Evropská komise srazila dovozní cla na hnojiva, aby ulevila zemědělcům před jarní sezónou a zároveň spustila provizorní aplikaci obchodní dohody s Mercosurem, na které se pracovalo čtvrt století. Více se dozvíte v březnovém vydání newsletteru Agri update.
Toto je webová verze newsletteru Agri update. K odběru se můžete přihlásit zde.
Komise srazí dovozní cla na hnojiva
Evropská komise splnila jeden ze svých lednových slibů. Na ministerském setkání 7. ledna se zavázala jednat rychle v otázce vysokých nákladů na hnojiva, a tentokrát skutečně jednala. Navrhuje na jeden rok pozastavit cla na dovoz klíčových dusíkatých hnojiv a vstupních surovin, zejména amoniaku a močoviny.
Opatření se bude vztahovat na všechny země světa s výjimkou Ruska a Běloruska. Fungovat bude na principu množstevního stropu: do stanoveného objemu dovozu budou hnojiva a jejich vstupní suroviny osvobozeny od cla úplně. Jakmile se tento strop naplní, standardní cla se vrátí. Komise tak chrání evropský trh před nekontrolovanou záplavou levných dovozů.
Komise odhaduje, že opatření ušetří zemědělcům a průmyslu zpracovávajícímu hnojiva přibližně 60 milionů eur na dovozních clech. Nejde o astronomickou částku v měřítku celé EU, ale pro sektor, který se v posledních letech potýká s extrémní cenovou nestabilitou – od energetické krize přes výpadky dodavatelských řetězců až po důsledky války na Ukrajině – jde o vítanou úlevu.
Za číselnou optikou se skrývá i geopolitická logika. EU je stále do značné míry závislá na dodávkách hnojiv a jejich vstupů z Ruska a Běloruska. Tato iniciativa má aktivně podpořit diverzifikaci dodavatelů a otevřít prostor pro alternativní zdroje tam, kde evropská výroba nestačí pokrýt poptávku zemědělského sektoru.
Otázka dovozu hnojiv má ale ještě jednu zajímavou dimenzi. Bude se na něj vztahovat tzv. uhlíkové clo, tedy mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Komise v prosinci 2025 navrhla pro hnojiva výjimku – místo standardní přirážky 10–30 % se pro tuto komoditu navrhuje přirážka pouhého 1 %.
Kolem dat ale zuří spor. Copa-Cogeca, největší evropská zemědělská lobby, upozorňuje na dramatický propad importů hnojiv. V lednu 2026 EU dovezla jen 180 tisíc tun dusíkatých hnojiv, oproti 1,18 milionu tun ve stejném měsíci rok předtím, což značí pokles přes 80 %. Ceny hnojiv byly v lednu o 25 % výše než průměr roku 2024 a jejich zásoby pokrývají jen 45–50 % potřeb pro letošní sklizeň. Copa-Cogeca proto volá po okamžitém plném pozastavení CBAM pro hnojiva.
Jenže průmyslová asociace Fertilizers Europe tato čísla zpochybňuje. Podle ní jsou lednová data zákonitě nízká, protože dovozci v závěru roku 2025 nakoupili preventivně obrovské zásoby ještě před spuštěním CBAM. Samotný prosinec 2025 byl historicky rekordním měsícem, kdy do EU přiteklo 2,37 milionu tun dusíkatých hnojiv, tedy zhruba 28 % roční spotřeby. Fertilizers Europe také namítá, že skutečný cenový dopad CBAM je řádově nižší, než tvrdí zemědělské organizace.
Komise tak jako vždy balancuje mezi několika tábory s protichůdnými názory.
Podcast: Ekofarmy v ČR přibývají, v současném tempu ale unijního cíle 25 % nedosáhneme
Jak je na tom Česko v ekologickém zemědělství? Jakým výzvám ekologičtí farmáři čelí? A co jim přinese nová zemědělská politika? V novém díle podcastu Update EU odpovídá Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Rada EU se věnovala národním doporučením pro SZP. Ministři zemědělství 23. února diskutovali o národních doporučeních Evropské komise k SZP po roce 2027 a hodnotící zprávě ke směrnici o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci.
Rada EU schválila modernizaci pravidel pro vinařský sektor. Nové nařízení má lépe vyvažovat nabídku a poptávku, posílit adaptaci na klimatické změny a zlepšit konkurenceschopnost evropského vinařství.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán řešil v Bruselu SZP i klecové chovy. Ministr Šebestyán na Radě pro zemědělství 23. února otevřel tři klíčová témata: urychlení přípravy nové SZP a riziko zpoždění implementace, dostupnost pesticidů pro zemědělce a zákaz klecových chovů nosnic. Komisař Várhelyi mu přitom přislíbil návrh celoevropského řešení do konce roku 2026.
Protesty farmářů v Bruselu zafungovaly, říká ministr. Zemědělské protesty pomohly vrátit klíčová témata zpět na jednací stůl v Bruselu, řekl v rozhovoru ministr zemědělství. I přes tento tlak ale českému i evropskému zemědělství hrozí výrazné škrty v rozpočtu, které by podle propočtů mohly dosáhnout až poloviny současné podpory.
