Evropská komise navýšila krizovou rezervu, aby pomohla zemědělcům čelit nárustu cen hnojiv. Kolik z nového rozpočtu dostane Česko? A co očekávat od blížící se strategie pro živočišnou výrobu? Dozvíte se v červencovém vydání newsletteru Agri update.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Komise přispěje na hnojiva. Kolik dostane Česko?
Evropská komise navrhla mimořádnou finanční pomoc zemědělcům, kteří čelí prudkému růstu cen hnojiv.
Návrh navazuje na akční plán pro hnojiva, který Komise představila v květnu s cílem snížit závislost evropských zemědělců na dovozu hnojiv a posílit jejich domácí výrobu. Ceny hnojiv v posledních měsících vyhnalo vzhůru geopolitické napětí a výpadky v dodavatelských řetězcích, což zvyšuje tlak na provozní náklady farmářů napříč Unií.
Komise navrhuje dvě konkrétní opatření. První je přímá finanční úleva. Takzvaná zemědělská rezerva – nástroj, ze kterého Komise čerpá v krizových situacích – se navýší o 300 milionů eur z rozpočtu EU na rok 2026 a doplní o zbývající dostupné prostředky tak, aby celková částka dosáhla 540 milionů eur. Každý stát má v rezervě svoji alokaci, pro Česko je vyčleněno 10,87 milionu eur (tedy zhruba 263,4 milionu korun). Peníze se mezi státy rozdělují podle dvou kritérií: systému přímých plateb a průměrných národních výdajů zemědělců za hnojiva a energie.
Členské státy si pak budou moci tuto sumu navýšit až o 200 % z vlastních národních zdrojů.
Druhé opatření se týká pravidel společné zemědělské politiky (SZP). Komise chce členským státům umožnit rychlejší a pružnější podporu farmářů při nákupu hnojiv – konkrétně nové úvěrové schéma v rámci programů rozvoje venkova (spolufinancované z evropského zemědělského fondu až do výše 65 %, s možností národního navýšení o dalších 200 %), dřívější výplatu přímých plateb (už před 16. říjnem) a možnost přesunout část rozpočtu přímých plateb do roku 2027.
Komisař pro zemědělství Christophe Hansen označil podporu za rychlou reakci na tlak, kterému farmáři čelí. Nyní návrhy musí schválit členské státy a Evropský parlament, což by se mohlo u některých částí návrhu odehrát již během července. Pro urychlení procesu se zemědělský výbor EP vzdal svého práva na přezkoumání pomocného finančního balíčku
Podcast: Bez společné zemědělské politiky EU by řada farem nepřežila
Jak se hospodaří mladým zemědělcům? Co se změnilo po protestech? A opravdu návrh nové zemědělské politiky ohrožuje české zemědělství? V podcastu Update EU David Jeřábek, viceprezident Společnosti mladých agrárníků.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Ministři zemědělství řešili na červnové Radě AGRIFISH ceny hnojiv i budoucí společnou zemědělskou politiku. Klíčovou otázkou je definice aktivního zemědělce a míra flexibility pro členské státy. Česko na Radě upozornilo na kritickou situaci v mléce, vepřovém i ovoci. Náměstkyně ministra Jaroslava Špalková na jednání v Lucemburku žádala, aby čerpání navýšené zemědělské rezervy bylo rychlé, cílené a transparentní. Zmínila i škody po jarních mrazech v ovocnářství.
Ministři zemědělství V4+4 podepsali v Balatonfüredu společné prohlášení o krizovém řízení a bioekonomice. Osm zemí včetně Česka se shodlo na potřebě pružnějších a rychlejších nástrojů pro odškodňování farmářů zasažených suchem, mrazem či tržními výkyvy, a získalo tak silnější mandát pro vyjednávání o budoucí SZP.
Zpravodaj Evropského parlamentu Norbert Lins zveřejnil svou zprávu k budoucí SZP, která žádá vyšší rozpočet, zachování dvoupilířové struktury a stropu plateb až 500 tisíc eur na fyzickou osobu. Zpráva zároveň prosazuje povinnou redistribuci 15 % prostředků ve prospěch menších farem, odmítá vyřazení důchodců z přímých plateb a navrhuje zvýšit podíl prostředků pro mladé zemědělce na 8 %.
