Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Web Update EU přináší přehled dosavadních postihů.
Protiruské sankce nejsou žádnou novinkou. Evropská unie je na zemi prezidenta Vladimira Putina uvalila už po anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 a následné ruské podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
Tyto sankce dosud zahrnovaly například zákaz cestování a zmrazení majetku vybraným osobám, různé typy ekonomických sankcí včetně embarga na vývoz zbraní nebo různých technologií, například v energetice. Zároveň se omezil přístup některých ruských bank a společností na kapitálové trhy EU. A tak by se dalo pokračovat.
V roce 2015 Evropská rada spojila trvání ekonomických sankcí s plněním tzv. Minských dohod.
Nedostatek pokroku znamenal, že se sankce v pravidelných intervalech obnovovaly. Naposledy před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu se tak stalo 13. ledna 2022.
Sankce předcházející dnešní válce měly celou řadu kritiků, kteří upozorňovali na to, že jsou neúčinné a Rusko se na ně vždy dokázalo adaptovat. S válkou na Ukrajině přichází podstatná změna.
Poznámka redakce: Ne všechny zmíněné sankce a opatření spadají přímo pod jednotlivé balíky, pro komplexnější přehled je zde však uvádíme také. Přehled vznikl s pomocí informačního servisu ČTK.
Znamení, že Rusko chystá válku
Ruská vojska se začala shromažďovat na hranicích Ukrajiny už v dubnu 2021. Na konci loňského roku pak ruský prezident Putin ve své tradiční vánoční promluvě 23. prosince zmínil napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, a zároveň si připravoval půdu pro invazi tvrzením, že Ukrajina chystá vojenskou akci na Donbase, tedy v regionu kontrolovaném proruskými separatisty.
V únoru 2022 se situace na ukrajinsko-ruských hranicích začala stupňovat. Na téměř 200 tisíc ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou reagovala Evropská unie hrozbou nového balíku tvrdých sankcí. Uvalit je „preventivně“ však nechtěla a pouze je připravila, protože některé členské státy byly proti.
Zároveň zatím nebylo jasné, co bude onen „spouštěcí moment“, který by Unii donutit sankce jednomyslně uvalit. „Mluvíme o tom, že to musí být jeden z těch nejčernějších scénářů, jasný akt agrese, ale je to otázka politické vůle členských států,“ řekl tehdy český ministr zahraničí Jan Lipavský.
V době preventivních příprav prvního balíku se Německo po tlaku řady zemí včetně USA rozhodlo zastavit certifikační proces kritizovaného plynovodu Nord Stream 2, kterého se dlouho nechtělo vzdát a který měl do země dopravit větší objem ruského plynu. I když se pro Německo jednalo o nepříjemný krok, energetickou bezpečnost Berlína či dalších evropských zemí neohrozil. Diskuse o zastavení veškerých ruských dodávek plynu či dalších surovin přišla na řadu až později.
Ruské tanky na Donbase
V noci z 21. na 22. února pronesl Vladimir Putin projev, ve kterém uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. V návaznosti na to překročila hranice těchto samozvaných republik – Doněcké a Luhanské – ruská vojenská technika.
EU na tento krok reagovala prvním balíkem sankcí. 23. února ho schválili ministři zahraničí členských zemí v Radě EU, kteří mají tento úkol v popisu práce.
Dohodnutý balíček zahrnoval cílené sankce vůči necelým čtyřem stovkám osob, většinou členům ruské Státní dumy, omezení hospodářských vztahů s částmi Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády, a omezení přístupu Ruska ke kapitálovým a finančním trhům a službám v EU. Vzhledem k pozdějšímu vývoji se jednalo o „slabší rozjezd“.
Trest za invazi
Rusko na nic nečekalo a dva dny po vstupu na Donbas pokračovalo plnou invazí na Ukrajinu, Kremlem označovanou jako „speciální vojenská operace“ s cílem „demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu“.
Reagovat rychle musela také EU. Prezidenti a premiéři se v noci z 24. na 25. února na mimořádném zasedání Evropské rady shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi. Postihy omezily ruský přístup ke kapitálu, mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu. „V Evropě dnes vypukla válka a my jsme svědky jejích ničivých dopadů. Jediným viníkem je Rusko, které za své jednání tvrdě zaplatí,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.
