Evropská komise se pokusila uklidnit trh s emisními povolenkami tím, že navrhla zastavení jejich automatické likvidace. Ceny vzápětí vyskočily vzhůru. Mezitím válka na Blízkém východě tlačí Evropu k mimořádným energetickým opatřením.
Toto je webová verze newsletteru Dekarbo update. K odběru se můžete přihlásit zde.
EU chtěla uklidnit ceny ETS, trh reagoval opačně
Záměr byl jasný – zklidnit trh s emisními povolenkami, který čím dál více znervózňuje těžký průmysl i část členských států. Výsledek byl přesně opačný.
Evropská komise 1. dubna navrhla zastavit automatické mazání emisních povolenek z takzvané rezervy tržní stability (MSR). Ta funguje jako pojistný ventil systému ETS a od roku 2023 z ní bylo trvale vyřazeno 3,2 miliardy povolenek. Komise nyní předpokládá, že po roce 2035 začne povolenek na trhu ubývat. Pokud se zásoby průběžně likvidují, nebude z čeho brát, až ceny začnou nekontrolovaně růst. Návrh proto počítá s tím, že se přebytečné povolenky přestanou ničit a zůstanou v rezervě jako polštář pro horší časy.
Jenže trh si návrh vyložil jinak. Místo uklidnění přišel opak – ceny emisních povolenek poskočily o zhruba deset eur za tunu a vyšplhaly na téměř dvouměsíční maximum kolem 71–72 eur. Podle některých analytiků byl návrh méně radikální, než trh v březnu čekal.
Celá situace ilustruje základní dilema, před nímž Komise stojí. Emisní povolenky jsou motorem evropské klimatické politiky – čím jsou dražší, tím větší tlak cítí firmy na snižování emisí. Zároveň ale jejich cena kolem 75 eur za tunu začíná být pro část průmyslu existenční zátěží, zejména v kombinaci s vysokými cenami energií způsobenými válkou na Blízkém východě. Itálie, Polsko, Česko a další země proto tlačí na Brusel, aby zasáhl razantněji.
Komisařka pro klima Wopke Hoekstra i energetický komisař Dan Jørgensen dávají najevo, že březnový návrh byl jen první krok. Velký přezkum celého systému ETS se očekává ještě před letními prázdninami a teprve ten ukáže, zda EU hodlá systém skutečně přeformátovat, nebo jen přidat pár pojistek na okraj.
Politicky je to horký brambor. Ochránci klimatu varují, že každé oslabení povolenek zpomalí dekarbonizaci. Průmysl a řada vlád namítají, že bez úlevy přesunou výrobu mimo EU, čímž emise neklesnou, jen zmizí z evropských statistik.
A když už jsme u toho stěhování průmyslu mimo EU, uhlíkové clo hlásí další posun směrem k plnému zavedení do praxe. Komise stanovila cenu prvního čtvrtletního certifikátu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) na 75,36 eur za tunu CO₂, tedy ve výši vážené průměrné ceny ETS za první čtvrtletí roku. Reálné nákupy certifikátů začínají v únoru 2027.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Válka na Blízkém východě otřásla evropskými energetickými trhy. Od útoku USA a Izraele na Írán 28. února vzrostly ceny ropy a plynu o více než 50 %. Domácnosti v EU by mohly platit až o 1 800 eur ročně více za energie, varuje studie Evropské konfederace odborových svazů (ETUC).
Pět zemí EU volá po windfall tax na energetické firmy. Ministři financí Španělska, Německa, Itálie, Portugalska a Rakouska vyzvali Komisi, aby zavedla dočasný příspěvek ze zisků energetických společností – podobně jako po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Komise navrhla zastavit mazání emisních povolenek z MSR. Návrh má vytvořit pojistný polštář pro případ, že by po roce 2035 začalo povolenek na trhu ubývat. Trh ale zareagoval opačně, než Komise čekala – ceny vzrostly na dvouměsíční maximum.
První cena certifikátu CBAM zveřejněna. Evropská komise stanovila cenu prvního čtvrtletního certifikátu mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) na 75,36 eur za tunu CO₂ – ve výši vážené průměrné ceny dražby ETS za Q1 2026.
Výroba jaderné energie v EU roste druhý rok po sobě. Podle dat Eurostatu vzrostla výroba jaderné energie v EU v roce 2024 o 4,8 %.
Česká europoslankyně navrhla výjimku pro bytové domy z ETS 2. Danuše Nerudová (STAN, EPP) v rámci úprav systému emisních povolenek pro budovy a dopravu navrhla vyjmout ze systému rezidenční budovy.
