4,4 % na 3,2 až 3,4 %. Evropské firmy by tak získaly více času na modernizaci a investice do čistších technologií.
Další výzvou je riziko tzv. uhlíkového úniku, tedy přesunu výroby mimo EU do zemí s mírnějšími ekologickými pravidly. Firmy mají od odchodu odrazovat bezplatně přidělované emisní povolenky, ty však mají v souvislosti se zaváděním uhlíkového cla (CBAM) do roku 2034 postupně zaniknout.
Komise proto už v květnu představila aktualizované produktové benchmarky pro období 2026–2030. Jde o referenční hodnoty, podle kterých se určuje, kolik bezplatných povolenek jednotlivé podniky dostanou. EU přitom vychází z výkonu 10 % nejčistších provozů v každém odvětví. Podniky, které produkují více emisí než tento standard, si musí zbývající povolenky nakoupit.
Díky novému nastavení benchmarků by měl průmysl i nadále dostávat bezplatné povolenky pokrývající v průměru přibližně 75 % jeho emisí. V červencovém návrhu chce Komise navíc představit speciální odvětvové záložní benchmarky (tzv. fallback benchmarks) s mírnější metodikou pro sektory, kterým nejvíce hrozí přesun výroby mimo EU.
Součástí změn je také již dříve schválená úprava rezervy tržní stability (MSR) z letošního dubna. Tento mechanismus pomáhá regulovat množství povolenek na trhu a tím stabilizovat jejich cenu. Nová pravidla mají trh lépe připravit na budoucí nedostatek povolenek.
Třetím bodem jsou samotné peníze. Aukce emisních povolenek přinášejí každý rok desítky miliard eur a vede se spor o to, kam mají tyto prostředky směřovat a kdo bude rozhodovat o jejich využití. Komise by proto mohla členským státům uložit povinnost investovat minimální část výnosů z aukcí zpět do projektů zaměřených na snižování emisí. Podle údajů Komise dosud 78 % příjmů z ETS skončilo v národních rozpočtech, zatímco pouze 5 % směřovalo přímo na dekarbonizaci průmyslu.
Ve hře je také rozšíření systému ETS na mezinárodní letectví, spalování komunálního odpadu a menší lodě nebo zapojení technologií pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.
Legislativní návrh doprovází spuštění programu ETS Investment Booster v hodnotě 30 miliard eur, financovaného z prodeje 400 milionů emisních povolenek. Program má odstartovat v roce 2027 a podpořit firmy, včetně malých a středních podniků, podle jejich pokroku ve snižování emisí. Zároveň má představovat první fázi budoucího dekarbonizačního fondu v hodnotě 100 miliard eur.
Komise by měla návrh zveřejnit 17. července. Poté začne vyjednávání mezi Evropským parlamentem a Radou EU. Podle plánu „Jedna Evropa, jeden trh“ by mělo skončit do dubna 2027, reálněji se však očekává dohoda až ve druhé polovině roku 2027. Nová pravidla by pak měla začít platit od roku 2028.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Komise Česku doporučila posílit obnovitelné zdroje. V tzv. country reportu, který vyšel v rámci jarního balíčku ekonomických doporučení pro členské státy, unijní exekutiva poukázala na přetrvávající závislosti na fosilních palivech a neproměněný potenciál větrné energie.
České firmy žádají změnu nařízení o obalech. Evropský předpis, který má omezit množství odpadů, zvýšit recyklovatelnost obalů a omezit tzv. věčné chemikálie, považují za nedokončený. První povinnosti mají začít platit od srpna, firmy však usilují o odklad částí nařízení o dva roky.
Komise vydala dvě strategie na pomoc ostrovům a pobřežním komunitám. Obyvatelé těchto oblastí čelí mnoha demografickým a ekonomickým výzvám, zároveň na ně výrazně dopadá změna klimatu. Nové strategie by měly zajistit koordinovaný evropský přístup k podpoře obou typů území, včetně zohlednění jejich potřeb v budoucích návrzích unijních politik.
Evropské emise skleníkových plynů vzrostly. Podle dat Eurostatu EU v roce 2025 vypustila 3,34 miliardy tun ekvivalentu CO2, což znamená jednoprocentní nárůst oproti roku 2024, kdy Unie vypustila 3,31 miliardy tun ekvivalentu CO2. Celkově se roční emise CO2eq od roku 2015 snížily o 17 %.