Ukrajina označila sankce za slabé. „Přesvědčily sankce Rusko? Na našem nebi slyšíme, na naší zemi vidíme, že jsou nedostatečné,“ prohlásil v reakci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Putin a Lavrov na seznamu
Druhý balík sankcí v ten samý den formálně potvrdili ministři zahraničí. Na seznamu se nakonec objevili i prezident Ruské federace Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov, kterým EU zmrazila majetek v Evropě.
Tento typ postihů měl i značný symbolický význam. Podle české eurokomisařky Věry Jourové měl být Putin kvůli svému agresivnímu postupu vůči Ukrajině už na seznamu prvního balíku sankcí. Fakt, že tam chyběl, byl podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu.
Do třetice všeho bolavého
Neustále postupující ruské jednotky směrem do ukrajinského vnitrozemí donutily evropské lídry na přelomu února a března ještě více přitvrdit. V posledních únorových dnech lídři domluvili a ministři schválili třetí balík sankcí. Ty zahrnují mimo jiné zákaz transakcí s ruskou centrální bankou, zákaz přeletů evropského vzdušného prostoru a přístupu na letiště v EU pro ruské dopravce nebo uvalení nových cílených postihů vůči dalším lidem.
Unie také přistoupila k těžkému kalibru sankcí v podobě odpojení ruských bank od globálního platebního systému SWIFT. O tomto kroku se spekulovalo již od shromažďování ruských vojsk u ukrajinských hranic během loňského listopadu. Washington i Brusel ho však až do samého začátku invaze veřejně označovali za krajní možnost.
Po ruském vpádu na Ukrajinu se tato spojenecká pozice zásadně změnila. Američané i naprostá většina lídrů sedmadvacítky začali po variantě SWIFT hlasitě volat. Mezi zpočátku váhavé, a tudíž i blokující státy, patřilo kromě Itálie a Rakouska zejména vlivné Německo. Na něj vytvořili zbytek Unie i představitelé Kyjeva silný politický tlak. Například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba Němce varoval, že pokud na odstřižení od SWIFTu nekývnou, budou „mít na rukou krev“.
Zbraň jménem SWIFT má háček
Kancléř Olaf Scholz nakonec po dvou dnech invaze spojencům vyhověl. Bylo to však s podmínkou. Odpojení se zatím netýká bank, skrz které probíhají platby za ruský plyn a ropu. Jejich „vypnutí“ by totiž znamenalo úplné zastavení dodávek fosilních paliv z Ruska, protože by platby jednoduše nemohly probíhat. A na to zatím Unie není podle svých lídrů připravená. Například nizozemský premiér Mark Rutte v tomto smyslu uvedl, že „nemůžeme jen tak přes noc dodávky vypnout, jsme na ruském plynu a ropě stále hodně závislí“.
Unie tak od SWIFTu odstřihla zatím sedm bank spjatých s ruským režimem. Některé z nich byly pod sankcemi již od roku 2014. Odpojeny byly mimo jiné i druhá největší ruská banka VTB, Novikombank či Rossiya Bank. Ta největší, Sberbank, zatím zůstává právě kvůli nezbytným platbám plynu na SWIFTu napojena. Kvůli masivnímu odlivu zákazníků se však k 2. březnu rozhodla z evropských zemí odejít.
Kromě zacílení na přístup k platebnímu systému se lídři EU shodli také na zákazu účasti v projektech od Ruského fondu přímých investic (RFID), který podporuje investice v ruských rozvíjejících se odvětích. Do Ruska navíc nesmí od začátku března putovat žádné eurobankovky.
Pryč se Sputnikem a RT
Unie však nezůstala pouze u ekonomických kroků. Na mušku si vzala také ruskou propagandu šířící se pomocí státních médií a na začátku března zakázala stanici Russia Today (RT) a zpravodajský server Sputnik. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen už Evropa nemohla dále „snášet toxické lži obhajující Putinovu invazi a rozdělující společnost“. Bezprecedentní kroky Bruselu následovaly okamžitě platformy Google, YouTube, Facebook a Twitter, které oba prokremelské kanály odstřihly.
Ne všichni v unijních institucích rozhodnutí o zákazu kvitovali kladně. „Není to úplně šťastný krok, hlavně kvůli precedentu, který to vytváří. Co se týče svobody, je to hodnota nadevše. A my bychom na tyto hodnoty neměli zapomínat,“ uvedla například europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti, Zelení/ESA).
