Úvod / Ekonomika / Průmysl a energetika / Evropa musí investovat do sítí. Jinak hrozí kolaps energetiky, varují europoslanci

Evropa musí investovat do sítí. Jinak hrozí kolaps energetiky, varují europoslanci

Aneta ZachováAneta Zachová, EURACTIV.cz
14. 7. 2025(aktualizováno 3. 3. 2026)
© Pixabay

Evropa se chystá přestavět páteř své energetiky. Evropská komise by ještě letos měla představit balíček návrhů, který má urychlit výstavbu a modernizaci elektrických sítí – bez nich podle expertů ani politiků nebude možné zvládnout přechod na obnovitelné zdroje, ani udržet stabilní dodávky elektřiny.

Do příprav promluvil i masivní blackout, který v dubnu otřásl Španělskem a Portugalskem. Své čerstvé zkušenosti s chatrnými sítěmi má i Česko, kde pád jednoho vodiče vedl k výpadku elektřiny na území Prahy i v přilehlých krajích.

Evropská komise nyní sbírá podněty od různých subjektů napříč členskými zeměmi, veřejná konzultace je otevřena až do 5. srpna. Svůj podnět v podobě komplexního usnesení připravil také Evropský parlament. Podílel se na něm i český europoslanec Ondřej Krutílek (ODS, ECR), a to v roli stínového zpravodaje z konzervativní frakce ECR.

„Když to zjednoduším, v předchozím období se v EU mluvilo jen o energetických zdrojích, řešilo se, který je čistý a který špinavý, a příliš se vsadilo na obnovitelné zdroje. Přitom se tak nějak zapomnělo, že potřebujeme i robustní a vzájemně propojené sítě,“ řekl redakci Krutílek.

Podle Mezinárodní energetické agentury tvoří elektřina v EU dnes zhruba pětinu konečné spotřeby energie, ale do roku 2030 má její spotřeba vzrůst o 60 %. Bez nových sítí to ale nepůjde – naopak hrozí přetížení a ztráty. Jen v roce 2023 stálo řešení přetížených sítí členské státy 4,2 miliardy eur. V některých zemích muselo být kvůli nedostatku kapacity odpojeno až 30 terawatthodin vyrobené elektřiny – hlavně z obnovitelných zdrojů. Pro srovnání, Česko ročně spotřebuje zhruba 60 terawatthodin elektřiny.

„Vypínání obnovitelných zdrojů kvůli přetížené síti je nepřijatelné plýtvání,“ uvádí zpráva europarlamentu a vyzývá Komisi k vytvoření strategie, která by tyto ztráty minimalizovala.

Aby se členské státy EU vyhnuly dalším masivním ztrátám, musejí investovat. Evropská komise odhaduje, že v této dekádě bude třeba do sítí nalít až 584 miliard eur. Podle Evropského účetního dvora by celkové investice do roku 2050 měly přesáhnout 1,8 bilionu eur.

Parlament rovněž apeluje na urychlené zavádění inteligentních sítí, které díky digitálním nástrojům pomáhají lépe řídit poptávku a rozkládat zatížení v čase.

„Přijatá zpráva pokrývá celou řadu kroků, které je třeba udělat, jako je zjednodušení povolování pro připojování všech zdrojů, zavádění technologií pro zlepšení síťové kapacity, nebo dobudování přeshraničních propojení,“ uvedl Krutílek.

Projekty čekají na povolení i deset let

Zásadní překážkou rozvoje sítí zůstává právě zdlouhavé a složité řízení při modernizaci či výstavbě nových sítí. U některých projektů dnes trvá i deset let, přičemž téměř polovinu této doby zabere proces povolování.

Směrnice o obnovitelných zdrojích z roku 2023 sice už zavedla princip „tichého souhlasu“ – tedy pravidlo, že pokud úřady v určené lhůtě nerozhodnou, projekt se automaticky považuje za schválený. Tato možnost se ale vztahuje jen na tzv. akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje. Lepší status by podle již existující legislativy měly mít i elektrické soustavy, v praxi však tyto nástroje zatím příliš nefungují.

Členské státy změny buď ještě plně nepřevedly do své legislativy, nebo je nevyužívají. Europarlament proto vyzývá ke zrychlení transpozice, posílení administrativních kapacit a důslednému využívání nových pravidel. Bez toho podle něj nebude možné výrazně zkrátit celkovou dobu výstavby nových přenosových kapacit ani připojit tisíce megawattů obnovitelné energie, které na souhlas teprve čekají.

Komise přijde s návrhem nové legislativy o rok dříve

Komise plánuje vydat tzv. gridový balíček už na konci roku 2025 – původně měl vyjít až v roce 2026. „Je dobře, že se Komise zavázala k rychlejší přípravě gridového balíčku, který má být již na konci tohoto roku,“ dodal Krutílek.

Součástí balíčku mají být legislativní i nelegislativní návrhy, které urychlí povolovací řízení, zlepší koordinaci mezi státy, podpoří plánování distribučních sítí a rozjedou digitalizaci.

Financování celé přestavby je ale zatím slabinou. Stávající Nástroj pro propojení Evropy (CEF) má pro energetiku rozpočet jen 5,84 miliardy eur. „Samozřejmě jako obvykle je to všechno hlavně o penězích, a tady nás čeká velká bitva v kontextu nového víceletého finančního rámce,“ varoval Krutílek. Návrh dlouhodobého rozpočtu má Komise představit již 16. července.

Bez strategických investic zelená transformace selže

Podle hlavní zpravodajky textu, rakouské europoslankyně Anny Sturgkh (Renew), ukázal výpadek v jižní Evropě, že sítě potřebují stejnou pozornost jako zdroje. „Blackout na Iberském poloostrově byl bolestivou ukázkou toho, jak zranitelné naše sítě stále jsou. Ukázal, že energetická transformace v Evropě selže, pokud nebudeme stejně strategicky investovat do infrastruktury jako do obnovitelných zdrojů.“

„Vysíláme jasný a silný signál Komisi, aby i v příštím víceletém rozpočtu zachovala dobře financovaný Nástroj pro propojení Evropy v oblasti energetiky. Zároveň je třeba, aby unijní fondy spravované členskými státy byly lépe přístupné pro modernizaci sítí,“ dodala zpravodajka.

Parlament upozorňuje i na další překážky – například nedostatek komponent a kapacit u evropských výrobců. Čekací lhůty na transformátory dosahují až čtyř let, rostou ceny mědi i hliníku, a EU je zranitelná kvůli závislosti na dodavatelích ze třetích zemí.

Nejde ale jen o dráty a sloupy. Parlament klade důraz i na chytřejší tarify, které budou spotřebitele motivovat k tomu, aby síť využívali efektivně – například přesouváním spotřeby mimo špičky nebo využíváním místní výroby.

Bez silných sítí nebude možné zvládnout rychlý nástup obnovitelných zdrojů ani rozvoj elektromobility a tepelných čerpadel. A bez propojení mezi státy nebude možné v krizových situacích sdílet přebytky a zálohovat výpadky. Evropský parlament proto žádá, aby se sítě konečně dostaly do středu pozornosti evropské energetické politiky.

„Pokud nezačneme do sítí investovat stejně strategicky jako do obnovitelných zdrojů, budeme skákat z jedné krize do druhé,“ uzavřela Sturgkh.

Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem.