Nový maďarský lídr povede závod s časem, aby získal včas přístup ke zmrazeným miliardám eur z fondů EU, zároveň však musí splnit řadu požadavků Bruselu. Péter Magyar, který se po drtivém vítězství svého hnutí Tisza v nedělních volbách stane téměř jistě příštím maďarským premiérem, ví přesně, co od Bruselu chce. A Brusel stejně tak ví, co očekává od Budapešti, píše bruselský server Politico, který tento nadcházející proces nazývá „velkou dohodou“.
Ačkoli Péter Magyar s nejvyšší pravděpodobností nestane v čele vlády dříve než 5. května, už nyní kontaktuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen ve snaze obnovit vztahy mezi Budapeští a EU, otřesené po 16 letech poloautoritářské vlády Viktora Orbána. Podle serveru už v pondělí večer opět telefonicky hovořil se šéfkou unijní exekutivy a zavázal se k přijetí nezbytných reforem, zavedení protikorupčních opatření, zajištění nezávislosti soudů a ochraně médií a akademických svobod.
Pro novou maďarskou vládu bude hlavní prioritou odblokování zhruba 18 miliard eur, které Brusel zmrazil kvůli rozkladu právního státu a omezování svobody médií v Maďarsku za Orbánovy vlády. Magyar také bude chtít získat přístup k evropským půjčkám na obranu v objemu zhruba 16 miliard eur a docílit zrušení pokuty jeden milion eur denně, uložené Maďarsku za odmítání migračních dohod, připomíná Politico.
Zároveň poznamenává, že Brusel však tyto sumy jen tak neodevzdá někomu, o kom zatím nic neví, a Magyar bude muset prokázat, že to s demontáží Orbánova autoritářského státu myslí vážně. Pro Brusel je klíčové, aby Maďarsko přestalo vetovat životně důležitou unijní půjčku 90 miliard eur Kyjevu a podpořilo nový balíček sankcí EU proti Rusku. Evropská komise rovněž chce, aby Maďarsko přestalo bránit zahájení formálních přístupových jednání s Ukrajinou.
Naštěstí pro obě strany se zdá, že všichni jsou ochotni konat rychle, soudí Politico. Magyarovi totiž běží čas, a pokud do srpna nutné reformy v oblasti právního státu neprovede, přijde Maďarsko o významnou část peněz z fondů EU.
Von der Leyen se v pondělí o možném restartu vztahů s Budapeští vyjádřila optimisticky. „Samozřejmě začneme s (novou maďarskou) vládou spolupracovat co nejdříve (…) abychom učinili rychlý a dávno potřebný pokrok ve prospěch maďarského lidu,“ řekla šéfka komise.
Předsedkyně Komise zároveň v dnešním příspěvku na síti X po dalším telefonátu s Magyarem zdůraznila, že je potřeba rychlá práce. „Obnovit právní stát. Znovu se sladit s našimi sdílenými evropskými hodnotami. A reformovat, aby se uvolnily příležitosti, které umožňují evropské investice,“ shrnula von der Leyen hlavní priority.
Hořká zkušenost z Varšavy
Podstatné podle serveru Politico je, že první cesta nového premiéra povede do Polska, které o rozmrazování fondů EU ví své. Magyar se setká s premiérem Donaldem Tuskem, který „bude připraven mu pomoci, vysvětlí všechno do detailu a podělí se o své zkušenosti,“ řekl polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany (EPP), jejíž součástí je Tuskova Občanská koalice.
Po Tuskově vítězství ve volbách v roce 2023 uvolnila Evropská komise v únoru následujícího roku 100 miliard eur, rovněž blokovaných kvůli nedodržování zásad právního státu předchozí vládou, jakmile nový premiér předložil plán soudní reformy a podnikl další kroky k obnovení důvěry. V případě Polska však nakonec slíbené reformy zablokoval prezident Karol Nawrocki, a mnozí si tak stěžovali, že se Varšava dostala ke zmrazeným penězům jen na základě slibů.
Hořká zkušenost z Varšavy vede Evropskou komisi k opatrnosti a nyní si bude chtít být jistá skutečným zavedením reforem. Podle serveru je tudíž pravděpodobné, že Maďarsko o část výplat zmrazených peněz zpočátku přijde. Nicméně ústavní většina hnutí Tisza v novém maďarském parlamentu znamená, že Magyar by měl být schopen pracovat rychle. A pokud prezident Tamás Sulyok vyslyší jeho výzvu, aby odstoupil, jakmile jej pověří sestavením vlády, nemusel by budoucí premiér čelit ani vzdorné hlavě státu a mohl by prosazovat reformy snadno a dle libosti.
„Může všechno, nemá na co se vymlouvat,“ řekla serveru Politico nizozemská europoslankyně Tineke Strik, pověřená dohledem nad dodržováním zásad právního státu v Maďarsku. „Přesně ví, co je třeba udělat. Komise má samozřejmě svá kritéria a podle mě by měl předložit plán: udělám to tak a tak a v takovém časovém horizontu,“ uvedla.