Agrární komory zemí V4, Litvy a Lotyšska odmítly návrh budoucí SZP. Zemědělské organizace požadují rozpočet na období 2028–2034 alespoň ve výši 500 miliard eur. Ve společném komuniké z 13. února varují, že v opačném případě nelze vyloučit pokračování protestních akcí.
Rok 2026 bude rozhodující pro podobu SZP po roce 2027. Server ARC2020 v analýze z 16. února shrnuje, že únor přinesl první skutečnou politickou debatu o víceletém finančním rámci 2028–2034 a prozatím není nikdo spokojený s návrhem na stole.
Evropský účetní dvůr 9. února varoval před návrhem nové SZP. Finanční „hlídací pes“ EU označil návrh nové SZP za „nepřipravený ke sklizni“ – hrozí nejasnosti ohledně rozpočtu, zpoždění výplat a oslabení společného charakteru politiky. Zemědělci by nevěděli, kolik financí mohou očekávat, dokud všechny státy nepřijmou své národní plány.
Definice aktivního zemědělce nesmí být v Česku přísnější než v EU, říká ASZ. Ministerstvo zemědělství oslovilo zemědělské organizace k vyjádření stanoviska k definici aktivního zemědělce pro nové programové období SZP. Asociace soukromého zemědělství ČR 11. února zveřejnila své stanovisko, v němž požaduje, aby ČR striktně dodržela evropskou definici a nepřidávala žádné další podmínky nad rámec EU.
Komise schválila nová pravidla pro hnojiva. Novela směrnice o dusičnanech umožní zemědělcům nahradit chemická hnojiva produkty vyrobenými z přepracovaného živočišného hnoje.
Evropský parlament schválil nová pravidla proti nekalým obchodním praktikám vůči zemědělcům. Hlasování proběhlo poměrem 555:0. Nová pravidla umožní členským státům zasahovat i bez stížnosti od producenta, chrání zemědělce i před odběrateli mimo EU a zavádí sdílení informací mezi národními orgány přes systém vnitřního trhu.
Europoslanci schválili ochranný mechanismus pro dovozy z Mercosuru. V případě, že dovozní příliv způsobí vážnou újmu evropským zemědělcům, EU bude moci dočasně pozastavit tarifní zvýhodnění pro dané produkty.Evropská zemědělská politika se může proměnit v dotační závody členských zemí. Varování zaznělo na únorové konferenci České priority v evropské politice.
Mercosur je zpět
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila koncem února zásadní krok. Dohoda o volném obchodu mezi EU a jihoamerickým blokem Mercosur bude provizorně uplatňována ještě před dokončením plné ratifikace členskými státy a Evropským parlamentem.
S informací přišla šéfka Komise pár týdnů poté, co europoslanci dohodu napadli u Soudního dvora EU. Plná ratifikace europarlamentem tak musí počkat na rozhodnutí soudu.
Spouštěcím momentem bylo, že Argentina a Uruguay jako první ze zemí Mercosuru dokončily ratifikaci a formálně požádaly Brusel o zahájení aplikace.
Von der Leyen připomněla, že členské státy jí k provizornímu spuštění daly mandát již v lednu a že ona sama dávala najevo připravenost jednat, jakmile k tomu dojde. „Řekla jsem dříve: když oni budou připraveni, my budeme připraveni,“ citovala vlastní slova a dodala, že v posledních týdnech o tom intenzivně jednala s členskými státy i europoslanci.
„Provizorní uplatňování je ze své podstaty – provizorní. Je to přímo v názvu,“ zdůraznila von der Leyen. Podle unijních smluv může být dohoda plně uzavřena jedině se souhlasem Evropského parlamentu, a Komise proto slíbila úzkou spolupráci se všemi institucemi na hladkém průběhu procesu.
Jde o největší obchodní dohodu, jakou EU kdy uzavřela. Trh 720 milionů spotřebitelů, obchodní toky v řádu 40–45 miliard eur ročně. Dohoda postupně odstraní téměř veškerá cla na obou stranách – evropská auta, oblečení a víno získají výrazně lepší přístup na jihoamerické trhy, kde dnes čelí vysokým celním sazbám. Největší třecí plochou zůstává zemědělství. Dohoda otevírá evropský trh jihoamerickému hovězímu v objemu 99 tisíc tun ročně. Evropští zemědělci se obávají konkurence z regionu, kde platí nižší standardy v oblasti pesticidů i welfare zvířat, tedy podmínek, které by v EU neprošly.
Co nás čeká tento měsíc?
Hodnocení společné zemědělské politiky. Po celý březen je otevřená veřejná konzultace, v níž Evropská komise sbírá zpětnou vazbu k aktuální společné zemědělské politice.
Trialog o názvech rostlinných potravin. Dne 5. března se uskuteční další jednání evropských institucí v rámci trialogu ohledně názvů pro rostlinné potraviny. Řešit se bude i označování veganských pokrmů slovy „burger“ či „párek“.
Europoslanci ze zemědělského výboru hlasují o pozici k rozpočtu. Zemědělský výbor Evropského parlamentu 5. března hlasuje o svých pozměňovacích návrzích ke zprávě o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034.
Výbor EP pro zemědělství bude jednat také ve dnech 18. a 19. března.
Ministři zemědělství se opět setkají 30. března. Diskutovat budou opět o společné zemědělské politice, navážou na diskusi z února.