Česko odmítá emisní cíl EU pro rok 2035. Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy) to uvedl na jednání v Lucemburku. Evropská komise loni v prosinci navrhla zmírnění úplného zákazu prodejů nových aut se spalovacím motorem, nově by se emise CO2 z nových aut měly snížit pouze o 90 procent oproti plánovaným 100 procentům. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) však ani tento ústupek není dostatečný.
Dvanáct členských států žádá o více financí na energetickou tranzici. Komisaři pro klima Wopke Hoekstrovi zaslaly dopis, ve kterém žádají o prodloužení a posílení Modernizačního fondu. Dopis podepsala i česká vláda.
Vedra otestovala evropskou infrastrukturu. V západní Evropě docházelo k pozastavení provozu vlakové dopravy i ke komplikacím v jaderných elektrárnách. Problémům se nevyhnulo ani sídlo Evropské komise Berlaymont, kde pracovníci museli vypnout klimatizaci pro prvních 7 pater budovy.
Evropa musí řešit dopady veder na zdraví, varoval šéf Světové zdravotnické organizace (WHO). Uvedl tak v souvislosti s vlnou veder, která má v Evropě i oběti na životech. Rekordní teploty, které padly i v Česku, vědci přičítají člověkem způsobené klimatické změně.
Státy tlačí na odklad metanového nařízení
Od roku 2027 mají dodavatelé fosilních paliv do EU povinně měřit a nahlašovat emise metanu podle jednotných evropských standardů – tak zní tzv. metanové nařízení, které má omezit únik jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů. Metan má na oteplování planety až 80krát silnější efekt než CO2 (v horizontu 20 let) a stojí za zhruba třetinou celkového globálního oteplování, takže omezení jeho úniků má podle odborníků jeden z nejrychlejších dopadů na klima ze všech dostupných opatření.
Právě kolem tohoto pravidla se ale nyní láme politický spor. Jedenáct členských zemí EU – v čele s Českem a Slovenskem, které připravily první návrh – podepsalo společné prohlášení varující před rizikem pro energetickou bezpečnost Evropy. K nim se na červnové Radě EU přidalo dalších pět států. Včetně Německa. Žádají „cílené úpravy“, které by odsunuly platnost pravidel o tři roky.
Evropská komise zatím pravidla brání. Zvažuje sice tříleté moratorium na pokuty za porušení nařízení, na samotném znění ale trvá. Komisař pro energetiku Dan Jørgensen v Lucemburku řekl, že jde o „důležité nařízení pro Evropskou unii“ a že jeho úkolem je ho prosadit. Na stranu Komise se postavila i španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesen, podle níž je nařízení „zásadní a nezbytnou“ součástí boje proti změně klimatu a firmy potřebují právní jistotu, kterou přináší. Nařízení by se podle ní nemělo znovu otvírat.
Šestnáct zemí, které nyní žádají odklad, dohromady tvoří v Radě EU tzv. kvalifikovanou většinu. Mají tedy velkou váhu, zejména s Německem na palubě. Podle informací redakce mezi nimi nyní probíhá koordinace, jaké konkrétní kroky podniknout, aby přiměly Komisi k akci. Ta se k věci zatím nevyjádřila.
Co nás čeká tento měsíc?
Výbor ITRE jedná s komisařkou Riberou. Na jednání výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) 14. července vystoupí místopředsedkyně Komise Teresa Ribera. Řeč bude o implementaci Clean Industrial Dealu a nových pravidlech státní podpory pro evropský průmysl.
Komise představí revizi ETS. 17. července zveřejní Evropská komise dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisemi.
Komise zveřejní elektrifikační plán. Ve stejný den, 17. července, představí Komise také plán na podporu elektrifikace a nová pravidla pro tzv. network charges (poplatky za připojení k energetické síti).
Neformální setkání ministrů životního prostředí a klimatu v Dublinu. Ve dnech 23.–24. července se sejdou ministři členských zemí odpovědní za klima a životní prostředí pod vedením irského ministra Darragha O’Briena. Půjde o neformální výměnu názorů před formálními zasedáními Rady ENVI v říjnu a prosinci.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.