Zákon o digitálních službách, který má v Česku uvést do praxe evropský akt o digitálních službách (DSA), budí na politické scéně vášně. Česko se ocitlo mezi tlakem lobbistů a politiků, kteří zákon nazývají cenzurou, a mezi Evropskou komisí, která kvůli chybějícímu českému zákonu podala na stát žalobu. Expertka ale upozorňuje, že DSA cenzuru nezavádí, naopak posiluje práva uživatelů sociálních sítí.
Většina Čechů a Češek souhlasí s tím, že by stát měl aktivně zasahovat proti šíření nepravdivých a manipulativních informací. Vyplývá to z loňského průzkumu Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO (Central European Digital Media Observatory). Celkově se pro státní zásahy vyjádřilo 65 % dotázaných lidí.
Evropské nařízení DSA, které vyžaduje po sociálních sítích transparentnost a omezení rizik – například v oblasti šíření dezinformací – se však těší menší podpoře veřejnosti. Část expertů na digitální prostředí ho označuje za „bič na technologické giganty“, jako nástroj pro boj s dezinformacemi ho ale vnímá pouze 40 % českých respondentů.
Česko vs. Komise
Nařízení DSA vešlo v platnost v listopadu 2022, přičemž v únoru 2024 nabylo účinnosti. Česko se ale zatím nové legislativě nepřizpůsobilo.
Loňský rok se o aplikaci DSA vedly debaty mezi tehdejší opozicí a vládní koalicí, což vyústilo v politický spor v Poslanecké sněmovně. Vládě Petra Fialy (ODS) se přitom nepodařilo prosadit začlenění evropského nařízení do českého právního řádu. Agendu tak převzala vláda Andreje Babiše (ANO), jenže mezitím výrazně vzrostla naléhavost jejího řešení.
Evropská komise totiž začátkem letošního března podala žalobu na Česko pro nesplnění povinnosti, a to kvůli chybějícímu provedení evropského nařízení DSA do praxe.
Možná i proto vládní koalice přidala na obrátkách a protlačila díky své sněmovní většině českou podobu DSA přes první čtení, což se stalo 10. března.
Inspirace Trumpem
V politických kuloárech to nicméně vře. Babišovi koaliční partneři chtějí bojovat proti některým částem nařízení. Upozornil na to Respekt.
Konkrétně se jedná o politiky z řad Motoristů a SPD. Po úspěšném prvním čtení totiž vznikla pracovní skupina složená z koaličních poslanců, na kterou si přizvali lobbisty z neziskové organizace Spolek pro obranu svobody projevu (SOSP). Ten přitom není zapsán v registru lobbistů, není proto možné transparentně kontrolovat jeho vliv na poslance.
Skupina prý chce zabránit „cenzuře“ a „mazání nepohodlných názorů“ a ochránit svobodu slova.
Redakce se proto spojila s expertkou z organizace Lobbio Patrícií Petrekovou, která se věnuje digitálním službám a jejich zabezpečení, aby zjistila, jestli jsou argumenty koaličních politiků založeny na pravdě.
„Bohužel, je to velmi překroucené a vůbec to není pravda. Paradoxně ten sporný institut o důvěryhodných oznamovatelích posiluje svobodu slova,“ říká expertka nevládní organizace Lobbio.
Naráží tím na jeden z požadavků, které evropské nařízení obsahuje. DSA ukládá každému členskému státu zřídit tzv. koordinátora digitálních služeb – státní orgán, který dohlíží na dodržování nařízení a komunikuje s velkými sociálními sítěmi. Platformy pak mají povinnost reagovat na podněty od certifikovaných oznamovatelů přednostně a rychleji, než jak dosud reagují na běžná hlášení od uživatelů.
„Tento institut posiluje pozici běžného občana, který skrze oznamovatele může v případě třeba vymazaného příspěvku kontaktovat Facebook nebo Instagram a doložit, že tím žádné zákony neporušil,“ upřesnila Petreková.
„Argumenty jsou převzaté, inspirovali se u amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA (Make America Great Again). Na tom se zejména podílí právě SOSP, která DSA dělá velkou antikampaň. Členkou tohoto spolku je i poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé) anebo poradkyně premiéra pro svobodu slova Natalia Vachatová,“ upozorňuje Petreková.
Neregistrovaní lobbisté
Zmíněný Spolek pro obranu svobody získal s novou vládou mnohem zásadnější pozici, než tomu bylo dřív. Vznikl ještě za pandemie covidu na popud velkých podnikatelů, jako třeba majitele pivovaru Bernard Stanislava Bernarda nebo zakladatele herního studia Warhorse Studios Daniela Vávry. Chtěli prý chránit společnost před úpadkem veřejné diskuse a svobody myšlení.
V současnosti ale členové mají přímý vliv na legislativní a exekutivní prostředí. Kromě výše zmíněných jmen se aktivně podílejí i na tvorbě legislativních rámců, čímž se chlubí i na svých sociálních sítích.
Spolek třeba avizoval předání seznamu „nevládních organizací, které se v posledních 10 letech zapojily do aktivit na hraně zákona omezujících svobodu projevu v ČR“. Ten pak vláda Andreje Babiše měla zapracovat do připravovaného zákona o financování takzvaných „politických neziskovek“.
Jak upozornila média, uniklá verze návrhu zákona připomíná zákon platný v Rusku, který Putinova garnitura využívá k persekuci opozičních a nezávislých institucí.
Na svých stránkách dále popisují své pokusy o ovlivňování politiků. Ve vyjádřeních ale odmítají, že jsou lobbistickou skupinou.
Úřady chtějí DSA v Česku aplikovat správně
Petreková má přesto naději, že zákon o digitálních službách bude schválen Poslaneckou sněmovnou v korektní podobě a probíhající proces infringementu v Evropské unii bude zastaven.
„Teď nás čeká druhé čtení, připravují se pozměňovací návrhy a spolupracují na nich i lidé z ministerstva průmyslu a obchodu nebo Českého telekomunikačního úřadu. A ti mají zájem na tom, aby výsledná podoba českého zákona odpovídala evropskému nařízení,“ uzavírá.
Tento článek byl publikován v rámci projektu Eastern Flank EU Reporting (EFER), na kterém spolupracují redakce Delfi (Litva), Delfi (Lotyšsko), Espress (Rumunsko), EUBrief (Slovensko), Faktabaari (Finsko), Focus Europe Poland (Polsko), Napunk (Slovensko), Pro News Bulgaria (Bulharsko) a Update EU (Česko). Projektový obsah naleznete také na webu EastFlank.eu. Více informací najdete zde.