Dávkovací strategie
Oficiální sankční strategie EU od samého začátku invaze vypadá tak, že sankce Brusel „dávkuje“ postupně podle toho, jak se odvíjí situace na Ukrajině. Ta se však během první poloviny března pouze zhoršila a Kreml signalizoval, že je odhodlaný v invazi pokračovat. Rusové zahájili útoky na civilní objekty, navíc začali obléhat a bombardovat větší města, kromě Kyjeva například Charkov či Mariupol.
Čtvrtá a zatím poslední „dávka“ sankcí proto na sebe nenechala dlouho čekat. Unie se zaměřila zejména na energetický sektor v Rusku. Evropské firmy tak nemůžou investovat ani jinak spolupracovat na ruských energetických projektech, včetně dodávek vybavení a technologií ruským těžařským společnostem. K těmto zákazům navíc přibyla omezení týkající se exportu navigačních a radiokomunikačních systémů či obchodování s ocelí, železem a luxusním zbožím.
Jachty oligarchů
Právě posledně zmiňovaným odvětvím Brusel lépe zacílil na ruské elity. Oligarchové hrají v ruské nejvyšší politice důležitou roli a předpokládá se, že na jejich podpoře z velké části Putinův režim závisí. Některé členské státy, jako třeba Itálie či Španělsko, proto od invaze zabavují nemovitosti a superjachty ultra bohatých Rusů, včetně šéfa ocelářské společnosti Severstal a nejbohatšího Rusa Alexeje Mordašova.
Mezi sankciovanými je v současnosti téměř 900 osob, kromě vrcholných představitelů Kremlu v něm figurují také ruské obchodní špičky. Tito lidé nemohou do EU cestovat a jejich aktiva byla zmražena. Zda tyto kroky budou účinné, ale není dosud jasné. Jak upozorňuje řada expertů, ruští oligarchové si za dobu svého působení vybudovali mimo Rusko rozsáhlou síť fiktivních společností. Najít jejich majetek tak často není jednoduché.
Zatím jen uhlí. Až od srpna
Události z konce března, především tragický masakr v ukrajinském městě Buča nedaleko Kyjeva, donutily EU první dubnový týden přijmout další opatření. Podle unijních lídrů se totiž ruští vojáci dopustili „válečných zločinů“ a Rusko jimi překročilo „červenou linii“. „Je třeba v takto kritický moment tlak udržet,” uvedla v tomto kontextu předsedkyně EK Ursula von der Leyen.
Pátý balíček sankcí se týká především zákazu dovozu ruského uhlí. Podle odhadů si totiž Moskva přijde každoročně na více než čtyři miliardy eur z prodeje uhlí směrem do Unie.
Komise tento návrh představila již v lednu, tedy v době, kdy Rusové teprve shromažďovali vojáky u ukrajinských hranic. V té době bylo nejhlasitějším odpůrcem tohoto kroku Německo, které je na ruském uhlí závislé ze všech členských států nejvíce. EU samotná je něj odkázaná ze zhruba 45 procent.
Ruské uhlí však do Evropy nepřestane proudit hned a krok také nezasáhne všechny ruské dodávky. Podle podoby balíčku by zákaz měl začít platit čtyři měsíce po jeho schválení, tedy až v srpnu, a měl by se vztahovat pouze na nové kontrakty. V rámci těch stávajících tedy uhlí ještě do Evropy nějaký čas bude proudit.
Právě doba, za jak dlouho se Evropa definitivně odstřihne od ruského uhlí, byla nejspornějším bodem debaty mezi unijními lídry. Polsko, zastánce nejtvrdších kroků proti Kremlu, chtělo zákaz uplatnit co nejdříve. To se Varšavě nakonec zejména přes německou pozici prosadit nepovedlo.
Doprava, banky, ale i vodka a kaviár
Balíček však obsahuje i další opatření. Sankce nově cílí také na dopravce. Ruské lodě ani nákladní auta nebudou mít přístup na území členských států. Výjimky se budou týkat ropy, plynu, jídla a léků. Tímto krokem by se měla snížit schopnost ruského průmyslu obstarávat si klíčové produkty.
Rovněž se zpřísnily sankce i ve finančním sektoru. EU zakáže jakékoliv transakce se čtyřmi klíčovými ruskými bankami, včetně druhé největší VTB. Tyto banky tvoří dohromady zhruba pětinový podíl ruského bankovního trhu.
