Kolik peněz chce Evropská komise věnovat ochraně klimatu po roce 2028? A jak se jí daří udržovat zelené vztahy s Čínou? Dozvíte se v srpnovém vydání Dekarbo briefu.
Právě jste otevřeli webovou verzi Dekarbo briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete vždy první pondělí v měsíci.
Komise škrtá rozpočet na ochranu přírody a klimatu
Evropská komise navrhla nový víceletý rozpočet EU na období 2028–2034. Celková suma ve výši dvou bilionů eur vypadá na první pohled ambiciózně, podrobně jsme se jí věnovali v
nedávno publikovaném článku. V Dekarbo briefu se podíváme na zelenou část rozpočtu.
Na ochranu klimatu a biodiverzity má jít celkem 700 miliard eur. Tato částka sice vypadá štědře, ekologické organizace však
varují, že se jedná o faktické snížení podpory. Ve stávajícím rozpočtu 2021–2027 je na klimatické cíle vyčleněno 658 miliard eur a na biodiverzitu dalších 113 miliard. Návrh nového rozpočtu takové rozdělení neobsahuje, což podle ekologů může vést k upozadění podpory biodiverzity.
Kritiku vyvolává také nejasný osud program LIFE, což je jediný nástroj EU zaměřený výhradně na životní prostředí, klima a přírodu. Peníze na tyto aktivity se mají nově slévat z širších nástrojů, zejména z Fondu pro konkurenceschopnost s rozpočtem 410 miliard eur. Ten má pokrývat mimo jiné čistou transformaci a dekarbonizaci průmyslu, ale i priority jako zemědělství, venkov nebo bezpečnost.
Podle řady ekologických organizací tím Komise riskuje oslabení podpory pro ochranu přírody. „Ztráta programu LIFE, jak ho známe, v novém víceletém finančním rámci není zjednodušením – je to sabotáž,“ uvedl Patrick ten Brink z Evropské kanceláře pro životní prostředí (EEB). „Program LIFE existuje z nějakého důvodu. Přináší cílené, nákladově efektivní výsledky pro přírodu, klima i veřejné zdraví.“
Evropská komise zatím nepředstavila podrobný legislativní návrh, který by měl vyjasnit budoucnost programu LIFE. Podle zelených organizací je však jasné, že současné kroky Komise neodpovídají jejím vlastním ekonomickým analýzám, které ukazují, že veřejné investice do ochrany klimatu a přírody musí výrazně vzrůst. V opačném případě se může stát, že se EU nepodaří splnit její vlastní cíle v této oblasti.
Zrušení programu LIFE by navíc zabolelo i neziskové organizace samotné, řada z nich může fungovat právě díky jeho podpoře.
Evropský rozpočet se zelené agendy nevzdává, ale mění její rámování. Prioritu získá modernizace průmyslu a podpora inovací, které mohou přispět ke snižování emisí. Veřejně budou tyto výdaje označovány jako investice do konkurenceschopnosti, zatímco v rozpočtových tabulkách je Unie pravděpodobně započítá i pod položku „ochrana klimatu“. Klíčové však bude, aby měly skutečný přínos pro klima a nestaly se jen příkladem greenwashingu.
Podcast: Z Green Dealu se stal strašák neoprávněně
Vlny veder, rozsáhlé požáry, povodně nebo nezvykle teplé zimy. Jaké jsou dopady klimatické změny v Evropě a v Česku? A na co se připravit?
V podcastu Evropa zblízka odpovídá Adam Valík z Oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, Patrioti), který je zpravodajem legislativy ke snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040,
předložil návrh na její zamítnutí. Dánské předsednictví v Radě EU se mezitím snaží
najít podporu pro cíl mezi členskými zeměmi, některé z nich, včetně Česka, jsou ale stále proti.
Vlny veder, sucha či požáry spojené se změnami klimatu mohou v příštích pěti letech ohrozit až 5 % ekonomického výkonu eurozóny. Varuje před tím
analýza Evropské centrální banky.
Rozvoj solární energie v Evropské unii poprvé za více než 10 let
zpomaluje. Může za to snížení dotací na střešní solární panely v některých zemích. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila evropská průmyslová asociace pro solární energetiku SolarPower Europe.
Data dokazující stagnaci výstavby zdrojů solární energie přicházejí i z české
Solární asociace. V prvním pololetí roku 2025 bylo v Česku připojeno o 26 % méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období roku 2024.
Evropa se chystá přestavět páteř své energetiky. Evropská komise by ještě letos měla představit balíček návrhů, který má
urychlit výstavbu a modernizaci elektrických sítí – bez nich podle expertů ani politiků nebude možné zvládnout přechod na obnovitelné zdroje, ani udržet stabilní dodávky elektřiny.
