Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby zvážila zmrazení finančních prostředků pro Slovensko kvůli rostoucím obavám z úpadku právního státu za vlády premiéra Roberta Fica. Podle ekonoma by to znamenalo zpomalení již dnes nízkého ekonomického růstu země.
Evropské fondy a plán obnovy EU loni tvořily asi třetinu slovenských veřejných investic, tedy přibližně 1,6 miliardy z celkových 4,5 miliardy eur, bez vojenských výdajů zhruba polovinu, vypočítal Denník N. V letech 2004 až 2023 získala podle Národní banky Slovenska země z EU čisté platby ve výši více než 24 miliard eur. Většina těchto peněz směřuje do regionů na opravy silnic, železnic, škol, nemocnic a rozvoj venkova.
„Případná ztráta eurofondů by pro Slovensko nebyla nepříjemností, ale přímo strukturálním šokem, jelikož se v některých letech podíl jejich financování na veřejných investicích vyšplhal až na 80 %,“ popsal pro redakci ekonom Martin Hudcovský z Národohospodářské fakulty Ekonomické univerzity v Bratislavě.
Domácí veřejné investice mimo evropské prostředky a výdaje na obranu byly v roce 2025 nejnižší od roku 2017, upozornil. Jejich ztráta či omezení by podle něj přímo ohrozilo již dnes nízký ekonomický růst, jelikož Slovensko v současnosti roste pod úrovní 1 % HDP ročně a evropské peníze jsou jedním z mála růstových impulsů, které ekonomiku udržují.
„Jejich případná náhrada financováním ze státního rozpočtu by ještě více zhoršila deficit veřejných financí, vyvolala potřebu další konsolidace a de facto by se tím vyhlídky na obnovení ekonomického růstu po konsolidacích ještě více vzdálily,“ uvedl.
Parlament kritizuje oslabení právního státu
Parlament na poslední plenární schůzi hlasoval v poměru 418 ku 207 pro schválení usnesení, které vyzývá Komisi k zahájení řízení o podmíněnosti, jež by nakonec mohlo pozastavit financování EU.
Mechanismus podmíněnosti neznamená automatické vypnutí eurofondů. Funguje jako právní nástroj na ochranu rozpočtu EU. Pokud Evropská komise dospěje k závěru, že v členském státě existuje riziko zneužívání nebo nedostatečné ochrany evropských peněz, může navrhnout vhodná opatření. Konečné rozhodnutí následně přijímá Rada EU.
„Musíme zajistit, aby se Fico nestal novým Orbánem – protože sám říká, že jím chce být,“ řekl německý poslanec za Zelené Daniel Freund, který za návrhem stojí. Dodal, že precedenty z Maďarska a Polska ukazují, že zmrazení finančních prostředků EU může pomoci obnovit právní stát.
Hlasování odráží rostoucí obavy z vývoje situace za Ficovy vlády. Poslanci poukázali na zrušení specializovaných slovenských protikorupčních orgánů, včetně Národní kriminální agentury a Úřadu zvláštního prokurátora, a na plány na reformu úřadu na ochranu oznamovatelů způsobem, který by jej mohl zpolitizovat.
Usnesení rovněž upozorňuje na předchozí snížení podpory EU o 1,225 milionu eur na základě doporučení OLAFu, upozorňuje na podezření z podvodu týkajícího se důchodů financovaných z EU spojených s vládními spojenci a kritizuje slovenské úředníky za údajné vyhrožování poslancům Evropského parlamentu během parlamentní monitorovací návštěvy Bratislavy.
Na řadě je Komise
Rozhodnutí Parlamentu je politickým signálem, nikoli závazným nařízením. Komise může rozhodnout, jak bude reagovat, a jakákoli finanční opatření by i nadále vyžadovala schválení kvalifikovanou většinou členských států EU v Radě.
Kromě usnesení Parlamentu má navíc unijní exekutiva na stole ještě dopis českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL, EPP). Ten se minulý týden na Komisi obrátil kvůli podezřelým zemědělským dotacím. Na Slovensku měly být tyto prostředky přidělovány subjektům údajně napojeným na osoby spjaté s rozsáhlou korupční kauzou Dobytkář.
Zdechovský zároveň požaduje, aby Komise popsala konkrétní opatření na ochranu evropského rozpočtu, včetně případných finančních oprav, auditů či pozastavení plateb. „Pokud národní orgány nedokážou zajistit, že dotace budou rozdělovány transparentně a bez politického či osobního vlivu, musí zasáhnout evropská úroveň. Ochrana peněz daňových poplatníků nemůže být jen formalita,“ dodal europoslanec.
Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), jehož je český europoslanec členem, se nedostatky v řízení a kontrole evropských zemědělských fondů na Slovensku zabývá dlouhodobě. Europoslanci z výboru Slovensko loni v květnu navštívili, aby posoudili využívání evropských fondů, delegaci vedl právě Zdechovský. V návaznosti na to budou také poslanci na plenárním zasedání příští týden hlasovat o rezoluci o základních právech a zneužívání fondů EU na Slovensku.