Sankce zasáhnou také export a import. EU zakáže do Ruska vyvážet pokročilé technologie v hodnotě zhruba 10 miliard euro, včetně čipů, techniky potřebné pro přepravu LNG či součástek pro kvantové počítače. Dovážet z Ruska naopak Brusel zakáže řadu surovin a luxusních potravin, od dřeva, chemikálií až po drahou vodku a kaviár.
Ruské firmy se navíc v rámci pátého balíčku nebudou moci v EU účastnit veřejných zakázek. A rozšířil se také seznam sankcionovaných osob. Mezi ty nově patří například dcery Vladimira Putina.
Konečně ropa. Avšak jen ta přes moře
Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se lídři unijních zemích na summitu Evropské rady na konci května shodli na šestém balíčku sankcí. Ten bude obsahovat především částečný zákaz dovozu ruské ropy. Embargo se však bude týkat jen ropy dovezené přes moře, ropa přepravená ropovody podle dojednaného kompromisu bude zatím směrem do Evropy nadále proudit.
„Embargo se týká více než dvou třetin dovozu ropy z Ruska, čímž odstřiháváme důležitý zdroj financování válečné mašinérie. Je to maximální tlak na Rusko, aby ukončilo válku,“ řekl předseda Rady Charles Michel.
Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové tento krok „zastaví zhruba 90 procent dovozu ruské ropy do EU do konce tohoto roku“.
Schválená podoba ropného embarga je nicméně značně „osekaná“ oproti návrhu EK ze začátku května. Ten původně počítal s kompletním zastavením dodávek ropy z Ruska do konce tohoto roku. Kvůli silnému odporu zejména Maďarska, které je na ruské ropě závislé zhruba z 65 procent, však vyjednávání kompromisu trvalo téměř celý květen.
Právě výjimka týkající se ropovodů byla jedna ze základních podmínek Budapešti. Země čerpá ropu skrze ropovod Družba Jih. Vyjednaný kompromis zatím délku výjimky z embarga na ropovody nespecifikuje. Podle finálního komuniké ze summitu lídrů by se však státy měly zbavit závislosti na ruské ropě „co nejdříve“.
Kromě této výjimky si maďarský premiér Viktor Orbán vyžádal od EK také záruky, že v případě nečekaného zastavení dodávek skrze ropovody bude moct Maďarsko obnovit i dodávky ropy přes moře.
Maďarsko však není jediná země, která bude z fungujících ropovodů dále čerpat ropu. Potrubí Družba Jih dodává ropu také na Slovensko a do Česka. Právě Praha si navíc vyjednala, že oproti ostatním zemím může ještě další rok a půl přeprodávat ropné produkty do dalších zemí.
Naopak Německo a Polsko, do kterých proudí ropa skrze ropovod Družba Sever, se zavázaly, že od této ropy do konce roku upustí.
Ropa představuje pro Putinův režim významný zdroj financí. A to dokonce větší než zemní plyn. Peníze z ropy tvoří zhruba 60 procent příjmů celkového ruského exportu, zatímco plyn 20 procent.
Opět SWIFT a ruská média
Kromě ropy cílí šestý balíček na banky a média. Evropský blok podle von der Leyenové odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy.
Zákaz vysílání v EU se pak dotkne tří ruských televizních stanic. Podle zdrojů EURACTIV.com se jedná o stanice Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24 a TV Centre International. Von der Leyenová je označila za „zdroje, které agresivně hlásají Putinovy lži a propagandu“.
„Nedovolíme jim vysílat v jakékoliv podobě v celé Unii. Ať už v televizní, internetové nebo mobilní podobě,“ dodala.
Nové kolo sankcí také dále rozšiřuje počet zasažených ruských představitelů. Jedná se o 58 osob a převážně jde o vojenské funkcionáře. Ti mají být podle šéfky EK potrestáni za za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol. Kromě nich figuruje na seznamu také rodina mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.
Plyn stále ve hvězdách
Na zákazu zemního plynu zatím v sedmadvacítce nepanuje shoda. Několik zemí včetně Německa nebo Maďarska s ohledem na vlastní energetickou závislost zákaz plynových dodávek stále odmítá. Budapešť a Berlín argumentují ekonomickým dopadem kroku, který by EU připravil zhruba o 40 procent dováženého plynu.
