Evropský parlament se ve středu věnoval stále naléhavějšímu tématu: bezpečnosti dětí na internetu a dopadům sociálních sítí na jejich duševní zdraví. Poslanci napříč politickými frakcemi se shodli, že Evropská unie musí jednat rychleji a důrazněji. Už v červenci má zvláštní expertní panel představit konkrétní návrhy, jak ochranu nezletilých v online prostředí posílit.
Evropský komisař pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport Glenn Micallef na plénu upozornil, že nadměrné používání sociálních sítí patří mezi hlavní příčiny zhoršujícího se duševního zdraví mladých lidí. „Ochrana nezletilých online je prioritou pro Komisi i pro mě a musí jít ještě dál,“ uvedl.
Připomněl, že Evropská unie už má k dispozici pravidla na ochranu dětí v digitálním prostředí prostřednictvím aktu o digitálních službách (DSA). Evropská komise zároveň vede řízení proti několika velkým internetovým platformám, včetně TikToku, společnosti Meta a některým pornografickým webům. Podle předběžných zjištění totiž nedělají dost pro ochranu nezletilých uživatelů.
Pod palbou jsou algoritmy sociálních sítí
Výrazná část debaty se soustředila na fungování sociálních sítí a jejich obchodní model, který je založený na tom, aby uživatelé trávili na platformách co nejvíce času.
Poslanci kritizovali například nekonečné scrollování, automatické přehrávání videí, neustálé notifikace nebo systém „lajků“. Podle nich tyto prvky využívají slabiny lidské psychologie a mohou podporovat vznik závislostního chování, zejména u dětí a dospívajících.
Ve hře jsou věkové limity pro sociální sítě
V diskusi také padaly návrhy na zavedení věkových limitů a spolehlivého ověřování věku uživatelů. Několik europoslanců přitom poukazovalo na příklady z Austrálie, Velké Británie, Francie nebo Řecka, které už omezení přístupu dětí k sociálním sítím zavedly nebo je připravují.
Právě otázka ověřování věku však zároveň vyvolává největší rozpory. Kritici varují, že by to mohlo vést k oslabení anonymity na internetu a vytvoření rozsáhlé infrastruktury digitálního dohledu. Podle nich zákazy samy o sobě problém nevyřeší, protože mladí lidé si často najdou cesty, jak omezení obejít.
Eurokomisař Micallef v debatě vyzval členské státy EU, aby zavedly nástroje pro ověřování věku. Komise svou vlastní aplikaci pro tento účel představila v dubnu.
Expertní panel připravuje doporučení
Kvůli bezpečnosti dětí na sociálních sítích vznikl zvláštní panel, sdružuje odborníky z oblasti práva, technologií, vzdělávání i duševního zdraví a zaměřuje se na to, jak lépe chránit nezletilé uživatele v digitálním prostředí. Cílem je vyhodnotit efektivitu opatření a navrhnout harmonizovaný postup pro celou Evropskou unii.
Panel se v úterý sešel potřetí a naposledy, informovala Evropská komise. Dne 13. července spolupředsedové panelu předloží předsedkyni Ursule von der Leyen doporučení, jak dále posílit ochranu nezletilých osob online.
Sama šéfka EK už dříve uvedla, že věkový limit je jednou z možností. Podporuje ho řada členských států i Evropský parlament.
Negativní dopady pociťuje téměř třetina dospívajících
Naléhavost celé debaty podtrhují i výsledky nového průzkumu Eurobarometru zveřejněného tento týden. Podle něj téměř každý třetí dospívající přiznává, že se kvůli sociálním médiím cítí ve stresu, smutný nebo sociálně vyloučený.
Z dotázaných dospívajících 45 % uznává, že mají při používání sociálních sítí tendenci srovnávat se s ostatními. Čtvrtina se setkala s problematickým obsahem online, například s nenávistnými projevy.
Průzkum také ukázal souvislost mezi věkem, kdy děti začnou sociální sítě používat, a časem, který následně tráví u obrazovek. Ti, kteří se k sociálním sítím dostali ještě před desátým rokem života, uvádějí o víkendech v průměru 7,5 hodiny denně strávené u obrazovky. U těch, kteří začali sociální sítě používat až po čtrnáctém roce věku, je to 5,7 hodiny.
Šéfka Komise von der Leyen výsledky průzkumu označila za „jasný signál, že je čas na změnu“.
