S blížícím se datem předčasných voleb do tureckého parlamentu roste aktivita všech zúčastněných stran. Včerejší začátek volební kampaně je jen symbolickým posvěcením stavu, který trvá od neúspěšného pokusu vládní Strany spravedlnosti a pokroku (AKP) zvolit prezidenta ze svých řad z konce dubna.
Výsledkem zablokování volby ústavním soudem a řady masových protestů bylo posunutí termínu voleb z počátku listopadu na 22. červenec. Od té doby je Turecko v permanentní volební kampani, s přesluhující hlavou stát a v očekávání výsledku pravděpodobně nejdůležitějších voleb za posledních pětadvacet let. Jaká je situace v politických stranách?
Kdo se dostane do parlamentu?
V Turecku je důležitost této zásadní otázky znásobena vysokou desetiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu. Ve volbách v roce 2002 se tak dostaly do jednokomorového parlamentu řádnou cestou jen dvě politické strany – vládní AKP a Lidová republikánská strana (CHP) – a několik „nezávislých“ poslanců. Podpora přes třicet procent znamenala pro AKP téměř dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Později se z „odpadlíků“ z dvou hlavních stran a „nezávislých“ vytvořily další uskupení, ale to nijak pozici AKP neoslabilo.
Proto je pro výsledek voleb klíčové, zda-li hranici překonají dvě nebo tři strany, přičemž podle výzkumů volebních preferencí je objevení se čtvrté strany v parlamentu spíše nepravděpodobné.
Toto je pouze část analýzy, celý text si můžete přečíst zde.