Dovoz plynu z Ruska již zastavily například pobaltské země. „Před lety udělala naše země kroky, které nám dnes bezbolestně dovolily zbavit se energetických vazeb s agresorem,“ komentoval na začátku dubna rozhodnutí litevský prezident Gitanas Nausėda.
Potřeba zalepit mezery
Nová sada sankcí, na které se státy shodly 21. července, má především zefektivnit dosavadní opatření a mimo jiné zamezit tomu, aby Rusko svalovalo vinu za nefungující distribuci potravin na unijní sankce.
EU zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank.
Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem. Mezi nově potrestanými figurují politici, oligarchové a jejich příbuzní či představitelé armády. Podle diplomatů se postihy budou vztahovat také například i na vůdčí členy motorkářského klubu Noční vlci, který má úzké vazby na prezidenta Putina.
Ropný strop a sporná ocel
Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu, která se na kontinent dostává lodní přepravou. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako jsou ocel či dřevo. Na sankční seznam přibydou více než tři desítky Rusů.
Vedle ropy byl hlavním sporným bodem nového balíku dovoz ocelových polotovarů z Ruska. Itálii, Belgii a ČR se nelíbila původně navržená podoba, která mohla podle těchto zemí vést k ohrožení pracovních míst v jejich ocelárnách. Státy se nakonec shodly na dvouletém přechodném období, kdy bude dovoz jednoho z ocelových produktů povolen.
Snaha dál zvyšovat tlak na Moskvu
Unijní země v prosinci nově rozhodly o omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by Rusko mohlo využít pro vojenské účely. Jde mimo jiné o vybavení pro noční vidění či navigační systémy.
Zákaz exportu se bude týkat například motorů využívaných v dronech, kterými Moskva útočí na ukrajinské civilní cíle a energetickou infrastrukturu. Vztahovat se bude i na vývoz do jiných zemí, které Rusku vojenské stroje dodávají, například do Íránu.
EU také v rámci devátého balíku sankcí zakázala investice do ruského důlního průmyslu, výjimku mají peníze směřující do těžby kriticky významných surovin.
Sankční seznam se rozšířil o 190 lidí a subjektů včetně členů vlády, soudců ústavního soudu či příbuzných oligarchů.
Evropská komise představila desátý balík sankcí 15. února, v souvislosti s cestou komisařů do Kyjeva a prvním tragickým výročím ruské invaze na Ukrajinu. Balík by měl omezit obchodní toky mezi EU a Ruskem v hodnotě více než 11 miliard eur, obsahuje například zákaz dovozu ruského kaučuku do zemí EU.
Desátý balíček cílí také na vývoz technického vybavení a náhradních dílů z EU směrem do Ruska. Jedná se o elektronické a další součástky, které mohou být využity v boji, jako jsou například termické kamery či části potřebné do motorů stíhacích letounů. S jejich vývozem do Ruska by měl být po schválení balíčku konec.
Balíček odřezává také další ruské banky od mezinárodního systému SWIFT, konkrétně se má jednat o Alfa-Bank, Rosbank Tinkoff. Dopadají také na další představitele ruské propagandy.
EU se dohodla i na dalším rozšíření sankčního seznamu o dalších 121 politicky či úředně aktivních osob a entit. Sankce dopadly také na tzv. Wagnerovu skupinu a osoby spojené s deportací ukrajinských dětí či na íránské poskytovatele dronů.
Desátý balík se dočkal souhlasu ze strany členských států přesně v den výročí začátku války, 24. února 2023. Oficiální schválení přišlo den později.
Evropská komise také chce, aby země EU lépe vymáhaly již platné sankce a sledovaly ruská aktiva na svém území. Unie chce totiž případný zabavený ruský majetek využít na rekonstrukci Ukrajiny. Konfiskace ruského majetku je ale právně obtížná a závisí na legislativě platné v jednotlivých státech.
Cílem jedenáctého balíku sankcí proti Rusku, který Rada EU přijala 23. června, je především znemožnit Moskvě obcházení dříve zavedených omezení. Jak informovala ČTK, unijní země budou nově moci zakázat přístup do svých přístavů lodím, které tajně převážejí ruskou ropu. V krajním případě hodlá EU také omezit vývoz vojensky využitelných technologií do zemí, které je budou poskytovat Rusku. Exportní restrikce mají zasáhnout i desítku firem ze zemí mimo Rusko včetně Číny či Íránu. EU rovněž rozšíří dříve zavedený zákaz vývozu automobilů, který se nově bude týkat všech vozů s objemem motoru přes 1,9 litru.