Unie schválila nová pravidla posilující postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Zavádí povinné písemné smlouvy pro mléčný sektor, posiluje vyjednávací sílu organizací producentů a vyhrazuje pojmy jako „steak“ nebo „párek“ výhradně masným výrobkům. Pravidla schválil Evropský parlament i Rada EU, zbývá tedy už jen formální podpis a publikace v Úředním věstníku.
Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady se dohodli na nové jednotné úpravě trhu s osivem a sadbou. Nahradí deset stávajících směrnic, mírní pravidla pro krajové odrůdy a nevztahuje se na malá množství osiva pro vlastní potřebu farmářů.
Eurostat zveřejnil data o stavech hospodářských zvířat za rok 2025. Z ní mimo jiné vyplývá dlouhodobý úbytek chovů v odvětví.
Europoslanci schválili nová pravidla pro nové genomické techniky (NGT). Rostliny šlechtěné těmito metodami, odolnější vůči suchu a škůdcům a vyžadující méně pesticidů, budou mít zjednodušený přístup na trh – jde o jednu z nejvýznamnějších legislativních změn v oblasti šlechtění plodin za poslední roky. Legislativní proces je již u konce, nařízení se začne uplatňovat za dva roky.
Eurostat zaznamenal 6% nárůst spotřeby minerálních hnojiv v roce 2024. Přesto zůstává spotřeba stále téměř 16 % pod úrovní před energetickou krizí, což ukazuje na obezřetnost zemědělců i po odeznění nejhorších cenových šoků.
Evropská agentura EFSA hlásí pokles počtu případů ptačí chřipky v Evropě. Podle jarní monitorovací zprávy detekce vysoce patogenní influenzy klesly a nízká úroveň by se měla udržet i přes léto.
Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí by širší portfolio pěstovaných bílkovin posílilo potravinovou bezpečnost i konkurenceschopnost sektoru.
EU dosáhla milníku 3 700 chráněných zeměpisných označení. Mezi nejnovějšími přírůstky je i slovenské pečivo „Brhlovské podlievané buchty.
Komise představí strategii pro chov hospodářských zvířat
Evropská komise příští týden, 7. července, zveřejní dlouho očekávanou strategii pro chov hospodářských zvířat (Livestock Strategy). Cílem strategie má být posílení konkurenceschopnosti, odolnosti a udržitelnosti živočišné výroby a celého agropotravinářského řetězce. Zároveň má ale strategie chránit volně žijící druhy, životní prostředí a zlepšit některé aspekty welfare zvířat.
Strategie přichází v době, kdy je odvětví dlouhodobě na ústupu. Podle čerstvých dat Eurostatu bylo v EU v roce 2025 celkem 131,5 milionu prasat, 71,6 milionu kusů skotu, 55,3 milionu ovcí a 10,2 milionu koz – u všech kategorií jde o meziroční pokles (prasata −0,5 %, skot −0,4 %, ovce −2,2 %, kozy −2,5 %).
V desetiletém srovnání s rokem 2015 je propad ještě výraznější: skotu ubylo 9,7 %, ovcí 12,2 % a koz dokonce 17,5 %.
Za negativním trendem stojí kombinace klimatických dopadů, volatilních trhů, nemocí a rostoucích společenských nároků na sektor. Přitom živočišná výroba představuje zhruba 40 % zemědělské přidané hodnoty EU a generuje roční obrat 400 miliard eur.
Co nás čeká tento měsíc?
Dne 6. července budou společně jednat europoslanci z výboru pro zemědělství (AGRI) a z výboru pro životní prostředí ENVI. Diskutovat budou o tzv. omnibusu, který má zjednodušit povolování pesticidů v EU.
Evropská komise zveřejní 7. července strategii pro chov hospodářských zvířat.
Ministři zemědělství budou opět jednat 13. července. Proberou zmiňovanou strategii pro živočišný sektor, dopad obchodních dohod na zemědělství a dále se posunou v diskusi o společné zemědělské politice EU.
V červenci se bude v institucích EU hlasovat také o mimořádném navýšení zemědělské rezervy v reakci na růst cen hnojiv.
