Evropská komise se pokusila uklidnit trh s emisními povolenkami, ceny vzápětí vyskočily vzhůru. Mezitím válka na Blízkém východě tlačí Evropu k mimořádným energetickým opatřením.
Energetická krize způsobená konfliktem na Blízkém východě nebude krátkodobá, uvedla dnes mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen.
Unijní ministři zodpovědní za energetiku dnes v Bruselu dosáhli dohody o prodloužení tří opatření, která byla loni přijata v reakci na válečnou agresi Ruska proti Ukrajině. Jejich cílem je zmírnit dopady energetické krize, tedy zejména snížit vysoké ceny energie a zvýšit bezpečnost dodávek plynu.
Evropská obranná agentura (EDA) by se měla v současné situaci transformovat, ale bude potřebovat více financí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz její šéf Jiří Šedivý. Příští Evropská komise by podle něj měla mít komisaře pro obranu.
Covid-19, válka na Ukrajině, energetická krize, inflace. Evropská unie v posledních letech zápolí s událostmi, které se negativně propisují do evropské ekonomiky. Vezme si EU další společnou půjčku? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
„Lepit se k uměleckým dílům nebo je polévat polévkou je strašně špatný nápad. Chápu, že se ti lidé snaží na sebe upozornit, ale strhávají tím pozornost k tomu, jestli je nebo není správné polévat obrazy. O tom ta debata ale není,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa.
Evropská komise v úterý schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Jak hodnotí europoslankyně Martina Dlabajová za opoziční hnutí ANO české předsednictví? Co Česku přinese digitální dekáda? A kdy začne EU víc myslet na malé a střední podniky? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.
Vláda v říjnu schválila plán zemědělských dotací. Právě jím podle zemědělce Daniela Pitka končí hegemonie velkých podniků a rodinné farmy i malé a střední podniky se dočkaly větší pomoci.
Evropská komise plánuje rozšířit dočasná pravidla státní pomoci firmám zasaženým ekonomickou krizí i na podniky ohrožené vysokými cenami energií. Podle pracovního návrhu by mohly těžce zasažené firmy získat od státu pomoc až do výše 100 až 150 milionů eur.
Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu k debatě o tom, jak dále omezit dopad vysokých cen energií na obyvatele a firmy v Unii.
Česku v novém energetickém balíku Evropské komise (EK) chybí explicitní návrh na zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Evropská komise (EK) navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu.
Vzhledem k prudce rostoucím cenám energií vyzvali někteří němečtí europoslanci, aby také Evropský parlament přijal úsporná opatření a v zimních měsících zrušil plenární zasedání ve francouzském Štrasburku.
Komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky díky rekordnímu růstu cen. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese zemím EU 140 miliard eur.
Jak hodlá EU řešit energetickou krizi? Jaké plány má Česko? A jaký vývoj můžeme čekat ve válce na Ukrajině? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s náměstkem ministra pro evropské záležitosti a šerpou premiéra Tomášem Pojarem.
Mimořádná Rada EU pro energetiku svolaná pod taktovkou českého předsednictví přinesla jasný závěr. Státy chtějí společně řešit vysoké ceny energií, zastropovat ceny plynu a přesměrovat nečekané zisky energetických firem k domácnostem. Na konkrétní návrhy si ale Evropa musí ještě počkat.