Diamantový úder
Ve dvanáctém balíku sankcí proti Rusku EU mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Unie zavádí přímý i nepřímý zákaz dovozu, nákupu či transferu diamantů z Ruska. Tento zákaz se vztahuje na diamanty pocházející z Ruska, vyvážené z Ruska, převážené přes Rusko a ruské diamanty zpracované ve třetích zemích. Zákaz se od 1. ledna příštího roku vztahuje na neprůmyslové přírodní i syntetické diamanty a rovněž na diamantové šperky. Od září pak začne platit i na ruské kameny zpracované v jiných zemích.
„S tímto dvanáctým balíčkem předkládáme robustní nový seznam ekonomických opatření i opatření týkajících se jednotlivců, která dále oslabí ruskou válečnou mašinerii,“ okomentoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
EU také rozšířila sankční seznam o 29 dalších subjektů, které podle unie přímo podporují ruskou válečnou mašinérii, většinou svým zapojením do výroby, vývoje nebo dodávek elektroniky a součástek. Na tyto subjekty se budou vztahovat přísnější vývozní omezení týkající se zboží a technologií, které by mohly být využity ve prospěch ruské války nebo by mohly posílit ruský obranný a bezpečnostní sektor. Takto rizikovými položkami jsou nově chemikálie, lithiové baterie, termostaty, stejnosměrné motory a servomotory pro bezpilotní letadla, obráběcí stroje a strojní součásti, uvedla Rada EU.
Výjimka pro Česko
Sedmadvacítka se rovněž rozhodla rozšířit ropné sankce o zkapalněný ropný plyn (LPG). Bude pro něj platit dvanáctiměsíční přechodné období. Česku se podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028 a do prosince příštího roku byla prodloužena i výjimka na dovoz produktů z ruské ropy do ČR.
Podle Moskvy nový balík ukazuje, že dosavadní sankce selhaly.
Dvouleté výročí
Při příležitosti druhého výročí plné ruské invaze na Ukrajinu přijala Rada EU třináctý balík sankcí namířený proti „těm, kteří jsou zodpovědní za udržování Putinovy nezákonné, nevyprovokované a neoprávněné útočné války, a těm, kteří ji významně podporují.“ Vršila se totiž kritika, že dosavadní sankce nemají dostatečný efekt.
Nový balík přidává na seznam osob, na které se vztahují sankce a kterým je zakázáno cestovat do EU, přibližně 200 jmen. Zmražení majetku v Evropě se dotklo jak jednotlivců, tak firem.
Pro řadu společností nově platí také omezení, které jim zakazuje dovážet z Evropy zboží, které by mohlo pomoct ruské vojenské mašinerii. Na tento seznam jsou nově zařazeny také subjekty z pevninské Číny, Srbska, Thajska nebo Turecka, zatímco dosud byly na seznamu pouze společnosti se sídlem v Hongkongu, Uzbekistánu a Íránu. Má se tak zabránit obcházení sankcí.
Nově přijatý balík také lépe slaďuje unijní sankce s těmi britskými, Spojené království se například přidalo k zákazu dovozu ruského železa a oceli.
Členské státy Evropské unie 24. června 2024 formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Opatření podle Rady EU cílí na vysoce ceněná odvětví ruského hospodářství, jako jsou energetika, finance a obchod, a znesnadňují obcházení sankcí EU.
Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).
„Díky našim sankcím je ruská ekonomika značně oslabena a Putinovi se nepodařilo své plány na zničení Ukrajiny zrealizovat. V nezákonné agresi namířené proti civilnímu obyvatelstvu a civilní infrastruktuře však stále pokračuje. Čtrnáctý balíček sankcí svědčí o tom, že Ukrajinu svorně podporujeme a společně usilujeme o omezení zločinných aktivit Ruska vůči ukrajinskému lidu, včetně snah o obcházení opatření EU,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
„Slabší“ balík z dob maďarského předsednictví
Pokud jde o jednotlivce, EU v prosinci 2024 uvalila sankce na ruskou vojenskou jednotku zodpovědnou za vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, na vysoce postavené manažery předních energetických společností, na jednotlivce zodpovědné za deportace dětí, propagandu a obcházení sankcí a rovněž na dva vysoce postavené představitele KLDR, jejíž vojáci podporují ruskou armádu.
