Ve čtvrtek 6. října se na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně odehrála konference s názvem „Digitální revoluce a demokracie“, kterou pořádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity spolu s Nadací Konrada Adenauera.
Jak již název částečně napovídá, zabývala se vlivem technologií na fungování státu a společnosti. „Sociální sítě lidi zbavují zábran“ konstatoval hned na úvod Tobias Wangermann, který se v nadaci Konrada Adenauera zabývá tématem digitalizace, a otevřel konferenci z pozice keynote speakra. V podobném duchu pak pokračoval, když řekl, že uživatelé se v kyberprostoru často vyjadřují tak, jak by se v realitě nevyjadřovali a říkají v diskusích věci, které by živému člověku do očí pravděpodobně neřekli. Spolu s dalším vystupujícím Frankem Niebuhrem z německé CDU, který svůj příspěvek přednesl, příznačně, prostřednictvím konferenčního videohovoru, se v zásadě shodili na tom, že proti osočování, urážkám, výhrůžkám a podobným jevům obecně nazývaným „hatespeech“ je třeba aktivně vystupovat nejen v jednotlivých případech, ale i systémově v rámci daných sítí.
V prvním panelu pak Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií MU popsal zrádnost hodnocení volebních kampaní dle ohlasu na sociálních sítích. Zmínil kampaň Baracka Obamy z roku 2008, který jako první prezidentský kandidát masivně těžil z potenciálu sociálních sítí nejen v kampani samotné, ale také v získávání prostředků na ni. Na Miloše Gregora pak navázal analytik Michael Skřivan se svým pohledem na nízkou volební účast mladých voličů a Petr Kolman z Právnické fakulty MU s otázkami, se kterými se v souvislosti s novými technologiemi a otevřeným přístupem k informacím musí vyrovnat správní právo.
Ve druhém panelu se řešily především bezpečnostní otázky. „Dobrý kybernetický útok se pozná tak, že nejde vystopovat jeho původce“ odpověděl s lehkým úsměvem na jednu z otázek Jakub Fučík, odborník na kyberterorismus z Univerzity obrany, a podtrhl tak vážnost hrozeb, kterým čelí nejen instituce střežící citlivá data. Tomáš Rezek z Asociace pro mezinárodní otázky a Jiří Skuhrovec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zdůraznili, že ačkoli technologie umožnily bezprecedentní rozvoj společnosti, mohou pro ni představovat také hrozbu. Petra Vejvodová z Fakulty sociálních studií MU pak představila svůj výzkum na téma šíření propagandy na internetu, kde mimo jiné rozebrala celou škálu manipulativních technik, které využívají propagandistické weby.
V závěrečné diskusi pak vystoupili žurnalisté a zástupci internetových projektů, kteří reprezentovali jednu z největších výhod, kterou nové technologie přinesly: aktivizaci občanské společnosti. Jedním z takových aktivizačních projektů je factcheckový web Demagog.cz, který ověřuje faktickou pravdivost výroků politiků a který zde zastupoval jeho projektový manažer Zdeněk Jirsa.