Evropská unie posiluje svou připravenost na budoucí zdravotní krize. Evropská komise představila iniciativu Global Health Resilience Initiative, která má posílit globální prevenci, připravenost a reakci na zdravotní hrozby a zároveň podpořit odolnost zdravotnických systémů v partnerských zemích. Nový strategický rámec staví na zkušenostech z pandemie covidu-19 i dalších přeshraničních zdravotních krizí a má umožnit rychlejší a koordinovanější reakci EU.
Iniciativa vychází z přesvědčení, že zdravotní bezpečnost je úzce spojena s geopolitickou stabilitou, ekonomickou odolností i strategickou autonomií Evropské unie. Brusel proto chce posílit multilaterální spolupráci a zároveň podpořit přechod partnerských států od závislosti na zahraniční pomoci k větší zdravotní suverenitě.
Pět priorit
Iniciativa se zaměřuje na pět klíčových priorit. První z nich je efektivnější globální architektura zdraví. Evropská komise upozorňuje na přetrvávající problémy ve financování mezinárodního zdravotnictví a chce posílit koordinaci členských států EU v této oblasti. Unie již prostřednictvím nástroje Global Europe mobilizovala více než šest miliard eur na investice do zdravotnictví a zdraví zároveň zařadila mezi hlavní pilíře investiční iniciativy Global Gateway.
Další prioritou je podpora odolných systémů zdravotní péče. Komise zdůrazňuje, že právě silné národní zdravotnictví představuje základ schopnosti států reagovat na epidemie či jiné krizové situace. EU proto plánuje podporovat partnerské země prostřednictvím investic, sdílení know-how a rozvoje primární zdravotní péče.
Součástí iniciativy je také posílení prevence, připravenosti a reakce na zdravotní hrozby. Unie chce rozšířit globální sítě pro detekci epidemií, zlepšit monitoring zdravotních rizik a zvýšit dostupnost zdravotnických protiopatření, včetně vakcín, léčiv a diagnostických technologií. Součástí plánu je i vytvoření globálního systému sledování zdravotní odolnosti a zdravotních výdajů.
Komise zároveň klade důraz na diverzifikaci dodavatelských řetězců a podporu výroby klíčových zdravotnických produktů. Cílem je snížit závislost na omezeném počtu výrobců a regionů a zároveň podpořit evropské firmy, technologie a investice v partnerských zemích.
Pátou prioritou je boj proti dezinformacím v oblasti zdraví. Brusel upozorňuje, že důvěra ve vědu a ověřené informace je zásadní pro zvládání budoucích krizí. Iniciativa proto počítá s podporou přístupu ke spolehlivým vědeckým datům, posílením komunikace v oblasti veřejného zdraví a koordinovaným bojem proti falešným a zavádějícím informacím.
Aby se tyto priority proměnily v praxi, zahrnuje iniciativa devět stěžejních opatření na národní, regionální a globální úrovni s cílem zvýšit připravenost, zlepšit koordinaci a vybudovat odolné systémy po celém světě. Jejich implementace začne v letech 2026 až 2027.
Zdravotní bezpečnost jako otázka geopolitiky
Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela podotkl, že silná globální architektura zdravotnictví je otázkou bezpečnosti všech. „Iniciativa pro globální odolnost zdraví nám pomůže lépe se připravit na globální zdravotní výzvy, vytvořit nové příležitosti pro evropské společnosti a posílit odolnost našich partnerů. S iniciativou Global Gateway investujeme do silných zdravotnických systémů, rozvíjíme místní výrobu vakcín a léčiv a posilujeme globální zdravotní bezpečnost,“ řekl.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas zmínila epidemii hantaviru, která v poslední době postihla občany několika národností, a která podle ní připomíná, proč potřebujeme více mezinárodní spolupráce.
„Zatímco někteří se stahují z multilaterálních organizací, které chrání globální zdraví, EU poskytuje větší podporu. Od zvýšeného úsilí v boji proti nebezpečným dezinformacím až po podporu vývoje vakcín a technologií, EU dnes znovu potvrzuje svůj silný závazek vůči globálnímu zdraví a mezinárodnímu úsilí o jeho ochranu,“ uvedla.
Posílení role ve světovém zdravotnictví
Nová iniciativa navazuje na Evropskou zdravotní unii, strategii připravenosti EU, strategii pro globální zdraví a investiční projekty Global Gateway v partnerských zemích.
Přestože se podle dostupných dat průměrná délka života v celosvětovém měřítku mezi lety 2000 a 2023 zvýšila o více než pět let, kojenecká úmrtnost se snížila na polovinu a úmrtnost matek klesla o 40 procent, v posledních letech se tento pokrok zpomalil a nestačí k dosažení globálních cílů udržitelného rozvoje OSN.
Komise vysvětluje, že cílem nové iniciativy je učinit z Evropské unie klíčového hráče v oblasti globálního zdraví posílením prevence, připravenosti a reakce na budoucí zdravotní hrozby na celém světě.