Mezi 30 právnickými subjekty, na které se vztahují nové sankce, jsou zejména ruské obranné společnosti a rovněž námořní společnosti zodpovědné za přepravu ropy a ropných produktů po moři, které generují významné příjmy pro ruské vedení. Na seznamu je rovněž chemický závod a civilní ruská letecká společnost, která poskytuje důležitou podporu ruské armádě. Vůbec poprvé se sankce týkají i čínských společností, které dodávají součástky pro drony používané Ruskem na Ukrajině.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z Unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Zmrazená aktiva mají i fyzické osoby, na ty se navíc vztahuje zákaz cestování do zemí EU.
Omezení se týkají rovněž tankerů ze zemí mimo EU, které jsou součástí ruské stínové flotily a přepravují ruské ropné produkty navzdory sankcím. Na sankčním seznamu jsou ale i lodě zodpovědné za přepravu vojenského materiálu pro Rusko nebo plavidla, která se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinského obilí. Celkem jde nově o 52 lodí ze třetích zemí.
Součástí balíku je také prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Krok prosadilo Slovensko.
Jak informuje ČTK, patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Šestnáctý soubor sankcí začal vznikat již nyní a dokončován bude na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Zaměřeno na hybridní útoky
Nad rámec patnáctého balíku EU vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům.
Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.
Na konci února 2025 schválili ministři zahraničí zemí EU šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily, která přepravují ruské ropné produkty. Na seznamu je 73 nových lodí, zejména tankerů, celkem by jich tedy mělo být již více než 150. Jde rovněž o plavidla, která například přepravují munici ze Severní Koreje. EU rozšiřuje kritéria, která bude moci použít k uvalení sankcí na vlastníky a provozovatele stínové flotily, včetně kapitánů lodí.
Omezen bude také vývoz hliníku z Ruska. Zákaz jeho dovozu bude postupně zaveden do jednoho roku od přijetí balíčku. Mezi další zákazy patří vývoz chrómu a některých dalších chemikálií a rovněž i určitých plastů.
Nové sankce míří na ruské finanční instituce a banky. Balík rovněž obsahuje pozastavení vysílacích licencí v EU pro osm ruských médií. Na sankční seznam bude přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
Sedmnáctý balíček sankcí zahrnuje zákazy vydávání víz a zmrazení majetku vysoce postavených ruských politických činitelů a obchodníků.
Balík zahrnuje také zákazy vývozu chemických látek používaných k výrobě zbraní, obchodní omezení pro desítky společností zapojených do obcházení sankcí a seznam téměř 200 lodí ruské „stínové flotily“ vyvážejících ropu, které se používají k obcházení západního cenového stropu.
Původně se spekulovalo, že balíček bude obsahovat také zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, nakonec ale Komise od tohoto kroku upustila. Narazila totiž na odpor některých zemí a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů.
Eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis prohlásil, že Brusel je „připraven pracovat na pokračování tlaku na agresora, Rusko, a to jak z hlediska nových sankcí, tak i z hlediska důraznější implementace“ stávajících opatření.
V červenci 2025 přijala Rada EU už osmnáctý balík sankcí proti Rusku, když se podařilo překonat blokaci ze strany Slovenska. Nová opatření míří hlavně na energetický a bankovní sektor.
Sankce směřují mimo jiné proti 105 plavidlům takzvané ruské stínové flotily, která přepravují ruské ropné produkty a pomáhají tak Moskvě obcházet exportní omezení. Týkají se také nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 či cenového stropu pro ruskou ropu přepravovanou po moři, který se snížil ze 60 dolarů na 47,6 dolaru za barel.
Jak poznamenala ČTK, Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který dává celním správám členských zemí možnost zastavit vývoz zboží, když bude hrozit, že by mohlo být přes třetí země dopraveno do Ruska a použito ve válce proti Ukrajině.
Za dosud nejtvrdší označila nový sankční balík šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas, sníží podle ní válečný rozpočet Kremlu.