Prezident Pavel: elektromobilita není jediná správná cesta. V projevu v Mladé Boleslavi prezident podpořil zachování technologické neutrality ve výrobě aut.
Automobilový balíček. Evropská komise přišla s úpravami cílů pro emise aut. Analytici se přou, zda jde o pragmatickou odpověď na realitu trhu, nebo jen o kosmetické retušování závazků.
Energetické firmy kritizují taxonomii EU. Průmyslové asociace upozorňují, že stávající pravidla taxonomie znevýhodňují jádro a zemní plyn a komplikují bezpečný přechod k čistším zdrojům.
PODCAST: ESG legislativa se mění, udržitelný reporting ale nekončí. Zjednodušovací balíček omnibus zásadně změnil rozsah směrnic o udržitelném reportingu a náležité péči. Jak konkrétně? V podcastu Update EU to vysvětluje expertka na udržitelnost Kateřina Novotná.
Windfall tax opět klepe na dveře
Válka na Blízkém východě vstoupila do další fáze a Evropa znovu zjišťuje, jak křehká je její energetická rovnováha. Dvoutýdenní příměří v Hormuzském průlivu sice na chvíli uklidnilo trhy, ale nikdo si nedělá iluze, že jde o trvalý obrat.
Jak upozorňuje i Evropská komise, i kdyby konflikt zítra skončil, poškozená infrastruktura a narušené dodavatelské řetězce budou mít dopady ještě dlouhé měsíce.
Energetické trhy tak zůstávají v režimu zvýšené citlivosti – každá zpráva z Perského zálivu se okamžitě promítá do cen ropy a plynu. Od konce února ceny fosilních paliv v Evropě skokově vzrostly a importní účet EU se během několika týdnů zvýšil o desítky miliard eur. To není jen tržní výkyv, ale plnohodnotný šok se všemi makroekonomickými důsledky: tlakem na inflaci, veřejné rozpočty i konkurenceschopnost průmyslu.
Evropská komise proto připravuje novou „sadu nástrojů“, která má členským státům pomoct krizi zvládnout. V první fázi zůstává u relativně měkkých opatření, jako je posílení dlouhodobých kontraktů na elektřinu, větší flexibilita státní podpory nebo snaha snížit daňové a síťové zatížení elektřiny. To jsou ale opatření, která musejí provést členské státy, Komise je k tomu může pouze popostrčit.
Paralelně ale Brusel řeší i stabilitu dodávek – například tlačí na dřívější doplňování plynových zásob a koordinovanější postup, aby se předešlo panickým nákupům na trhu.
Zároveň je čím dál zřetelnější, že „měkký“ scénář nemusí stačit. Energetický komisař Dan Jørgensen otevřeně připouští, že Evropa se musí připravit na dlouhodobé dopady a nevylučuje ani krizové zásahy – od využití strategických rezerv až po cenové stropy.
Do toho vstupuje politická rovina. Pět velkých ekonomik EU tlačí na zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků energetických firem, tzv. windfall tax. Argument je známý z roku 2022: pokud krize generuje extrémní zisky, část z nich by měla pomoci financovat úlevy pro domácnosti a firmy.
Jenže situace je tentokrát složitější. Část průmyslu i investorů varuje, že další zásahy do ziskovosti mohou podkopat investice právě v momentě, kdy Evropa potřebuje urychlit výstavbu nových zdrojů a infrastruktury. Zkušenosti z windfall tax z roku 2022 jsou navíc rozporuplné. Příkladem je i provedení v Česku, které nakonec kýžené výsledky nepřineslo.
Co nás čeká tento měsíc?
Komisař na koberečku. Europoslanci z hospodářského a měnového výboru 9. dubna „grilují“ eurokomisaře pro ekonomiku Valdise Dombrovskise, hlavním tématem budou ceny paliv.
Ekologický dluh. Česko v sobotu 11. dubna dosáhne Dne ekologického dluhu, upozorňuje organizace Greenpeace. To znamená, že od tohoto data země spotřebovává v přepočtu na počet obyvatel více přírodních zdrojů, než kolik je planeta schopna za celý rok obnovit.
Konzultace k revizi taxonomie. Komise sbírá zpětnou vazbu k úpravám kritérií taxonomie, tedy klasifikace udržitelných investic. Otevřena je do 14. dubna.
Úprava ETS 2. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu bude 15. dubna hlasovat o zprávě k úpravám ETS 2, tedy emisních povolenek pro budovy a dopravu. Následovat bude hlasování na plénu 27. dubna. Zprávu připravila česká europoslankyně Danuše Nerudová.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.