Šest českých průmyslových sdružení
vyzvalo premiéra Petra Fialu, aby při unijních jednáních o klimatu hájil energeticky náročná odvětví. Podniky varují, že cíle Zelené dohody by mohly ochromit klíčová odvětví.
Senát ČR schválil novelu zákona, která přináší klíčové změny pro oblast akumulace – vyjasňuje mimo jiné veřejný zájem na výstavbě a provozu bateriových úložišť nad 100 kW. Jak
upozornila asociace AKU-BAT, změny by měly vstoupit v platnost 1. října 2025.
Česko zaznamenalo v prvním pololetí
druhý nejvyšší růst počtu registrací nových elektromobilů v Evropské unii. S navýšením prodeje o 67 procent skončilo hned za Španělskem.
Česká vláda schválila
Akční plán podpory rozvoje biometanu v ČR do roku 2030. Dokument podle sdružení CZ Biom představuje klíčový krok k naplnění národních a evropských klimaticko-energetických cílů a vytváří rámec pro systematický rozvoj biometanového sektoru v tuzemsku.
Od 1. srpna začala platit
úprava stavební normy, která zjednoduší výstavbu moderních bytových domů, škol i veřejných budov ze dřeva. Podle expertů se jedná o krok k udržitelnějšímu stavebnictví.
Dnes už se tolik neřeší, jestli někdo například jí méně masa kvůli klimatu nebo zdraví – protože se ukazuje, že tyto dva cíle jsou často v souladu, říká
v rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková z CzechGlobe.
Evropa a Čína se shodly na zeleném kurzu
Evropská unie a Čína chtějí pokračovat v ochraně klimatu. Na červencovém summitu v Pekingu si obě strany
slíbily těsnější spolupráci a označily zelenou za „určující barvu“ svých vztahů. Přestože se nedohodly na žádných nových závazcích,
společné prohlášení působí jako vstřícné gesto v době rostoucí geopolitické nervozity. Jinými slovy, Evropa je ráda, že Čína zůstává na zelené vlně a nenásleduje administrativu Spojených států amerických.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila dohodu s Čínou za „velký krok vpřed“ a pochválila asijského obra za rozšíření čínského
systému obchodování s emisními povolenkami (ano, EU není jediné místo na světě, kde se platí za vypouštění emisí).
EU i Čína zároveň potvrdily, že do letošního klimatického summitu COP30 v Brazílii předloží své nové klimatické plány do roku 2035 – takzvané NDCs. Ty mají pokrýt všechny sektory a sladit se s cílem Pařížské dohody, tedy udržet globální oteplení výrazně pod 2 °C, ideálně na 1,5 °C.
Prohlášení vypadá dobře na papíře. Mluví o „společném vedení“, „spravedlivé transformaci“ a „urychlení obnovitelných zdrojů“. Nezaznělo v něm ale nic, co by konkrétně posunulo laťku ochrany klimatu výš. Alespoň na to poukazují experti, které cituje server
Climate Home News.
„Prohlášení nabízí stabilizační signál v čím dál roztříštěnějším geopolitickém prostředí,“ uvedl Andreas Sieber z organizace 350.org. David Waskow z World Resources Institute dodává, že silnější klimatické vedení obou aktérů je „kriticky důležité pro obnovení globální dynamiky“ po odchodu USA z Pařížské dohody.
Podle klimatické analytičky Belindy Schäpe z výzkumného centra CREA by Čína mohla do roku 2035 snížit své emise o 30 % oproti současné úrovni, zatímco EU by měla mířit na pokles o 78 % oproti roku 1990. To by ovšem znamenalo, že obě strany budou muset přestat jen deklarovat a začít skutečně konat.
Zatímco společné prohlášení mluví o sdílení zelených technologií i jejich zpřístupnění rozvojovým zemím, právě oblast čisté energetiky zůstává jedním z hlavních třecích bodů. Čína ovládá většinu světového trhu s klíčovými surovinami a komponenty, Evropa si stěžuje na vývozní omezení a přebytky, které deformují trh.
Von der Leyen proto oznámila vznik „mechanismu podpory dodavatelských řetězců“, který má pomoci firmám řešit blokované dodávky kritických surovin. Šéfka Komise zároveň uznala čínské úsilí o rychlejší udělování vývozních licencí.
Vztahy mezi EU a Čínou ale nejsou zdaleka bez mráčku. Brusel znovu vyjádřil znepokojení nad stavem lidských práv v Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu. A pak je tu Ukrajina. „To, jak se Čína bude nadále stavět k Putinově válce, bude určujícím faktorem pro budoucnost našich vztahů,“ prohlásila von der Leyen. Zelená tak rozhodně nebude jedinou barvou evropsko-čínských vztahů.
Co nás čeká tento měsíc?
V srpnu mají evropské i české instituce prázdninový režim. Detailní rozpis plánovaných jednání přineseme na začátku září.
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.