19. balíček z října 2025 zařazuje na sankční seznam dalších 69 osob. Obsahuje také sankce na klíčová odvětví jako energetika (konkrétně např. dlouho diskutovaný zákaz dovozu ruského LNG od roku 2027), finanční sektor a vojensko-průmyslový komplex. Zároveň se posiluje kontrola pohybu ruských diplomatů v celé EU, zavádí se také další opatření proti lidem odpovědným za únosy ukrajinských dětí.
Dvacátý balík se opět zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, obsahuje ale také základ pro budoucí zákaz námořní přepravy ruské ropy (musí být zkoordinováno v rámci G7). Omezení zahrnují také nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahovaly.
Na sankční seznam přibylo dalších 60 subjektů, které podporují ruskou válečnou mašinerii a na které se teď vztahují přísnější vývozní omezení. Na seznam takzvané ruské stínové flotily se doplnilo dalších 46 lodí, celkem jich tedy je už 632.
Evropská komise také poprvé navrhla aktivovat nástroj proti obcházení sankcí, což znamená, že zakáže vývoz jakýchkoli počítačem řízených strojů do zemí, kde existuje vysoké riziko, že produkty následně skončí v Rusku.
Evropská unie 22. března 2024 uvalila sankce na 33 osob a dvě společnosti v souvislosti se smrtí ruského opozičního předáka Alexeje Navalného v ruské trestanecké kolonii v únoru 2024. Dotčenými společnostmi jsou nápravná zařízení, kde byl Navalnyj držen od června 2022 až do své smrti, a mezi osobami jsou soudci nebo zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří se na Navalného perzekuci podíleli.
Bez viny není ani Minsk
Průběh války ukázal, že důležitou roli v invazi sehrává Bělorusko. Tamní režim prezidenta Alexandra Lukašenka nejenom dovolil ruským vojákům ze svého území na Ukrajinu útočit, objevily se také zprávy, že se bojů účastní přímo Bělorusové. Ve zmanipulovaném referendu z 27. února si ve stínu ruské invaze navíc Lukašenko prodloužil mandát až do roku 2035 a dovolil, že na běloruském území mohou být umístěny ruské jaderné zbraně.
Potaš, dřevo a SWIFT
Na začátku března proto unijní lídři schválili rozsáhlé obchodní sankce proti Minsku, které zastavily zhruba 70 procent veškerého běloruského exportu do EU. Týkají se zejména vývozu dřeva a dřevěných produktů, oceli a železa. Právě tyto komodity tvoří zhruba 40 procent běloruského vývozu. Kromě toho Brusel zpřísnil i obchodní režim týkající se potaše, zcela klíčové exportní komodity Běloruska. Tato látka používaná například k výrobě hnojiva je pod sankcemi již od loňského roku, v sankčním mechanismu však až do začátku tohoto března byly značné trhliny.
V neposlední řadě potom sankce zastavily prodej určitých strojů, které by Lukašenkův režim mohl využít pro vojenské účely, a také export pokročilých moderních technologií do země. Zde se jedná například o počítače, lasery, senzory a další elektroniku.
Podobně jako u kroku proti ruským finančním institucím, také u Běloruska se sedmadvacítka nakonec 9. března rozhodla odstřihnout běloruské banky od systému SWIFT, jmenovitě byly zasaženy tři z nich – Belagroprombank, Bank Dabrabyt a Rozvojová banka Běloruské republiky. Brusel také zakázal veškeré transakce s Běloruskou centrální bankou. Zároveň směrem do Unie nesmí ze země přicházet vklady nad 100 tisíc euro, a naopak směrem do Běloruska by neměly proudit jakékoliv eurobankovky.
Nové sankce (3. srpna 2023)
Nová opatření, které Rada přijala 3. srpna 2023, mají vést k užšímu sladění sankcí EU vůči Rusku a Bělorusku a zajistit, aby dosavadní sankce na Rusko nebylo možné obcházet prostřednictvím Běloruska.
Opatření rozšiřují zákaz vývozu do Běloruska na řadu vysoce citlivého zboží a technologií, které přispívají k vojenskému a technologickému posílení země. Rada rovněž ukládá dodatečný zákaz vývozu střelných zbraní a střeliva, stejně jako zboží a technologií vhodných pro použití v letectví a kosmickém průmyslu.
Nejnovější vývoj (2026)
Postupně přibývají další sankce, ty poslední v rámci 19. a 20. balíku proti Rusku. Jedná se například o tresty pro běloruské firmy, které poskytují Moskvě komponenty dvojího užití nebo přímo zbraně.