Už dnes večer startuje na Kypru neformální summit. Kromě aktuální geopolitické situace, hlavně s ohledem na Írán, mají špičky EU na programu také téma dlouhodobého unijního rozpočtu. Česko k němu má velké výhrady.
Hlavní náplň jednání asi nikoho nepřekvapí – Blízký východ, hlavně situace v Íránu. Evropané totiž řeší všemožné dopady americko-izraelského útoku na tuto zemi, a to včetně cen ropy, což znamená i cen paliv na čerpacích stanicích.
Lídři se tedy budou bavit o tom, jak zmírnit dopady vysokých cen energií, které se mohou dál zvyšovat. Evropská komise ve středu představila možná opatření – patří mezi ně lepší koordinace zásob plynu, ropy a leteckého paliva nebo doporučení, jak zamezit příliš velkým šokům pro domácnosti.
Scénář konfliktu zůstává poměrně nepředvídatelný. Americký prezident Donald Trump ve středu napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem, a to do té doby, než Teherán předloží mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň však nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů.
„Nejprve musíme projednat naši reakci na tuto rychle se vyvíjející situaci. To zahrnuje příspěvek Evropy ke zmírnění napětí a nastolení míru v regionu i k zajištění svobody plavby,“ napsal před summitem prezidentům a premiérům předseda Evropské rady António Costa.
Už teď je například jasné, že EU rozšíří sankce proti Íránu kvůli jeho blokádě Hormuzského průlivu. Další kroky mohou následovat.
Společná politika EU vůči Blízkému východu každopádně zůstává citlivým tématem. Zatímco například Česko patří k jasným podporovatelům Izraele, naopak Španělsko, Slovinsko a Irsko žádají EU o pozastavení asociační dohody s Tel Avivem. Vadí jim násilnosti židovských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu, ale i nový izraelský zákon o trestu smrti či izraelské údery v Libanonu, které s konfliktem okolo Íránu úzce souvisejí.
Diskuse se podle Costy povede také o tom, jak by EU mohla a měla v novém geopolitickém a bezpečnostním prostředí využívat speciální obrannou klauzuli o vzájemné pomoci při napadení nebo krizi. Jedná se o unijní alternativu článku 5 NATO, která se ale zatím v praxi téměř nevyužívala, což by se pod tlakem okolností mohlo do budoucna změnit. Podrobnosti vysvětlujeme v tomto článku.
Čtvrteční večeři ale lídři zahájí jiným tématem – válkou na Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj jim (pravděpodobně přes videohovor) podá zprávu o aktuální situaci na bojišti, jak se v uplynulých letech stalo zvykem.
Země napadená Ruskem teď oslavila menší „vítězství“, protože se EU ve středu konečně oficiálně dohodla na tom, že jí půjčí 90 miliard eur. Tuto půjčku dosud blokovalo Maďarsko, ale přestalo, protože byly obnoveny dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba. Budapešť společně s Bratislavou zároveň přestaly blokovat 20. balík protiruských sankcí.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán bude na kyperském summitu chybět, protože v zemi, která čerstvě zažila parlamentní volby, právě předává moc do rukou nové vlády Pétera Magyara.
Druhý den patří rozpočtu
Pátek bude v Nikósii patřit hlavně víceletému finančnímu rámci, čili příštímu dlouhodobému rozpočtu Unie, který by měl začít platit od roku 2028. Přestože vyjednávání o něm už je v plném proudu, lídři se chtějí znovu podívat na to, jak do budoucna vybalancovat příjmy a výdaje.
„Musíme otevřeně diskutovat o tom, jak můžeme dosáhnout souladu mezi našimi ambicemi a odpovídající úrovní financování, včetně významu nových vlastních zdrojů. Současně s tím bych s Vámi rád prodiskutoval příspěvek nového dlouhodobého rozpočtu EU k našemu programu v oblasti konkurenceschopnosti,“ plánoval v dopise před summitem Costa.
K tomu by Unii měla pomoct také další a mnohem rychlejší integrace vnitřního trhu. Jak však zjistil web Euractiv.com, původní ambiciózní plány a cíle v této oblasti, ke kterým se lídři měli zavázat, se před summitem výrazně „osekaly“.
Česká republika má k navrženému rozpočtu, který leží na stole už od léta minulého roku, velké výhrady. Česku vadí odklon od dosavadního systému rozdělování peněz, stejně jako fakt, že na zemi „zbyde“ méně prostředků než dosud. „Údajně proto, že bohatneme, my na to máme jiný názor,“ řekl premiér Andrej Babiš. Česko se tak v rozpočtu pokusí prosadit úpravy.
Summit v pátek odpoledne zakončí opět téma Blízkého východu, v plánu jsou totiž schůzky s lídry některých zemí „jižního sousedství“ Evropy – Egypta, Libanonu, Sýrie a Jordánska. Řeč bude o situaci v regionu, společných výzvách a příležitostech ke spolupráci.
Toto závěrečné jednání je „dílem“ kyperského předsednictví Rady EU, které hostí summit a vzhledem ke své geografické poloze sehrává roli jakéhosi mostu mezi Evropou a Blízkým východem. Jak píše jeden místní web, kyperský ministr zahraničí Constantinos Kombos argumentuje, že bezpečnost v Perském zálivu a v Evropě jsou propojené nádoby.
Tento obsah byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
