Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.
Protiruské sankce nejsou žádnou novinkou. Evropská unie je na zemi prezidenta Vladimira Putina uvalila už po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a následné ruské podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Tyto sankce dosud zahrnovaly například zákaz cestování a zmrazení majetku vybraným osobám, různé typy ekonomických sankcí včetně embarga na vývoz zbraní nebo různých technologií, například v energetice. Zároveň se omezil přístup některých ruských bank a společností na kapitálové trhy EU. A tak by se dalo pokračovat.
V roce 2015 Evropská rada spojila trvání ekonomických sankcí s plněním tzv. Minských dohod.
Nedostatek pokroku znamenal, že se sankce v pravidelných intervalech obnovovaly. Naposledy před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu se tak stalo 13. ledna 2022.
Sankce předcházející dnešní válce měly celou řadu kritiků, kteří upozorňovali na to, že jsou neúčinné a Rusko se na ně vždy dokázalo adaptovat. S válkou na Ukrajině přichází podstatná změna.
Poznámka redakce: Ne všechny zmíněné sankce a opatření spadají přímo pod jednotlivé balíky, pro komplexnější přehled je zde však uvádíme také. Přehled vznikl s pomocí informačního servisu ČTK.